Weleda – Březová šťáva, březový peeling, březový olej

Weleda

Nejúnavnější období? Bez debat jaro. Mám vždycky pocit, že příroda se ze dne na den probudí, všechno se rozsvítí a rozkvete, ptáci začnou zpívat, venku je čím dál větší teplo – a já to nestíhám vstřebat. Ještě spím po zimě, místo očí mám ospalé škvírky a je na mě toho „křiku“ venku najednou moc, takže bych si nejradši znovu zalezla do kutlochu a počkala, až to zas přejde a všechno se zklidní. Plus mám posledních pár let jaro spojené s alergickou rýmou, která svědí tak, že máte chuť si poškrábat nos zevnitř pomalu až na mozku. Všechen ten jarní povyk se pro mě uklidňuje až kolem půli května, kdy si už člověk zvykne na světlo a rýma poleví. A najednou je docela fajn chodit ven, aniž byste se museli před každou procházkou půl hodiny oblékat do vrstev šálů a svetrů a slunko taky docela fajnově hřeje… Ale každý začátek jara vyloženě bolí! Číst dál »

Maria Nila – přírodní smývatelná barva na vlasy (odstín Cacao Intense)

Maria Nila

Nejsem typ, který slepě skočí po každé kosmetické novince. Kolikrát jsem mezi posledními, kteří ji zkouší, a to až v momentě, kdy se prožene první velká juchůůů vlna. Před pár lety takhle internetové vody rozbouřila švédská značka Maria Nila se svými barevnými vlasovými maskami. Jednu dobu jste je mohli potkat všude a člověk se bál otevřít i ledničku, aby tam na něj neskočila třeba z kastlíku na vejce. Já o maskách podrobně nečetla, ale název značky jsem si zapamatovala a v duchu jsem si k němu přilepila poznámku „ta věc na růžové a fialové vlasy“.

Až letos jsem ale dospěla do stádia, kdy jsem neodolala a rozhodla se masku otestovat taky. Resp. mě donutily okolnosti. To bylo tak. Probudila jsem se myšlenkou, že „dneska by to šlo“ a půjdu na šedo. Číst dál »

Garnier BIO – Micelární voda Orange Blossom

Garnier BIO

Není větší tragédie, než když zapomenete, že jste včera vypotřebovali poslední kapku micelárky a vrátíte se večer domů s namalovanýma očima. Já vím, že se dají oči odlíčit i olejem (a také jsem to udělala – co mi zbývalo?!), ale říct, že je to „sakra nepříjemné“ úplně nevystihuje škálu pocitů, které mnou cloumaly, když jsem seděla u zrcadla, snažila se odlíčit a troška oleje se mi dostala i do oka. Pálí a řeže to jako čert a vidíte rozmazaně další dvě hodiny! To absolvovat ještě jednou, tak radši řasenku zahodím úplně!

Na odličování očí jsem za poslední roky vyzkoušela snad všechno – olejíčky, dvoufázové odličovače, bambilion různých emulzí a mlék, balzámků (dokonce!) a vodiček a micelárních vod. Některé odličovací pokusy byly příjemnější, jiné méně. Nejvíce mi ale u očí vyhovuje právě micelárka. Číst dál »

Kvitok – tělový krém Vianočný večer

Víte, co je paradox? Že ještě dřív, než jsem sama kvitkový krém Vianočný večer vyzkoušela, darovala jsem ho dva roky předtím někomu jinému pod stromeček. Vůbec jsem netušila, jak voní, ale strašně se mi líbil popis a že to byla věc, kterou bych sama nejraději používala. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem letos (resp. loni, však už je únor!) dostala Vianočný večer k Ježíšku od holek z Blueberry Hill! Měla jsem z toho ukrutnou radost a tuším mi nemohly Kristi s Liduš vybrat nic lepšího!

Vsuvka – nejsem si jistá, jestli není krém jen sváteční limitka. Nevzpomínáte si někdo, jestli je v obchodech k dostání po celý rok? Si to nemůžu uvědomit. Ale tak jako tak – jestli se k němu nedostanete přes rok, na Vánoce po něm doporučuju sáhnout, protože „vianočný kvitok“ je ohromně fajnový! Číst dál »

CeraVe SA zjemňující hydratační krém s 10% ureou

„Odteď si ty ruce a nohy už doopravdy přestanu škrábat!“, dostanu čas od času vztek, rozzuřím se sama na sebe a fakticky to nějakou dobu poctivě dodržuju. Než přijde den, kdy se jdu koupat, shodím ze sebe oblečení a pohled mi začne bezděky bloudit po kůži a hledat sebemenší nedokonalosti. A je to v háji. Z urýpaného tranzu se proberu třeba za čtvrt hodiny, kdy už je neštěstí na světě a má pokožka připomíná rozškrábané Himaláje a namísto hladké kůže mám jeden napuchlý čevený flek vedle druhého. Jeden by řekl, že něco takového může sám sobě udělat akorát magor. A já s tím souhlasím. Není rozumově ani logicky odůvodnitelné, proč to dělám. Navíc tak dlouho. Nějakých 20 let už tomu bude.

V září loňského roku jsem dospěla do stádia „teď už je s tím ale opravdu konec“ a rozhodla jsem se, že to vydržím. Číst dál »