Přečetla jsem za poslední měsíc

Mám jen dvě knižní období. Buď nečtu vůbec, nebo hltám vše, co má písmenka. Momentálně se nacházím ve stavu č. 2, tedy co přede mnou ke čtení neschováte, to láduju do hlavy a děsně si to užívám. Za poslední měsíc to vychází tak, že obden louskám novou knížku, aniž by mi to zabralo celý den, což je minimálně podivné. Asi čtu nějak rychle, či co. Vypozorovala jsem ale, že to má co dělat se schopností se soustředit, s čímž sakra hodně souvisí můj dvěstěgramový mobilní kámoš, který je sice vynikající sluha, ale zlý pán. To známe nejspíš všichni.

Čímž bych začala se svými knižními tipy, které vám z fleku doporučím pro nastěhování do knihovničky. Nastálo, žádné „přečtu a daruju dál“, jak to dělám s 99% knížek. Ačkoli od doby, co jsem přesedlala na čtečku a e-knihy je můj život v tomto ohledu značně jednodušší, to je pravda. Toho papíru, co člověk ušetří… Neskutečné!

Anders Hansen – Instamozek

Pokud máte pocit, že začínáte pomalu ale jistě debilnět a vytáhnout nějakou vzpomínku z hlavy je skoro nadlidský úkol, mám pro vás šikovnou knížku. Přečtěte si Instamozek. Nenechte se zmást prvotním dojmem (hlavně z obálky), že se obsah týká čistě instagramového fenoménu. To právě vůbec.

Autor neuvěřitelně čtivě a srozumitelně vysvětluje, jak začít chápat fungování vlastního mozku. Jakou (stěžejní!) roli hraje ve vašem životě dopamin, proč máte problém se soustředit na cokoli a jak obelstít ten orgán v hlavě natolik, že s vámi začne spolupracovat a přestane vám házet klacky pod nohy. Což je pocit, ke kterému obvykle dospějí lidé, kteří si s úzkostmi a depresí tykají už delší dobu. A kteří už si ani nepamatují, jaké to je, když se probudíte a je vám jednoduše dobře po těle i na duši. Jejich nejčastějí myšlenka je naopak ta, že svět je jedno velké hnusné místo, kde je třeba to nějak přežít, odkroutit si to „svoje“ a pak natáhnout brka. Tak to být nemusí a není.

Instamozek bych doporučila jako povinnou četbu všem. Zvlášť v dnešní době. Kdybyste měli sáhnout jen po jedné knížce, přimlouvám se za tuto.

Joe Navarro – Jak prokouknout druhé lidi

A toto mě VELMI bavilo! Joe Navarro je bývalý agent FBI a specializuje se na oblast neverbální komunikace a řeči těla. Zapomeňte na příručku toho typu „když se někdo dívá při rozhovoru doleva, tak lže“, apod. Joe Navarro popisuje řeč těla jako komplexní činnost (hlavně tu nevědomou), kterou se při troše cviku naučíte vnímat a odhadovat a mnohem lépe tak budete schopni komunikovat s ostatními. Moc se mi líbilo, že autor nebral zmiňované pohyby a gesta jako projev neměnných pravidel, kdy konkrétní výraz automaticky musí znamenat něco daného. Naopak. Řeč těla je soubor mnoha proměnných a je třeba je vnímat v kontextu situace a prostředí a nelze je jen tak vytrhnout a posuzovat samostatně.

Perfektní bylo, že Joe Navarro v knize nešetřil příklady z praxe, například z výslechu zločinců, což bylo setsakramentsky zajímavé. Doporučuju k přečtení, ale varuju vás předem – pak už rozhovor s kýmkoli nikdy nebude jako dřív. Budete prostě lidi pozorovat takřka nepřetržitě.

Gabriel Wyner – Navždy plynule

Jazykové učebnice a příručky miluju a jednu dobu se dalo říct, že je snad i sbírám. Z knihkupectví jsem vždycky odcházela s novou přehledovou tabulkou časování sloves, novou gramatikou, slovníčkem, nebo aspoň tipy, kterak se učit lépe a rychleji. Pročetla jsem toho kvanta!

Ale až u knížky „Navždy plynule“ jsem se asi tisíckrát pleskla do čela a prožila „aha moment“, který postavil moje dosavadní studování jazyků kompletně na hlavu. Některé věci jsem podvědomě tušila, jak dělat (poslech kvůli pochycení „hudby“ daného jazyka), jiné pro mě byly nové a uvedla jsem je do praxe okamžitě, co jsem na ně v knížce narazila. Třeba slovíčkové kartičky. Napadlo vás někdy, jaká je kravina, když si je píšete dvojjazyčně? Tedy čeština vs jakýkoli jazyk. Vy nepotřebujete, aby se vám při anglickém výrazu „cat“ vybavilo české slovíčko „kočka“. Vy potřebujete, aby vám v mysli vyskočila představa kočičky. A pokud si na kartičku namísto českého výrazu dáte fotku vašeho domácího mazlíčka, zrychlíte pamatováka na nová slova asi tak milionkrát. Vyzkoušeno, oveřeno. A stejně tak to funguje s gramatickými pravidly. Plus se dozvíte, jak nejefektivněji opakovat, aby vám toho v hlavě zůstalo maximum.

V žádném případě nečekejte, že se dozvíte 10 tipů, jak se bez práce nadrilovat tisíc slovíček. Takhle to nefunguje. Ale autor vám výrazně dopomůže k tomu, abyste se cítili jako Neo z Matrixu, když mu Tank do hlavy ládoval jiu-jitsu. Nejlepší knížka k učení jazyků, jakou jsem kdy četla. A ještě ji vlastně dočítám.

Jo Nesbø – Spasitel, Sněhulák, Levhart, Přízrak, Policie

Během prázdnin jsem si usmyslela, že si celou sérii Harryho Holea přečtu znovu, protože když se mi knížky dostaly do rukou poprvé, brala jsem je v knihovně na přeskáčku. Nějak mi ušlo, že na sebe logicky navazují (hlavně co se týče postav). A když mi to secvaklo, bylo už pozdě, protože jsem jich měla přečtených x a nechtělo se mi vracet. Tak teď už mám konečně v celém příběhu jasno a mám z toho radost. Zbývá mi ještě přečíst Nůž a Žízeň, ale to už si tak trochu šetřím. Protože potom už se s Harrym zase dlouho neuvidím, tak to odkládám jako chuťovky.

A konečně jsem díky postupnému čtení pochopila, jakže to bylo s Beátou Lonnovou a Katrine Brattovou. Trochu jsem se v tom dřív ztrácela a teď jsem na to konečně kápla. A mám radost :o)

Jo Nesbø – Syn

Velice mrazivý příběh, který mi tak trochu připomínal film Ctihodný občan s Gerardem Butlerem, což je mimochodem jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Je to propletené, chvílemi dojemné, povětšinou napínavé jak malé gatě a celkově prostě strhující.

Navíc o šokující rozuzlení není nouze, což je ostatně specifikum jakékoli knížky, kterou má na svědomí Jo Nesbø. Snad u žádné jeho knížky se mi nestalo, že bych nezůstala na písmenka zírat s otevřenou pusou a polohlasným „no dopr… tak to by mě ve snu nenapadlo!“.

Jo Nesbø – Krev na sněhu, Půlnoční slunce

Obě knížky jsem četla poprvé a celou dobu mi běžela hlavou jediná myšlenka: Nesbø na vás dýchá z každé stránky a má to jeho typický rukopis, ale sakra kde se v něm vzalo tolik romantiky? Nepsal některé části někdo jiný?

Přiznám se, že jsem se občas nad písmenky připitoměle usmívala a nechala se s chutí pohoupat na zaláskované vlně. Žádná limonáda z červené knihovny, nebojte. Jednoduše příběh, který vám klasicky vyžene tep do infarktových výšin a v průběhu toho to okoření tím správným množstvím „ááách, to je tááák hezkééé“ :-)

Jo a obě knížky na sebe nepřímo navazují. Resp. hlavní postava je jiná, ale odehrává se to ve stejném prostředí a mezi stejnými lidmi. Dost zajímavý nápad, který skvěle funguje.

A co pěkného jste četli naposled vy? :-)

4 thoughts on “Přečetla jsem za poslední měsíc

  1. Hezkýý :) Všechny první tři vypadají hodně zajímavě a prakticky. Já jsem teď absolutně odvařená ze Six pillars of self esteem od Nathaniela Brandena, bohužel není v češtině, na to je asi moc dobrá, a už při čtení úvodu jsem řvala nadšením :D Je to knížka o sebevědomí/sebeúctě z pohledu psychologa, kterej se tím celej život zabýval a není to o žádnejch praštěnejch afirmacích typu, že když si každý ráno do zrcadla budete opakovat, že jste skvělá, tak to ten mozek jednou vezme :D Knížka jde k jádru, je to chytrý, dává to hlavu a patu a je to fakt pecka!

    1. U těch afirmací jsem vybuchla smíchy :-DD To je přesně to, z čeho mám osypky a nedovedu si představit, že bych dělala :-D Díky za tip na knížku, právě jsem přelouskala jednu stránku o tom, aby si člověk jednoduše sám sobě přiznal, že je například vzteky bez sebe. Teprve až to udělá, může s tím začat pracovat. Zajímavé! Určitě to omrknu dál :-)
      Bebe

  2. Milá Bebe, líbí se mi kam směřuje tvůj blog, chválím a děkuji! Mám to totiž úplně stejně jako ty, co se týče knížek a kosmetiky (hydratační) :) přes uplynulé ultra přírodní kosmetické období se vracím ke produktům z lékárny a drogerky (čtu složení a zkouším),takže moc a moc vítám ty kosmetické a knižní tipy na blogu, a taky odkaz na čtečku, kterou si (ne)tajně přeji k Vánocům :) prosím nepřestávej a piš dál! :)

    1. To je přesně ten komentář, který jsem si tak nějak potřebovala přečíst :-) Moc za něj DĚKUJU!
      A tak trochu mě těší, že to má někdo s těmi obdobími stejně ;-)
      Bebe

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *