Favi.cz – Casarredo Toaletní stolek CEBU se zrcadlem

Favi.cz – Casarredo Toaletní stolek CEBU se zrcadlem

Podle mě existují v zařizování domu jen dvě možnosti, jak to může dopadnout. Buď máte neuvěřitelně vyvinuté barevné cítění a vkus a jste schopni přijít do prázdné místnosti, krátce se zamyslet a následně tasit z rukávu přesný popis nábytku, kterým holobyt zařídíte. A to včetně barev, rozměrů a doplňků. Vizi máte v hlavě a dokážete ji přenést do prostoru takovým způsobem, že oko nejednoho čumila na Instagramu zvlhne dojetím, jak lidi krásně bydlí, když následně fotku vašeho nového domova zveřejníte online.

A pak jsou lidi jako já. Výše popsanou skupinu jedinců vůbec nechápu, nerozumím jí a obdivuju ji. Já dokážu akorát tak přijít do obchodu, ukázat na dvacet vzájemně nezkombinovatelných věcí (což v té chvíli samozřejmě nevidím, že se k sobě nehodí) a přestěhovat si je domů. A pak se rozpačitě škrábat na hlavě, cože jsem to nakoupila… Pro mě by byla ideální varianta objevit časopis nebo katalog s příkladem zařízeného pokoje, který bude mým očím sympatický. A obrázek převést do reality včetně nejposlednějšího háčku na záclony. Protože i ten jsem schopná vybrat tak, aby konečný dojem po… kazil :-D (Pokračování textu…)

RoseGal.com – kabelka a kočičí gumička do vlasů

RoseGal.com – kabelka a kočičí gumička do vlasůMinulý týden jsme přemýšleli, co s načatou sobotou. Bylo nádherné počasí, slunko svítilo jak uškublé a kočič nestíhal atakovat ptáčky v okolí. Škoda toho nevyužít. A tak jsme nakoukli na naši cestovatelskou mapu ČR, kde ještě chybí zelený špendlík (tzn. „navštíveno“) a do oka nám padl hrad Točník. Aniž bychom o něm zjišťovali další info, vydali jsme se na cestu. A popravdě – cíl se nám líbil převelice! Než jsme se vyškrábali nahoru, potkali jsme hromadu zviřátek (jako ne doslova – všechny byly samozřejmě živé a měly se na pastvině čile k světu) – kozenky, ovečky, koníky. Nestíhala jsem ze sebe vyluzovat „ťuťuňuňu„, kolik jich bylo! A na hradě jako bonus číhali i dva medvídci – Martin a Agáta. Tam už jsem se rozplývala o poznání tišeji, aby zviřátka nechytly nerva. Přestože byli oba k zulíbání a pomazlení, přeci jen budili respekt :-) Samotný hrad mě pak uchvátil ani ne tak interiéry (to na Točníku jaksi nehrozí), ale spíš nádherným výhledem z hradeb (či spíše z jejich zbytků) a možností probloudit si celý areál po vlastní ose, bez průvodce. Jestli nevíte, kam se vrtnout při některém ze slunečných víkendů, vřele doporučuju – jen se připravte na spoustu chození a tak trochu i horolezecké výkony. (Pokračování textu…)

Kočič: „Já, ranní ptáče“

KočičVíte, nechci se chlubit, ale moje ranní vstávání poslední dny nezahrnuje stres ani náhodou. Naopak! Budí mě vůně kafíčka a křupnutí sušenky. Představte si – servis až do postele! Až tak milunkého chlapa mám! Žádné hmatání po budíku naslepo a trefování se s ním do protější zdi. Pěkně pomaloučku polehoučku, klídek, piánko…

Ačkoli – ne všichni v naší rodině prý začínáme den stejně. Naznačil mi to krvavý pohled mého drahého, který stylově doplňovaly kruhy pod očima, že by se na nich dalo cvičit, když mi roztřepanou rukou podával v 9 ráno sušenku. To mě zaujalo. Usrknu kafe a ptám se: „Cože dneska tak rozjuchaně?“. Věnoval mi skelný pohled: „Víš, mám našeho kočiče opravdu rád. Je to skvělá kočka a je jak děcko. Ale dneska ráno jsem si fakt přál, aby aspoň na hodinu chcípnul. Potřebuju se konečně vyspat!“ Kafe mi zaskočí v krku a já se málem udávím! „Kchrrrr… Chhrrr… CO?!“

Abych vysvětlila situaci. Náš kocourek nás má „označkované“. Já jsem křesílko, chlap postýlka. Ke mě si kočič chodí poležet během dne a pomazlit se. K chlapovi se v tu dobu ani nepřiblíží. Jen zalehneme do postele, role se vymění. Kocour se nasormuje mému milému k nohám (v lepším případě, v horším mu balancuje na boku nebo na břichu) a tam vytuhne. A nehne s ním ani hever. Prý je to jako spát s cihlou na kotníkách. Prostě boží. Jenže! Ráno situace ohledně dělení rolí není jiná. Kočičova logika je bezchybná: „Pánečci jsou v posteli. Ta, co chrní nalevo, je křesílko a patří do obýváku. Otrok napravo slouží v ložnici a stará se o mě, když máme spinkání. Je půl šesté. Já už nemám spinkání. Ale jsme pořád v ložnici. Postýlka by měla taky vstávat!“ (Pokračování textu…)

Kočič: „Já, lovec“

Znáte to, když se vám podaří nějakou situaci přivolat už jen tím, že na ni zavzpomínáte v článku…?

Před několika dny jsem zmiňovala, jaký je kočič supr lovec a že je potřeba na něj dávat bacha, jakmile začne „myší sezona„. To aby domů nenosil dárky s uhryznutou hlavičkou a neplival je za gauč. A prásk! Včera v 1 ráno jdeme spát. Neuběhne ani 5 minut a pod oknem se ozve zaškrabkání. Tajný signál, že teplota venku není ideální a mazlíček chce dovnitř. Otevřu okno, aby jeho kočičí veličenstvo mohlo vběhnout. A zároveň při zavírání koutkem oka zahlédnu, že drží cosi v tlamičce! Během setiny vteřiny vyhodnotím situaci.

Ber ho! Má myš!„, stihnu zaječet na chlapa, který hodí naslepo rybičku po posteli, aby drapl kočku. Ta se mu smekne v rukách, zanechá za sebou trs chlupů a zdrhá do obýváku. Další scéna je jak vystřižená z Toma a Jerryho.

Rozsvěcíme světla po baráku a pokřikujeme na sebe povely jak příslušníci SWAT, když vpadnou do baráku obsazeném teroristy: „Máš ho?!“, „Tu čisto!“, „Kuchyň!“, „Hlídám chodbu!“. Zmateně pobíháme v pyžamech a nakukujem pod nábytek. Kočič nikde. „Tykuško, kde si?! Čičiči!!!“, snažím se po dobrém. „Jestli tu mrtvolu zas někde nechá, zabiju ho!“, optimisticky nahlíží do budoucna má drahá polovička. Všude je ticho po pěšině, kočič ani nemukne. A vlastně ani nemůže, když drží v hubě myš o velikosti malého morčete… (Pokračování textu…)

ToSave.com – štětce, organizér na rtěnky, barva na rty

ToSave.com – štětce, organizér na rtěnky, barva na rty

Několik objednávek ze zahraničních e-shopů už mým blogem prošlo a nejspíš jste si všimli, že jsem ve výběru dosti opatrná a zaměřuju se spíše na kosmetické doplňky a kabelky. Přijde mi totiž, že tyhle věci jsou sázkou na jistotu a já se pak dodatečně nemusím rozčilovat třeba nad nepadnoucím oblečením, případně hrát „hop nebo trop“ u čísla bot.

Samozřejmě nevylučuji, že někdo z vás může mít opačnou zkušenost a šťastnou ruku a pokaždé nakoupí k velké spokojenosti. Bohužel já nejsem něčeho podobného schopná a pomalu si začínám myslet, že mám prokletý počítač a vždycky, když se rozhodnu zkusit štěstí a objednat nějaké oblečení skrz net, přijde mi cosi divného a neforemného. Až se musím kolikrát juknout do historie internetu, jestli jsem neměla při zadávání objednávky vlčí mlhu a v ruce držím tu samou věc, kterou e-shop nabízí online. Toliko k mému textilnímu traumatu a vysvětlení, proč z mého blogu v nejbližší době zkrátka módní stránku neudělám :-)

A tak se mnohem raději proklikávám nabídkou kosmetických štětců, vychytávkami pro skladování kosmetiky, zmiňovanými kabelkami (ok, to sice s kosmetikou nesouvisí, ale kvalitativně to není vůbec špatné) a jen tak z legrace občas sáhnu i po kosmetice. Ovšem ne pečující, ale dekorativní. (Pokračování textu…)

Zaful.com – organizér, sušák a pouzdro na štětce + kočičí kosmetická čelenka

Zaful.com – organizér, sušák a pouzdro na štětce + kočičí kosmetická čelenka

„Kam s ní?“ – toť zásadní otázka, která trápí lidstvo odnepaměti. Nebo aspoň ty z nás, kteří nevlastní nafukovací obydlí o dvaceti místnostech, ale přesto potřebují někam uskladnit své kosmetické království, aniž by část pokladů musela bydlet různě po krabicích a postupně se na ně nedejbože zapomnělo…

Mám ráda ve věcech pořádek a z duše nesnáším, když nevím, kde co mám. Zeptejte se mě na jakýkoli odstín rtěnky, konkrétní typ tělového krému, nebo tu tmavěhnědou gumičku do vlasů. Povím vám přesné umístění včetně souřadnic a vyjmenuju i těsně sousedící věci. Pravidelně totiž zásoby přerovnávám, třídím a probírám do zblbnutí. Jednak je nutné u přírodní kosmetiky hlídat datum spotřeby, druhak není od věci se také zamyslet, kde arzenál skladujete. Nechat zabydlet třeba tužší balzámy v místnosti, která směle konkuruje ledničce není dobrý nápad – museli byste je z obalů dostávat majzlíkem. Zase se ale nezkazí… asi nikdy :-D Horší je podle mě umístit kosmetiku poblíž topení, nebo na místo, kde není nouze o vlhkost. Případně kombinace obojího.

Jaké je tedy ideální místo? U mě ložnice. Teplota se tam pohybuje maximálně kolem 20°C a mění se jen během noci o pár stupňů dolů. Není tam vlhko, nepraží tam slunce. Co víc si přát. Všechno třídím a skladuji do ohromně praktických bílých plastových boxů z IKEA. A dělím to logicky. Jedna krabka na tělové krémy, další na parfémy, dekorativku – pleťovou, dekorativka – na oči, čisté štětce, špinavé štětce, pečující pleťovka… Přísahám, že s Rain Manem nemám nic společného :-D Mám prostě vyzkoušeno, že tohle je jediný způsob, jak si v tom všem udržet pořádek a nezbláznit se. Přesto přese všechno se mi ale zdá, že místa na skladování je málo. A tak jsem se rozhodla si udělat radost na Zaful.com a v rámci spolupráce s tímto e-shopem jsem si vybrala pár chytrých věcí, které mi mé kosmetické křečkování zase o něco zpříjemní. (Pokračování textu…)

Rosegal.com – Vintage kabelka a kočičí peněženka

Rosegal.com – Vintage kabelka a kočičí peněženka

Jak bych popsala svůj styl? Vlastně nevím. Přistihla jsem se, že si často vybírám do šatníku věci, které by se daly nazvat jako „univerzální“. Na první pohled ničím křiklavé. Kombinovatelné. Něco, co se dá nosit každý den. Pokud možno kvalitní a ne kousky, které si po prvním praní spletete s hadrem na zem. Nemusí stát nutně majlant. Ale chci, aby na nich bylo vidět, že to není záležitost z tržnice, kterou někdo spíchnul na stroji s řídce nastaveným stehem, aby ušetřil nejen za materiál, ale i za nitě. Jo a taky z duše nenávidím loga a nápisy. Jako mít přes celé záda fajfku Nike, nebo na prsou dvě céčka obrácená proti sobě? Jsem snad nějaký billboard?

Přiznám se, že nakupovat oblečení online bych se odvážila snad jen v případě, že bych doma už věc od konkrétní značky vlastnila a objednávala bych vyzkoušenou velikost a přesný typ oblečku. Jinak bych měla asi strach, protože představa, že mi přijde balíček, jehož obsah mi nebude sedět a já budu muset absolvovat kolečko znovuzabalení, odnesení na poštu, výměny nebo vrácení… Eh. Tohle na moje křehké nákupní ego prostě není.

Tedy když dostanu nabídku od některého ze zahraničních e-shopů, jestli bych si něco pěkného nevybrala pro recenzi, rozklikávám automaticky záložky s doplňky. Kabelky, kosmetické pomůcky, nebo bižuterie. Protože v takovém případě existuje velice malá pravděpodobnost, že bych se „uťala“ a objednala záležitost, nad kterou doma jen nešťastně sprásknu ruce. A to se vlastně přihodilo i teď, když jsem znovu objednávala z e-shopu Rosegal.com. (Pokračování textu…)

Möller’s Omega 3 Double – rybí tuk v kapslích

Möller's Omega 3 DoubleOnehdá mě na jednom ze slevových portálů pobavila nabídka sestavení jídelníčku na míru. Ohromně výhodná cena za dvě stovky prý. Jídelníček vám přijde obratem mailem. No neberte to. Akorát si dejte bacha na tu poznámku malými písmenky dole… Nesmíte být v žádném případě alergik na ořechy, nebo mít intoleranci na lepek, mléko, kvasnice, vejce či cokoli dalšího. Na míru… No jasně…

Pošlete mi dvě kila a já vám pomocí Ctrl+C a Ctrl+V taky dodám veliké moudro o tom, jak máte ráno snídat misku ovesných vloček zalitých mlékem, dopoledne si dát jablko, na oběd salát s kuřetem, odpoledne třeba kousek sýra a mrkev a k večeři rybu a dvě brambory. A namísto druhé večeře se jít ven nadýchat čerstvého vzduchu…

Točí mě tihle „výživoví poradci“ do vrtule. Úplně neskutečně. Kdyby aspoň šlo o člověka studovaného (ne nutně na vysoké škole), který se v oboru doopravdy vyzná, biologii má v malíčku, chemie je jeho koníčkem a z rukávu vám na požádání vysype výživové hodnoty jak kedlubny, tak exotického druhu fazole, která roste jen na jednom místě na světě. Třeba. Ale to ne… Výživové „rychlokvašky“ v lepším případě absolvovaly víkendový kurz, v horším si jen přečetly e-book o dietním poradenství a nazdar. Jsme mistři, jdem radit národu, jak se má správně stravovat… Moje nervy.

Než namítnete, že nemůžu všechny házet do jednoho pytle a že proč by si inzerát o poradenství nemohl dát i člověk znalý oboru… Pak vás zastavím. Já mluvím o konkrétním případě, kdy mi vadí ta formulace jídelníčku „na míru“ a zároveň dodatek, že nemůžete být v čemkoli „jiní“ (na cokoli citliví/alergičtí). Pokud je něco „na míru“, přizpůsobím to danému člověku, ne? A nemůže mi přece vadit, když mi klient sdělí, že v jeho jídelníčku nesmí být třeba arašídy! Pokud jsem odborník a profík, poradím si s jakoukoli kombinací (ne)povolených potravin, kterou mi zákazník dodá. Pokud ne, pak zas takový machr přes výživu asi nebudu a ta hláška „na míru“ je jaksi zavádějící… (Pokračování textu…)

Dresslily.com – Stylish Star and Rivets Design Tote Bag (kabelka)

Dresslily.com - Stylish Star and Rivets Design Tote BagVypadalo to velice nenápadně. Před dvěma dny mě začalo maličko poškrabkávat v krku. Přes noc se to rozleželo. Během dopoledne znásobilo. A včera už jsem myslela, že mi někdo trubky v krku vystlal šmirglpapírem. A jako bonus mi věnoval důkladnou masáž celého těla baseballovou pálkou. Takhle nějak si mimochodem představuju, že se cítí člověk, který třítýdenní Tour de France vměstná do jednoho odpoledne. No a dneska ráno mi nešlo pro jistotu vstát z postele vůbec a někde mi chybí tři hodiny mezi dvěma budíky. Normální okno. Kóma. Nevím, co se stalo. Vybavuju si jen, že se mi stihlo zdát několik snů, u kterých jsem si po probuzení nebyla vůbec jistá, jestli se staly, nebo ne.

A teď navečer? Jsem relativně fit (krk ještě ladím medem a šalvějovým čajem) a vlastně ani nevím, že by mi kdy něco bylo. Vysvětlení? Asi nějaký zkrat na vedení. Erupce na slunci. Možná mimozemšťani. Anebo s kosmetikou testuju nevědomky i nějakou novou zbraň hromadného ničení na přírodní bázi a v BIO kvalitě. Nebo tak něco. Vůbec mi nejde na mozek, co se vlastně stalo. Divné.

Kdyby byla ale čistě teoreticky v podezření kosmetika, změníme dneska pro jistotu téma na cosi, co se nedá vměstnat do barevného kelímku s potištěnou etiketou :-D (to byl vtip, kdyby něco…) Ukážu vám, co jsem si vybrala na e-shopu dresslily.com, ze kterého jsem si v září objednávala kabelku, sluneční brýle a nějaké ty blýskavé drobnosti pro radost. Tentokrát jsem sáhla opět po doplňcích a nechala se zlákat menší kabelkou Stylish Star and Rivets Design Tote Bag. Padla mi do oka díky barvě a neotřelému designu, který jsem zatím u nikoho nepotkala. A takové věci já tuze ráda! (Pokračování textu…)

Dresslily – kabelka, sluneční brýle, náhrdelníky

Dresslily.com

Víte, co je to „suché lůžko“ po trhání zubů? Ne? Já to do dneška taky nevěděla. Dokud mi nepřestal zabírat Brufen, nechtěla jsem vrazit hlavu do mrazáku, případně si vyrvat vedlejší zub, od kterého jsem si myslela, že bolest pochází. Jde o stav, kdy se vám krevní sraženina, která se utvoří na obnažené kosti po zubu, vypláchne do háje. A místo začne bolet jako prase. I dlažební kostka se zdá v tu chvíli jako vhodný nástroj k úlevě od bolesti, to mi věřte.

Původně jsem to chtěla statečně přejít, ale nakonec jsem se rozhodla přece jen si postěžovat, poněvadž momentálně hlady nevidím a nemám odvahu si jít po vyndání drenu pro cokoli do ledničky. A to nejspíš až do zítřejšího večera. První dva dny jsou totiž v hojení nejdůležitější. A třetí pokus se mi absolvovat faaaaakt nechce. Takže jo. Kecám z hladu.

Výhoda je, že nejen kosmetických článků mám v zásobě na příští dny vcelku dost – tedy hurá, jdeme měnit téma. Dneska vám chci ukázat, co jsem si vybrala v e-shopu dresslily.com, ze kterého mi přišla nabídka na spolupráci. Fušovat do řemesla módním blogerkám nemám v úmyslu, ale přece jen jsem marnivá ženská – tedy proč odmítat cosi podobného. Navíc po skvělé zkušenosti s batůžkem, ze kterého jsem pořád maximálně nadšená a procestoval se mnou celou dovolenku :-) (Pokračování textu…)

1 2 3 16