Březen 7th 2017 Archiv

Mylo – mátové mýdlo s mákem „Žienka domáca“

Mylo - Žienka domácaNeobvykle vysoké jarní teploty probudily ze zimního spánku nejen vybledlé zombíkaté lidi, kteří vypli telku a rozhodli se vyrazit do ulic. Ale bohužel i miniaturní zviřátka, která mi během mrazivých měsíců vůbec nechyběla!

Chystám se takhle navečer odlíčit obličej z ksichtíku, protože v noci je tma

a na spaní make-up nepotřebuju. A kdyby na mě přišel bubák, tak aby mu na první pohled bylo jasné, kdo straší v tomhle rajonu a že musí jít o dům dál. Zrovna z oka stahuju vatovým tamponkem řasenku, když tu si mou pozornost získá neobvyklý pohyb na poličce pod zrcadlem. Malá černá ťupka, kterou spolehlivě identifikuju i navzdory rozmazanému vidění od odličovače. Mravenec! Kde se tu proboha vzal?! A za ním další! A další! Celá famílie! Uáááá!!!

Na nic nečekám a s nedočištěným pandím okem zdrhám pro knížku, kde jsem nedávno četla o domácím repelentu proti nezvaným návštěvníkům všeho druhu! Na otravné příbuzné ale odpuzovač nezabírá, kdyby vás napadla podobná blbost. Tedy se vzmužte a pratetě diplomaticky sdělte, že může v pravidelných návštěvách dělat větší rozestupy, aniž byste steskem umřeli. Třeba pětileté. Ale k té knížce – jde o „Voňavou lékárnu“ od Valerie Ann Worwood, kterou jsem dostala k Valentýnku. A tam jsem právě objevila radu, že mravenci k smrti nenávidí vůni máty peprné. Ha! Esenciální olej z této rostlinky náhodou vlastním a s oblibou využívám na provonění místnosti při nemoci. O tom, že jej ale mravenci nemilují jsem vůbec netušila. Takže jsem prohrábla zásoby prázdných lahviček s rozprašovačem, které skladuju pro strýčka Příhodu. Napustila jsem do jedné z nich trochu vody, nakapala něco mátového oleje a utíkala do koupelny, abych z místnůstky během několika málo vteřin stvořila živoucí reklamu na zelené Orbitky (přesně tak totiž olej voní!). Jo a pro jistotu jsem pár kapičkami neředěného oleje potřela i rohy místnosti a prostor kolem otevřené ventilačky. (Pokračování textu…)