Annabelle Minerals – pudr Pretty Glow, tvářenka Sunrise, stíny Nougat a houbičky Softie

Annabelle Minerals

Vzpomínáte si na mou loňskou recenzi štětců polské značky Annabelle Minerals? Vybrala jsem si tehdy pět krásných kousků pro minerální make-up, kterému jsem ale přišla na chuť až s BIO adeptem od Couleur Caramel. Proč o tom začínám? Inu, tak se přihodilo, že jsem byla velice hodná a Ježíšek z Polska ke mě o Vánocích zabloudil s dárkovou krabičkou plnou holčičích pokladů, které vám dneska v článku ukážu.

Na úvod ale ještě připomenu, copak že je Annabelle Minerals vlastně zač. Značka o sobě prohlašuje, že vznikla z lásky ke zdraví, kráse, přírodě a k sobě samé. Její výrobky neobsahují žádné složky živočišného původu (jsou veganské), výrobci nepoužívají nic, co by mohlo jemnou pokožku dráždit a prosazují názor, že čím méně položek ve složení dekorativka obsahuje, tím lépe.

V sortimentu objevíte 22 odstínů make-upu ve třech variantách: rozjasňující, matující a krycí. A také tvářenky, pudry, oční stíny či korektory. Nabídka výrobků se neustále rozšiřuje a každý nový produkt prý vzniká na základě podnětů a názorů od zákaznic. Jo a samozřejmostí v e-shopu je také možnost objednání vzorků – což se docela hodí, pokud máte jako já problém odhadnout, jaká barva se k vám hodí a nejste si jisti, který odstín je nejsvětlejší. Podle toho totiž vybírám já. Hodí se to na mrtvolu? Super. To mi určitě pasne jak ulité :-D (Pokračování textu…)

Sensisana – Pupalkový pleťový olej

Sensisana - Pupalkový pleťový olejS avokádovým olejem jsem poprvé koketovala ve Francii. Šlo o jednodruhovou bio záležitost od Melvity a já tehdy zjistila, že zelený olejový žabinec je pro mou pleť takový malý zázrak. Jelikož má pokožka se řadí k saharskému typu (tedy vypije, co jí dám a pořád nemá dost), snažím se i v péči zaměřit hlavně na oleje, které ji vyživí a hydratují zároveň.

Konkrétně u avokádového oleje jsem zjistila, že funguje jako vydatný pleťový oběd o pěti chodech a jako bonus se dá snadno zaměnit za malý botox. Kůži dá „napapat“, vypne ji a vyhladí. A kupodivu i rozzáří – navzdory temně zelené barvě, jejíž odstín byste v případě barvě kůže neprohlásili za zdravý ani omylem.

Když jsem si tedy díky nabídce spolupráce z e-shopu Plumeria.sk vybírala, co podrobím bližšímu zkoumání s výslednou recenzí, padl mi do oka zrovna výrobek, který avokádový olej obsahuje na předních příčkách složení. Jde o gelové kapsle Pupalkový pleťový olej (Nachtkerze gesichtsöl) od německé značky Sensisana. Znalejším v kosmetických vodách možná něco řekne spíše jméno Martina Gebhardt, která za vznikem značky stojí. Osobně si nevzpomínám, že bych kdy jméno Sensisana v obchodech potkala, tedy hádám, že nejde o zase tak provařenou a známou značku. Což je docela škoda. Protože jejich složení a filozofie rozhodně stojí za pozornost! (Pokračování textu…)

Sililevo – remineralizující a reparační lak na nehty

SililevoČas od času se začnu rozpadat. A to doslova. Věděli jste, že při extra velkém stresu vlasy reagují až s půlročním zpožděním? A že se vám taky může stát, že vypadané cédéčko na hlavě bude krutá realita? Ok, tak špatné to zatím není. Ale pokud se nezmenší gravitace na Zemi, nebo mé vlasové cibulky nezačnou posilovat jak Schwarzenegger v dobách největší slávy, lebka mi prosvítat asi brzy bude. Nikdy v životě jsem vypadané vlasy nepočítala. Leda že by se dal výsledek sečíst na prstech jedné ruky. Ovšem při posledním mytí jsem ze zvědavosti ztráty v odtokovém kanálku vyčíslila a s lehkým povzdechem se zastavila na čísle 700. A ano, dělám si z toho legraci, protože vím, že je to dočasné. Trocha cílené péče, klidu, překlepat typicky padací jarní období, soustředit se na dobré jídlo, těšit se na fajnou dovolenku… A háro mám zas jak celá Kelly Family dohromady.

To samé se mi ale děje s nehty. Jeden by nevěřil, jak rychle reagují na jakoukoli změnu ve výživě, nebo třeba nemoc. Objevili jste si někdy na nehtech horizontální (vodorovné) rýhy? Může jít o problémy se zažíváním. Já když si nedám pozor, co si chystám na talíř, můžu se těšit na nehty hrbaté jak Himaláje. Máte na nehtech bílé skvrnky? Prý by mělo jít o následek zranění, bouchnutí nebo ťuknutí do nehtového lůžka a taková bílá skvrna je teoreticky ekvivalent modřiny na těle. Takže povzpomínejte, kdy jste si naposledy zapomněli prsty ve dveřích. Nehty se vám snadno lámou? Mohou být přesušené, tedy zkuste je více promašťovat a hydratovat pomocí kosmetiky. A co když na nich objevíte roztřepené šupinky (čili „onychoschisis“ – lamelární štěpení)? Ať vás ani nenapadne podobná kravina, jako mě – tedy jednotlivé vrstvičky odlupovat… Je to dost nechutný zlozvyk, který nehty ještě více oslabí, změkčí a ničemu tím nepomůžete. A navíc to vypadá hrozně. (Pokračování textu…)

Tipy na levandulovou kosmetiku

Levandulová kosmetika

Onehdá mi v obchodě padl do oka levandulový pytlíček se sušenými fialovými květy. Na první pohled nádherná věc, která mě k sobě přitáhla jako magnet! Vzala jsem sáček do ruky, přivřela očka a zhluboka se nadechla… v setině vteřiny mi proběhl život před očima, čichové buňky spáchaly hromadnou sebevraždu a plíce se rozhodly obrátit naruby! To vám byl tak umělý humus! Ale TAKOVÝ! Nevím, čím pytlík napustili, ale představuju si, že takhle nějak by smrděly historické bombarďáky pratety Tessie, kterou zmiňoval Ron Weasley ve filmu Harry Potter… Nepoužité, samozřejmě. Prostě jen převoněné umělým levandulovým aroma, díky kterému spousta lidí tradiční kytku z Provence z duše nenávidí. A já se jim nedivím. Ale dost možná, že někteří z nich mají při zmínce o levanduli osypky čistě proto, že neví, jak OPRAVDICKÁ levandulka vlastně voní a mají zkušenost jen s tímhle sajrajtem z obchodu.

Tak tedy – pravá levandule nemá nic společného s pudrem, zatuchlinou, stařinou nebo nedejbože sladkým bolehlavem. Nešla kolem těchto věcí ani z rychlíku. Opravdová levandule podle mě voní jako kombinace vody po holení se špetičkou kafru. Vůně je výrazná a naprosto nezaměnitelná s čímkoli jiným. Není to povrchní dusivý obláček, který vám zaškrtí přívod kyslíku do plic. Levandule je jako obrovská fialová deka, která vás přikryje, omámí smysly, vytlačí z hlavy jakékoli jiné myšlenky a jako bonus získáte dojem, že je vám to všechno hrozně příjemné. Třeba na mou maličkost má kytka vyloženě „raušoidní“ účinky! Umí mě zklidnit a ukonejšit. A přinutí mě zastavit se, vypnout a přepnout do módu „vlezte mi všichni na hrb, zrovna relaxuju“. (Pokračování textu…)

Saloos růžová voda, bioKarité konopný balzám a Plantes et Parfums olivový olej

Saloos růžová voda, bioKarité konopný balzám a extra panenský olivový olej

Využíváte někdo pro vyzvedávání balíčků z e-shopů Zásilkovnu? Je to tuze praktická věc. Namísto toho, abyste se nechali nahánět kurýrem po všech čertech, tak si na konkrétním místě vyzvednete zásilku, kdy VY uznáte za vhodné. Celé je to primitivní. Po odeslání zásilky obchodem vám SMSkou přijde tajné heslo, které špitnete pověřené osobě a ta vám předá balíček. Bez problémů, bez front na poště, bez nervů. Má to ovšem jednu nevýhodu. Alespoň v mém případě. Moje nejbližší vyzvedávací Zásilkovna je zároveň obchod s dárkovým zbožím, delikatesami a BIO kosmetikou… Tu-du-dum-dum.

A proto když tam pro něco jdu, nerozhlížím se napravo nalevo a pokud možno se snažím celou záležitost s předáváním krabice vyřídit co nejrychleji. A pak s pohledem zapíchnutým do země brouknu „mmmshle“ a vymáznu z obchodu, jako kdyby mi za patama hořelo! (Pokračování textu…)

Bottega Veneta – Bottega Veneta, Knot, Eau Sensualle

Bottega Veneta – Bottega Veneta, Knot, Eau Sensualle

Coco Chanel se údajně vyjádřila v tom smyslu, že prý: „Žena, která nenosí parfém, nemá budoucnost„. Mezi námi děvčaty – jestli je na tom byť jen zrnko pravdy, o svá budoucí léta si nemusím dělat starosti a budu vysmátá po zbytek života. Bez parfému se totiž neobejdu!

Nebylo tomu tak ale vždy. V dobách dávno minulých, kdy pro mě neexistovala hrůznější představa, než budit na ulici pozornost byť jen výraznější barvou trička, bych po flakonku s omamnou vůní nesáhla ani pod pohrůžkou násilí na malém zviřátku. Nejraději jsem v té době měla ředěné ovocné vody z Avonu, kterými stačilo párkrát stříknout po těle a voněli jste třeba i půl hodiny! Považte tu dobu! A když už jsem chtěla být jó za rebela, doplnila jsem to tělovým mlékem ze stejné řady a měla jsem další půlhoďku k dobru :-D Ale zahalit se do obláčku vůně, která vás bude provázet celý den a okolí vás díky tomu spolehlivě identifikuje? Ó na světě! To by znamenalo být středem pozornosti a někdo by si mě mohl všimnout a nedejbože mi vůni třeba pochválit! [s odstupem času mi to zní dost blbě, ale víte jak – nikdo netvrdil, že dospívání bude hračka]

Stejně jsem ale ráda, že jsem těch pár „telecích“ let přežila bez výraznější ztráty kytičky. Možná o to více si užívám současný věk (bože, dneska zním jak zasloužilý důchodce!) a fakt, že se mi podařil vyloženě husarský kousek, který nebývá u každého pravidlem – našla jsem totiž ještě před třicátými narozeninami SVOU značku parfému. Stala se jí Bottega Veneta. (Pokračování textu…)

Dulcia – Výživná čisticí emulze

Dulcia - výživná čistící emulzeVíte, co je „bramborová nemoc„? To je velmi bolestivá záležitost, která potkává při fyzické práci ty z nás, kteří si neumíme rozvrhnout síly a v zápalu boje si naložíme na hrb víc, než naše tělesná schránka zvládne.

Abych to vysvětlila. Sbírali jste někdy na poli brambory? Nemyslím vyhrabání dvou sazeniček v záhonku za barákem. Mluvím o celodenní šichtě na plantáži, kde kam až oko dohlédne, všude jsou erteple. A vy fásnete rukavice, kýbl, obkročmo se postavíte nad vyoraný řádek a dáte se sbírat šišaté nesmysly, díky nimž budete mít celou zimu z čeho dělat bramboráky. Na podobné práci není nic intelektuálně náročného. Prostě fungujete jako šikovná sběračka, která plní kýbl a následně jej sype do pytlů. To zvládne i retardovaná cvičená opice, která vidí černobíle. Je to čistě fyzická dřina. Má to ovšem jednu záludnost. A totiž – nesbíráte v podřepu, nýbrž jste ohnutí v pase a nohy máte rovně propnuté. A tímto způsobem se po malých krůčkách sunete po řádcích… Několik hodin.

Z čehož plyne, že pokud nejste cvičený jogín, který má zadní svalstvo na nohou zvyklé na ledacos, budete po takové brigádě šeredně trpět. Možná i plakat. Bolí to. A ne málo. A teprve po uplynutí tří dnů ze sebe přestanete vyrážet zoufalé skřeky pokaždé, když se budete zvedat z postele. Nebo trnout hrůzou při pokusech usednout na WC, abyste díky bolesti obsah močáku nepustili o půl vteřinu dřív, než je třeba.

Proč jsem o podzimní brigádě začala dva týdny před Velikonocemi? Inu, tak se přihodilo, že jsem si při práci na zahradě uhlodla větší sousto, než na jaké byla moje chatrná kondička po zimě připravená. A skončila jsem právě tak, jak popisuju výš. Nemohly za to ale pytle brambor, nýbrž dvě mega popelnice vypletých záhonků. Touhle dobou už jsem naštěstí z nejhoršího venku a můj styl chůze nevypadá, jako kdyby někdo načutnul kačera Donalda. I když pár dní zpět to byl ještě očistec, to vám povím. Holt něco za něco. Teď ale máme okolí domečku ohromně pěkné a je radost pít na terase kafíčko a krmit oko vysazenou barevnou květenou.

Dnes to ale v recenzi nebude co do kytiček příliš obsáhlé. Budeme se bavit o poměrně jednoduchém receptu na každodenní péči o pleť – totiž o výživné čisticí emulzi od slovenské značky Dulcia. Nenápadná bílá lahvička mě zaujala při brouzdání e-shopem krasnakazdyden.cz, když jsem přemýšlela, co nového vyzkoušet a o čem střihnout článek. Zastávám názor, že při pleťovém pečování neexistuje důležitější krok, než čištění – tedy mu věnuju velkou pozornost ráno i večer. A zvlášť před spaním bych čistku nevynechala, ani kdybych byla chromá na obě ruce a napůl v kómatu. Po paměti bych si zubama rozložila na polštář odličovací ubrousek a ksichtíkem se v něm poválela :-D [to byl ftip, ne návod] (Pokračování textu…)

Naturinka – ostružinový pleťový krém

Naturinka – ostružinový pleťový krémSkoro půl roku. Tak dlouhá byla moje čtecí pauza, kterou jsem si naordinovala od severských kriminálek. Nijak cíleně. Stalo se to jen tak mimochodem. Asi nebyla na podobné téma nálada, či co. Ovšem nedávno jsem si z knihovny zase přinesla pár úlovků a zájem o skandinávské mrtvoly a vrahy se vrátil, než byste řekli Lars Kepler.

Od tohoto švédského dua, které píše právě pod výše jmenovaným pseudonymem, jsem včera dočetla knížku Stalker. Stejně jako u předchozích titulů, ani tady vám nebudu rozvíjet, o čem příběh je a co v něm můžete čekat. Podle mě stačí informace, že hlavními hrdiny jsou staří známí z předchozích dílů – bývalý policejní komisař Joona Linna a hypnotizér Erik Maria Bark. A celkový dojem z knížky? Dal by se shrnout do pár vět. Dlouho čtete, zaujati příběhem. Pak se něco zlomí, vy u jedné stránky zařvete „no dopr****!“ a od té doby připomíná vyprávění sešup na horské dráze, kdy cestou dolů ječíte hrůzou jak smyslů zbavení. Lars Kepler umí vystavět příběh, který vám z podvědomí vydoluje fobii, o které jste vůbec nevěděli, že ji máte, zvětší ji do obludných rozměrů a přinutí vás, abyste ji věrohodně prožili. Upřímně – nesnáším je za to a miluju zároveň. Knížku jsem držela v křeči, jako kdyby šlo o záchranné lano, které mi kdosi hodil, zatímco polykám andělíčky někde v bažině. Děj se co chvilka ubíral jiným směrem a já si kolikrát připadala, že jsem oslepla, „Keplerovi“ mi sebrali bílou hůlku a zároveň měli děsnou bžundu z toho, jak bloudím ve tmě a mám naděláno v kalhotách. Tihle manželé jsou podle mě magoři. Z celého srdce si ale přeju, aby psali do skonání věků, protože jsou v tom dokonalí. Ještě mě od nich na poličce čeká „Písečný muž„, tak jsem zvědavá!

Co jsem ale z poličky naopak sundala a přinesla si dnes k počítači, tak ostružinový pleťový krém od české značky Naturinka. O tomto výrobci na blogu už jednou řeč byla – šlo o mateřídouškový tělový olej, který mám doma stále a používám ho po malém množství – spíše v rámci aromaterapie, než abych si z lahvičky dopřála pořádnou dávku na celého člověka. Jeho vůně je totiž silně návyková a uklidňující, čehož ráda využívám hlavně před spaním! (Pokračování textu…)

Sagrada Natura – opunciový olej

Sagrada Natura - BIO opunciový olejCelkově mi přijdou zprávy v televizi od začátku do konce katastrofické a úplně na prd. A vlastně kdyby se na ně nechtěl dívat můj chlap, tak před osmou večerní televizi vůbec nezapínám. Co mě ale fascinuje úplně nejvíc (v nejhorším slova smyslu), tak zmínky (bohužel časté!), že někdo nechal přivázaného psa v lese. Ideálně kdesi v prčicích, bez vody, bez jídla, mimo silnici. Aby ho chudáka nikdo nenašel a on tam umřel s tím, že ho milovaná bytost podrazila nejhorším možným způsobem a podepsala mu rozsudek smrti.

Nezajímá mě, co je to za lidi, kteří jsou podobného činu schopni. Protože taková zrůda si podle mě nezaslouží označení „člověk“. Spíš mě zaráží, že někdo takový se nebojí. Ne policie, nebo ochránců zvířat. Ale oněch pověstných „božích mlýnů„. Jakkoli se vám to může zdát úsměvné, já věřím tomu, že co do „systému“ vložíte, to se vám také vrátí. A z celého srdce podobným stvůrám přeju, aby jim v budoucnu přišlo vyúčtování i s úroky. Třeba až budou jednou staří a nemohoucí, aby je potomci odložili jak použitý toaleťák a zapomněli na ně. A nechali je shnít v samotě se stejným pocitem, jaký si muselo odžít zvířátko, kterému tak strašlivě ublížili. Ostatně, člověk by se jejich dětičkám nemohl divit – naučili je to přeci vlastní rodiče – že když už o živou bytost nestojíte, jednoduše se jí zbavíte. Ať už vykopnutím na ulici, odvezením do lesa, nebo přivázáním za provaz k plotu útulku. Geniální výchova, ne?

Chtěla jsem dnešní recenzi začat něčím veselejším, ale když už ke mě doputovaly podobné zprávy, měla jsem potřebu si myšlenkový pochod hodit „na papír“, než jej omílat v hlavě pořád dokola a dumat nad ním. Jen tak mimo řečí – taky když zabrousíte na webové stránky některého z útulků, které pomáhají opuštěným zvířátkům, tak se vám zamlží oči a kdybyste mohli, adoptujete všechny ty drobečky najednou? I z tohoto důvodu žádný z útulkových účtů nesleduju na Facebooku. Moc se mi nechce začínat každé ráno tím, že se bezmocně rozeřvu u počítače při výpisu novinek sociální sítě.

Jo a víte, co jsem se dozvěděla až nedávno? Že náš kočič je vlastně taky nalezenec. Někdo ho prý jako malinkaté koťátko švihnul přes plot, ať se o něj postará, kdo chce… Průběžně se tedy kočiček ocitnul u kamarádovy babičky, pak u kamarádky a nakonec u nás. Navzdory neslavnému začátku je to ale dnes nejmilovanější zviřátko široko daleko a má takovou rodinu, která by za něj i dýchala, kdyby bylo třeba! A kdyby někdo chtěl Tykuškovi byť jen zkřivit chlup na hlavě? Obávám se, že bych se v hlavních večerních zprávách nejspíš ocitla já osobně… :-)

Nicméně – dnes to nebude jen o zvířátkách, ačkoli bych se na podobné téma dokázala bavit někdy až fanaticky, to přiznávám. Původně jsem totiž chtěla sdílet poznatky o opunciovém oleji od Sagrada Natura, na kterýžto nosím v hlavě názor už poměrně dlouho. A je načase dodat mu trochu té štábní kultury, obohatit jej o fotky a sdělit ho světu :-) (Pokračování textu…)

Weleda – rostlinná mýdla (měsíčkové, rozmarýnové, levandulové)

Weleda – rostlinná mýdla (měsíčkové, rozmarýnové, levandulové)

Kdyby mi někdo ještě před pár lety sdělil, že budu běžně používat „obyčejné“ tuhé mýdlo, asi bych si klepala na čelo. Já a mýdlo? Jako vážně? Vždyť přeci hrozně vysušuje! A navíc by se nemělo používat na suchou a citlivou kůži! Nebo ne…?

Popravdě – klasické mýdlo z drogerie opravdu pleť stahuje a suší, o tom žádná. Nebo alespoň u mě to tak je. Pokud ovšem sáhnete po kousku s obsahem čistě přírodních surovin, plném rostlinných extraktů a kvalitních olejů – pak se to nedá s bublinkatým odmašťovačem na bázi SLS nebo SLES (chemická „pěnidla“) vůůůůbec srovnat. Ani trošku. Jako kdyby tyhle voňavé kostky nebyly ani vzdáleně příbuzní. TAK rozdílné účinky mají.

Pokud si koupíte „nepřírodní“ mýdlo a použijete jej na obličej, s největší pravděpodobností se vám pleť během několika málo vteřin vypne tak, jak by to ani dvojitá dávka botoxu nezvládla. Vyzkoušeno. Mýdlo. Ne botox. Jo a nemůžu si pomoct, ale vždycky když se snažím věrohodně popsat ten pocit, který po obyčejném mýdle na pleti mám, vzpomenu si na odporné „miminkovské“ kreatury, které lezou po Žižkovské věži. Víte přece, co mají místo ksichtu, ne? Je to vcelku výstižné :-) Naproti tomu BIO či přírodní mýdla mají jedno společné – pleť perfektně vycídí od nečistot, dokáží s sebou vzít i případné černé tečky na nose, ale co je nejdůležitější – NEVYSUŠUJÍ. Nebo aspoň ne tak, abyste propadli nutkání si obličej namazat centimetrovou vrstvou krému ihned po opláchnutí vodou. (Pokračování textu…)

1 2 3 53