Ptačí dostaveníčko v Alpách

Ptáček

Dneska jsme zastavili na jedné benzince kdesi v Alpách. Nechtějte po mě přesnou polohu. Můj orientační smysl se v těchto končinách zmrsknul na něco mezi „jsme pořád v horách“ a „ještě nevidím moře„.

Cesta je vcelku dlouhá a snažím se svoje venčící pauzy omezit, co to jde. Víte jak. V opačném případě bych totiž mohla celý rok šetřit fifty-centy do prasátka jen na hajzlíky. A to by mě neba. Občas vážně podezřívám maměnku s papínkem, že mi do genetické výbavy nadělili močák velikosti malé štamprle. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Každopádně. Jakmile mám zase úsměv na tváři a před sebou vidinu dalších pár kilometrů bez zastávky, rozhodnu se ještě využít pauzy na parkingu a na zadním sedadle vylovit časopis, ať pořád nemusím zkoušet ty krkolomné pozice, kdy se během jízdy nakláním z místa spolujezdce dozadu, u toho se škrtím na pásu, mám vražený roh sedadla mezi lopatkama a snažím se poslepu nahmatat, co na sedadle za mnou potřebuju… Vždyť to znáte

A jak si teda na parkovišti hraboším v otevřených zadních dveřích auta, ozve se mi najednou za zády takové pobavené německé „entschuldigen„… V setině vteřiny mě napadne, že někomu zavazíme autem, mám na riflích vystrčeného zadku díru, případně se tu platí za stání a my si toho nevšimli.

Vyprostím se na couvačku z auta, rychle se ohlédnu a… zírám do tváře staršímu pánovi, který se potutelně usmívá a ukazuje prstem kamsi za mě.

Ohlédnu se, vo co go…

A spadne mi čelist!

Dvacet čísel ode mě, přímo na hraně otevřených zadních dveří sedí malučký ptáček! Se žlutým bříškem a tenoučkýma nožičkama. A upřeně na mě zírá! Okamžitě nadšeně vyhrknu „Jéééééé!!!!“ a křením se střídavě na pána a na fógla a u toho volám do auta na chlapa, ať se jde podívat na ptáčka!

[ok, v tu chvilku mě nenapadlo, jak to zní]

Jakmile se proberu z největšího šoku, už tasím ze zadní kapsy telefon a zviřátko okamžitě zvěčním, protože tohle by mi bez důkazu nikdo nevěřil! Ptáček se celou dobu ani nehne, jen si mě prohlíží a natáčí u toho hlavičku střídavě doprava a doleva. Naprostá nechápačka, stejně jako já :-)

Po chvilce pán zviřátko opatrně vezmě do dlaně a vydá se směrem k benzince. Já pořád trochu v šoku. Když se za ním ohlédnu po pár vteřinách, není po něm už ani vidu, ani slechu. A že se mi to celé nezdálo dokazuje fakt jen ta jediná fotečka!

A tak se vydáme znovu na cesty a mě drží brebentění o zviřátku ještě dooost dlouho… :-D



9 thoughts on “Ptačí dostaveníčko v Alpách

  1. Tvé nadšení ptáčkem chápu, mám v koupelně za oknem hnízdečko a v něm bylo ještě v sobotu 5 vajíček a dneska už je tam 5 ptáčátek s chmýříčkama a očičkama a chodíme se jimi 2x denně kochat, jak rychle rostou :)

  2. The one thing yyou must do in generating passiuve residual income online
    and achieve your ultimate financial freedom. Your subconscious mind will direct
    you in your work, making it particlarly well suited foor use on the lower face.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *