Sendy – opravdová psí dáma s hravou duší štěňátka

Dnes jsme se rozhodli vzít kutínka ven trochu dřív, než v obvyklých devět večer. Oči od notebooku už se klížily únavou, v zádech už taky podezřele křupalo… V tu chvilku vážně neexistoval lepší nápad, než s potutelným úsměvem hmátnout po vodítku a sledovat, jak psíček nadšeně vyskočí, blafne a začne vrtět ocáskem…

Zbožňovala jsem vždycky tuhle reakci… :-)

Sendy

Dokonce jsme s chlapem vysledovali, že když si naše psí slečna není jistá, jestli jdem ven s ní nebo ne, tak pozoruje Viktora. Bere si páneček „venčící bundu“? Juchůůů! :-) Jakmile po ní natáhl ruku, rozzářily se jí očka, vyskočila z pelíšku, začala ocáskem nadšeně bušit o zem a hopkat na střídačku po nás obou. Bylo jí totiž jasné, že se jde na vycházku. A když jsem se k ní sklonila a do toho se ujišťovala slovy „Půjdeš s náma, Sendynko, ano?“, její nadšení nebralo konce. Kdyby kutínek mohl, hopká radostí i po stropě :-)

Nebo její obliba v piškotkách. Jelikož se jí moc nedařilo je chytat v luftě, vyřešila to vskutku lišácky. Přestala sledovat moji ruku a naopak hlídala zem, kam piškotek upadne a ona se po něm bude moct vrhnout.

Sendy

A když vysvitlo venku sluníčko? Sendynka byla první, kdo to zmerčil, a už se dobývala ven, aby se mohla jít vyhřívat na svoje místečko na venkovním gauči a chytat bronz. Přeci jen byla dáma, která chce dobře vypadat! Zvlášť před tím uštěkaným blonďákem na rožku o pár bloků dál, který na ní mohl nechat oči. A co na to Sendy? Pchá! Byla si moc dobře vědomá toho, že ten čoklík po ní pálí a s potutelným úsměvem dělala, že ho nevidí a na tajňačku pomrkávala po rotvíkovi o pár plotů dál :-)

Dneska na podvečerní procházce jsme učili Sendy, že se má zastavit, kdykoli kolem projede auto. Aby se jí něco nestalo, kdyby náhodou utekla a nablízku nebyl nikdo, kdo by na ni dával pozor a ochraňoval ji

Sendy

Sendynka to ovšem měla vymyšlené jinak, aniž by se byť jen štěknutím zmínila.

Přišli jsme domů. Dostala napapat. Šla se proběhnout po zahradě… a…

Bylo to hrozně rychlé. Divný štěkot. Podívali jsme se na sebe. Vyběhli z baráku každý jinýma dveřma. Nemohli jsme kutínka najít. Chlap běžel k brance. A já z dálky uviděla, že se zastavil na chodníku a dívá se před sebe…

Přišla jsem blíž. Sendy ležela pod stromem. Lapala po dechu. Nožičky už jí nesloužily a podlamovaly se pod ní. Hlava jí padala na jednu stranu a z očiček se ztrácela jiskra s každým výdechem…

Umřela nám pod rukama o minutku později

Nejmilejší Sendynko… Nechápu, jak je možné, že se všechno stalo tak rychle. Za ty 4 měsíce, které jsme spolu strávili jsi nám moc a moc přirostla k srdci. Pokaždé, když jdu přes chodbu, neubráním se pohledu na místo, kde jsi mívala pelíšek. Hrozně moc nám chybíš…

Měj se v nebi hezky a všechny tam pozdravuj…

Máme tě rádi, čumáčku… :-*

Dobrou noc a sladké sny…

Sendy



20 komentářů on Sendy – opravdová psí dáma s hravou duší štěňátka

  1. Enka Quanium
    27.2.2014 at 0:49 (3 roky ago)

    Bebe, néééé… tu brečím do klávesnice.. :o( náš Árčík už tam na ni čekal a teď ty piškotky loví spolu.. kutínci milovaní.. zlatíčko moje, je mi to moc líto, vím, jak ti je.. ale taky vím, že tam někde na nás čekají… drž se!

    Odpovědět
  2. Kati
    27.2.2014 at 1:08 (3 roky ago)

    Bebe, děkuji ti strašně moc, že moje psí dáma s vámi mohla dožít tak krásně a důstojně. Díky vám dvěma si nikdy nemusím vyčítat, že jsem se odstěhovala, protože o ní bylo skvěle postaráno. Dávali jste jí tolik lásky, a ona vás milovala stejně jako bych doma byla já osobně. Dožila se důstojného věku téměř 13ti let, a díky vašim vycházkám se z ní i v tomto věku stávalo hravé a šťastné štěně.
    Za posledních 12 měsíců prošla velkým trápením přišla o tři své nejmilovanější i když ne 100%. Nejdříve jsme se odstěhovali my a pak jí umřela i moje mamka, která jí milovala. Nás tři jste vy dva s Rudolfem zastoupili snad více než dokážu popsat. Stali jste se její rodinou a byla s vámi do posledního vydechnutí šťastná.
    Byla můj miláček, mrzelo mne, že si jí s sebou nemůžu vzít …. chybí mi každým okamžikem.
    Patří vám můj velký DÍK !!!!

    Odpovědět
  3. Michaelka
    27.2.2014 at 6:43 (3 roky ago)

    :-( takhle po ránu si číst takový článek, achjo …. ale byla krásná a určiě jí je dobře :-) …

    Odpovědět
  4. Clover
    27.2.2014 at 8:53 (3 roky ago)

    Bebe, né… Takový pěkný začátek a člověk se těší na hezký příběh o zvířátku… A ono to skončí tak smutně. :( Moc mě mrzí, co se stalo, ale jsem ráda, že psí slečna měla dlouhý krásný život a že se u vás ty 4 měsíce měla nádherně. Byla skutečně krásná. T-T

    Odpovědět
  5. Jana
    27.2.2014 at 9:17 (3 roky ago)

    To ma velmi mrzi :-( :-( :-(

    Odpovědět
  6. Veronika H.
    27.2.2014 at 10:16 (3 roky ago)

    Bebe, je mi to moc lito, drz se, v tomhle pomuze jen cas :-* V.

    Odpovědět
  7. Beauty of Body And Mind
    27.2.2014 at 10:27 (3 roky ago)

    Mě k slzám stačila včera fotka na Instagramu, natož takový dojemný článek! Moc mě to mrzí Bebe:(

    Odpovědět
  8. Peťa
    27.2.2014 at 14:51 (3 roky ago)

    Ó Sandy, krásná dáma, ale neboj, ona se tam někde taktéž má dobře :) Asi tomu tak mělo být…

    Odpovědět
  9. Liane
    27.2.2014 at 16:38 (3 roky ago)

    Je trošku zvláštní, že článek se soutěží o Kivvi má stoosmdesát komentářů a tady se nás choulí deset.. Ale na jednu stranu to chápu, ono se těžko říká něco na takhle smutnou zprávu. Mně se o tom taky těžko mluví. Je to už skoro dva roky co nemáme Danečka, ale stejně si pořád těžko uvědomuju, že už tu vážně není. Měli jsme ho šestnáct let a byl to taky strašnej psí gentleman. Posílám svoji upřímnou soustrast, držte se

    Odpovědět
  10. Hana K.
    27.2.2014 at 18:15 (3 roky ago)

    Bebe to je mi moc líto :( brečím s tebou. Hned jsem si vzpoměla na svojí zlatou Barušku, která mi odešla do psího nebe před 4 týdny :((( pořád mě to moc bolí. Nevím co je horší jestli když Ti psí miláček odejde tak najednou nebo jak to bylo u Barušky, kdy pomalu chátrala a pak mi nezbylo nic jiného než jí dále trápit, radši uspat a odejít důstojně každopádně ta ztráta moc bolí. Vím jak Ti je. Já si jedu za 16 dní pro nového psího kámoše aby mi pomohl vyléčit tu samotu. Drž se.

    Odpovědět
  11. Lucka
    27.2.2014 at 18:48 (3 roky ago)

    To je mi moc líto,až mě to rozplakalo :( Držte se!

    Odpovědět
  12. Barb
    27.2.2014 at 20:05 (3 roky ago)

    Určitě prožila krásný život a bylo o ni skvěle postaráno – ať už u předchozí „rodiny“, jak píše Kati výše, nebo u tebe s Viktorem. Držte se všichni…

    Odpovědět
  13. Martina
    27.2.2014 at 20:06 (3 roky ago)

    Slecna byla setr, ze? Taky takovou mam, s lehce prosedlym cumakem… Moc me to mrzi. 13 let je pozehnany vek na pejska a urcite za vas byla stastna do posledni chvile.
    Brecim tu do nove klavesnice a preju vam, at vas to brzo preboli (i kdyz je to blbost, nekdy to trva dost dlouho).
    Drzte se!

    Odpovědět
  14. bebe
    27.2.2014 at 20:14 (3 roky ago)

    Děkuju všem za milunké komentáře! Ste vážně zlatí! :-*
    Zbyl nám tu ještě kočič, tak je teď rozmazlovaný moc a moc. Aby tu nebylo tak prázdno. Akorát mi přijde, že kutínka hledá. Je to možné? Vždycky po něm startoval na zahradě a číhal za keřem, aby psíkovi hopl za krk. Zákeřňák malý :-)
    Pěkňučký večer přeju a ještě jednou díky!
    Bebe

    Odpovědět
  15. Julit
    1.3.2014 at 7:29 (3 roky ago)

    Bebe….. to je mi strasne lito… proc ty nase cenisky tady nejsou s nami jen o chvilku dyl… :(

    Odpovědět
  16. Lili89
    1.3.2014 at 9:42 (3 roky ago)

    Bebéé, to je mi moc líto, cítím s tebou (vámi).. moc dobře si pamatuju, když můj psí kámoš, se kterým jsem vyrůstala od tří let odešel do nebíčka… :-( Do dneška si pamatuju poslední pohled, který mi naše Aidinka věnovala… :'(
    Nicméně babička s dědou brzy zjistili, že jim čtyřnohý společník chybí a teď už u nich zase vesele hopká další psí slečna, které teď bylo osm let, ale teda pořád hrdě zůstává hravým štěnětem :-)

    Odpovědět
  17. Rory
    1.3.2014 at 13:19 (3 roky ago)

    To je hrozné :( aspoň, že díky ní máte spoustu krásných zážitků do života :)!

    Odpovědět

1Zpětné odkazy & Trackbacks on Sendy – opravdová psí dáma s hravou duší štěňátka

  1. […] pak buď dobře bavím (s odstupem času u výletu na veterinu nebo první návštěvy sauny), nebo brečím jak želva. V obou případech je to ale stejné, jako když třídíte první šuplík u psacího stolu (ten, […]

Odpovědět