Jakkoli se může zdát, že jsem do kosmetiky začala kecat snad od doby, kdy jsem nadobro vyplivla dudlík z pusy, není tomu tak. O kosmetiku jsem se začala zajímat poměrně brzo, ovšem tu přírodní část jsem si odtrhla až mnooohem později. A Pandořina skříňka s dekorativní kosmetikou… Tak to je úplně jiný příběh. Tuším, že jsem někde už popisovala svoje vizážistické začátky s oranžovým pudrem, kdy mi úplný význam nápisu „tónovací perly“ na krabce bohužel docvakl až v polovině cesty do školy vlakem, když na mě lidi čučeli způsobem, jakým si prohlížíte opičky v ZOO… Ale budiž, no. Víte jak to je – když něco poděláte jednou, dá se očko zamhouřit. Když to ale poděláte podruhé, potřetí, každý den… Měli byste vyměnit ty příšery, které si říkají kamarádky, když vám neřeknou, že vypadáte jak indián na válečné stezce :-)
Co se hardware pro dekorativní kosmetiku týče – tedy štětců, s těmi jsem přišla víc do styku až zhruba před rokem. Tehdy jsem teprve pochopila, co je myšleno oním „zapracujete make-up do pleti, takže nebude vidět“. Číst dál »
