Když už se rozhodnu vařit (resp. otestovat, co chlap ještě vydrží a snese), téměř pokaždé se mi stane, že mi pochybí jedna ingredience. Často ta nejdůležitější. Kdyby před barákem nestálo auto, asi bych se na to nejradši vyprdla a vymyslela jiné papu. Takhle jsem se rozhodla sednout za volant a obědový problém vyřešit raz dva.

Dojedu k místnímu „Křupu“ (oficiálně Coop, o tom proč „Křup“ až někdy jindy), ukázkově parknu vozítko na prázdném parkovišti a s lákavou vidinou nákupu max. o délce 2 min se chci rozběhnout do obchodu. Naběhnu k těm samootvíracím dveřím a… nic.

Poodstoupím, přijdu blíž. Pořád nic. Jedním okem nahlédnu doprava na otevírací dobu… Hmmm, to by mělo být v pohodě. Začínám si kapku připadat jak dement. Dojdu znovu před dveře… poskočím… mávnu… a hov… a nic. Ze dvou možností, které se mi nabízí – tj. buď si sednout vedle na pangejt a začat plakat, dokud mě někdo nenajde, nebo to otočit a jet domů, docela vážně uvažuju o té druhé!

V tu chvíli postřehnu v odrazu skleněných dveří siluetu chlápka, který jde evidentně taky nakupovat. Chlapík se nejdřív podívá na mě, pak na zavřené dveře, před kterýma stojím jak idiot a prý: „Dneska mají zavřeno?“. Já: „Asi jo… nějak se to nechce ot…“ [borec udělal dva kroky, stoupl si vedle mě a dveře se s lehkým fučením otevřely].

Podívali sme se na sebe, já zablekotala něco o tom, že to bohužel není poprvé, co mě ignoruje fotobuňka a že děkuju, páč bez něho by mi chlap doma lezl hlady po zdi a s tichým klením jsem hodlala co nejdřív zmizet z „místa činu“. Ještě jsem tak postřehla, jak pobaveně čeká, jestli se přede mnou otevře i ta poslední přepážka (bych ji v tu chvíli snad byla ochotná i podlézt sakrafixuž…) a vypadá, že nic veselejšího od silvestra nezažil. No děkuju pěkně. Příště budu vybírat vstupné.

Nejhorší je, že já mu nekecala. Fakt se mi nestalo poprvé, že mě ty zatracené dveře ignorovaly. A to si jako myslím, že se 178 cm výšky nejsem žádný prcek! Když jsem se doma se svýma patáliema svěřila chlapovi a kamošovi, málem se počůrali smíchy a prý… „Víš proč sa to neotevřelo? Bo dveře poznají, kdo nemá duši a toho ignorujou! K narozeninám dostaneš sadu na opravu duší.“ Parchanti škodolibí.

Za trest jim nedám vyzkoušet vyhlazující olej proti celulitidě od Alverde. Tak.

Mám takovou lehkou úchylku kupovat (klidně i na „sklad„) vylepšující kosmetiku, u které už z názvu plyne, že se můžu brzo těšit na look jak z reklamy a bez které určitě nebudu moct žít a blablabla… Jako jo – beru, že kosmetika většinou nějaký ten viditelný efekt má (jinak bysme to na sebe nepatlali, že), ale nevěřím, že když se vyvalím k počítači a jediný můj pohyb bude deset kroků na WC a dva k ledničce, kde se budu ládovat vším možným… tak mě nějaký krém bo olej spasí. Tož to zas né.

Ale pro ten dobrý pocit, že se o sebe člověk stará a taky jako doplňkovou péči… Tehdy to smysl má. Z oleje, o kterém je dneska řeč mi zbývá zhruba poslední třetinka obsahu. Proto mě napadlo, že asi nebude od věci se podělit o mini info co je to vlastně zač a jestli se vyplatí investovat těžce vydělaný peníz.

Pár postřehů:

• voní hezky. Citron a rozmarýn v tom stopro poznáte. Ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že čichám k osvěžovači na wc… Během pár minut se výrazné aroma trochu ztratí.
• balení je v podobě skleněné lahvičky s pohodlnou pumpičkou, která díkybohu neteče, ani nedělá jiný bordel.
• je to ten typ „suchého“ oleje, kdy se sice natřete, ale kůže není nijak extrémně mastná. A to i když olej aplikujete na suchou pokožku, namísto vlhké.
• olej jsem denně používala tři týdny. Výsledek? Kdybych používala jakýkoli jiný olej (ano, vč. třeba olivového s kapkou éterického), vyjde to v podstatě nastejno. Jde hlavně o tu masáž (ať už rukama, nebo třeba kartáčem).
• nejsem si jistá, kolik mě olej vyšel… do 150,- to bylo určitě. Za tu cenu se dá ale sehnat větší množství něčeho, co bude mít stejné účinky.
• jestli bych olej doporučila ke koupi? Pokud se vám líbí citrusová vůně říznutá bylinkou, klidně olejík pořiďte. Budete nadšení. Pokud vám jde o nějaké výrazné a viditelné vyhlazení zadku od ďolíčků, doporučuju se porozhlédnout v jiných kosmetických vodách – třeba březový olej od Weledy.