Podzimní drobnosti pro radost

První adventní kalendář jsem letos v obchodě potkala už v září. Si pamatuju přesně. Začalo mi z toho cukat oko a napadlo mě, jestli se lidi nezbláznili. V září, boha jeho! Vždyť to se ještě jezdí na druhou letní dovolenou! Bohužel s postupem času tahle svátková masírka nabývá na intenzitě a momentálně nemůžete vykročit z baráku, aniž by se vám do zorného úhlu nedostalo cokoli vánočního. Koledy, osvětlení, přání, stromky…

Myslím si, že hlavním důvodem mé letošní averze je to, že loni se mi poprvé za celý můj život stalo, že na mě nepřišla vánoční nálada. Jakože vůbec. Ani trochu. Jasně, že byly Vánoce hezké a užili jsme si je. Ale někde uvnitř mi chyběl ten rozechvělý natěšený pocit, který v sobě má snad každý od dětství a někde kolem adventu, nebo i těsně před Vánoci to ve vás naplno propukne, jste trochu naměkko a “je to tu”. Loni ani ťuk. Ani zpětně v lednu. A to jsme pěkně prosím byli několikrát okukovat betlémy, trhy, stromečky, sváteční nálada z lidí okolo stříkala na všechny strany.

Vánoční šílenství už od podzimu

A já si připadala, jako kdyby se mě to netýkalo. Dávám to za vinu extrémně brzkému vánočnímu šílenství a asi toho na mě bylo moc. Jako tipy na dárečky chápu a nic proti tomu, ač nejsem zastáncem drahých prezentů. Nápady se hodí a vnímám to vcelku neškodně. Ale aby na mě v obchoďáku ze všech stran řvaly koledy už koncem října? Ne a ne a ne! Pak to dopadá tak, že člověk se prostě ani nestihne začat těšit, protože Vánoce už nejsou vzácné období několika dnů, kterým předchází napínavý advent.

A tak přemýšlím, jak se tomu letos vyhnout a celé vánoční šílenství cíleně ignoruju. Přesvědčuju svou hlavu, že po létě má přijít namísto Vánoc ještě zadumaný podzim a dušičkové pošmourno, na které se celý rok těším a chci si ho taky pořádně užít. A nehodlám si tyhle svoje malé listopadové radosti nechat vzít. Co je na podzimu tak super?

Svíčky, kam se podíváš

Tak zaprvé se hodně rychle stmívá. Někomu to vadí, mně se to naopak líbí! Vždyť kdy jindy mám čas vyhrabat ze zásuvek všechny svíčkové zásoby a začat jako správný pyroman pálit jednu od druhé? Postupně tak padla za vlast brusinková svíčka JOIK, pak radostná verze svíčky Jemno, sojová z Elnino a momentálně mi tu hoří stromečková JOIK. Oproti své rudé sestřičce, je tahle zelená velice jemná a voňavě takřka neznatelná. A obě vydrží věčnost! Před každým zapálením vždycky krátím knotky na cca 0,5 cm a přeleštím skleničku, aby nebyla zapatlaná. A pak už se zahrabu do peřin s knížkou a čajem a užívám si pocit, který ve třicítkových vedrech v létě prostě nezažijete :-)

Podzimní parfémy

Další věcí, co je v tuhle dobu super, je změna vůní. Svěženky vyměňuju za intenzivnější parfémy, po kterých v letních teplotách sahám spíš výjimečně. Ať žije celá kožená řada Bottega Veneta, po které mi teď voní všechny svetry, šátky a vlastně celá skříň! Přiznávám ale, že voňavou výjimkou je celoroční Guerlain Bergamote Calabria. V té se můžu koupat v kteroukoli denní, noční i roční dobu. To je vůně, kterou mi někdo namíchal na míru a docela bych ocenila, kdyby ji v Guerlain začali nabízet k načepování do vlastních kanystrů… :-D

Rtěnky a laky na nehty

Jo a na rtěnky a laky na nehty nesmím zapomenout! Vždyť kdy jindy si užít milované švestkové odstíny v plné palbě, než v podzimním sychravém šeru? V létě tyhle rtěnky sice používám taky, ale úplně jiným způsobem. Dávám je na balzám na rty a jen je lehce vklepávám do rtů, které jsou pak hezky tónované. Ale na podzim a v zimě? Pěkně na malovátka přitlačím, ať jsou vidět! Navíc k nim mám i suprově ladící laky, škoda toho nevyužít!

Třpytinky pro hezčí den

A jak do toho všeho zapadá můj nový kočičí prstýnek z oNecklace, který jsem nesundala od doby, co mi z Izraele přišel? Vlastně mě nenapadá žádný šikovný oslí můstek, kterým ho do článku našlápnout, ale mám potřebu ho tady mezi podzimními radostmi mít, poněvadž jsem z něj totálně na větvi a chlubím se jím všude možně, jak jste si možná všimli na Instagramu (video, fotka) :-)

Jde už o moji druhou spolupráci s oNecklace, což je firma specializující se na personalizované šperky. Takové ty, kdy si na náhrdelník, přívěsek, náramek, náušnice nebo právě prstýnek necháte vyrýt jméno, datum, nebo nějakou pro vás osobní hlášku či heslo. Původně jsem si cosi podobného chtěla vybrat taky, ale pak mi padl do oka kočičí prstýnek s oušky, co má nastavitelnou velikost řešenou kočičími pacičkami a bylo rozhodnuto!

Paradoxně jsem čekala, že půjde o další tretku do sbírky a takovou tu instantní dočasnou radost, kdy si něco užijete pár dní, pak vás to omrzí a věcička skončí na dně šperkovnice. Ale houby! Já s prstýnkem i spím a nesundávám ho vůbec a beru ho jako svůj talisman! Tak veliká trefa do černého to byla! :-)

Listopadové radosti – jaké jsou ty vaše?

Co dělá největší radost teď na podzim vám? A máte nějaký oblíbený čajík? Mně se podařilo nakřečkovat tolik zásob, že jsem si dala stop stav a dokud je všechny nevypiju, další jsem si kupovat zakázala! :-D