Moje snídaňové ráno

Moje snídaňové ráno

„Ses dala na food blogerku?“, ptá se mě drahá polovička, když už hodinu aranžuju jídlo po kredenci a s pekelným soustředěním se snažím přenést oblíbenou snídani z pronikavě vonícího papu na 2D fotku. Nebojte, nesekla jsem s recenzemi. Moje srdce pořád tluče v rytmu kosmetiky a je velmi nepravděpodobné, že by mě to hned tak přešlo. Ostatně, posledních 7,5 roku je toho důkazem. Nicméně v rámci spolupráce s obchodem BILLA jsem kývla na zajímavou výzvu a rozhodla se vyzkoušet, jestli by mě bavilo i chystání a focení jídla. Za pokus nic a aspoň to tu trochu ozvláštním, ne?

Jako první téma mě napadlo zmapovat, co si nejraději kuchtím ke snídani. Protože to je jídlo, bez které ráno nefunguju. Číst dál

Himalyo – Goji juice BIO

Himalyo - Goji juice BIO

O co víc jsem se dřív vyžívala v doplňcích stravy (rekordní počet pilulek za den si nechám radši pro sebe), o to méně mám teď prášky v oblibě. Pokud je to možné, snažím se polykání tabletek vyhýbat a nahrazovat je věcmi, které se dají vypít, nebo sníst. Čili klasika pestrý jídelníček. Zajedno je takové užívání (jestli se tomu tak dá říkat) mnohem příjemnější a za další vidím na vlastní oči, co vlastně konzumuju. Což mě baví. Člověk je aspoň nucený zapřemýšlet, co do sebe láduje a jestli mu to bude k něčemu dobré. Těžce poznamenaná kresleným seriálem „Byl jednou jeden život“ si vždycky představuju malé trpaslíky, jak všechno, co přijde do žaludku podrobí zkoumání a přepošlou to dál na Číst dál

Fazolová polévka

Fazole

Absolutní klasika na jídelníčku, kterou si pamatuju i z dětství? „Fazulnica a béleše„. Resp. fazolová polévka a smažené koblížky s jahodovou pěnou. To první miluju, to druhé jsem nikdy nemusela a nechutná mi ani dnes. Na oboje podle mě existuje asi tak miliondvacet variant receptů, kdy se bude každý dušovat, že zrovna ten jeho je nejlepší a nejtradičnější a má ho od prababičky, která byla na vaření jooo machr. Tedy podobné boje, jako u cibulačky ve Francii, nebo tiramisu v Itálii.

Na fazulnicu jsem si vzpomněla předevčírem, když jsem na zahradě sklízela svůj první fazolový pěstitelský pokus. X-krát jsem zkoušela vařit fazolky kupované, ale po tom, co jsem je namáčela klidně i dva dny a nemohla Číst dál

Lucie Glaister – Čokoládové lanýže

Čokoláda

Píše se rok 1517. Namachrovaný frajer ze Španělska, Hernán Cortés, právě usedá naproti aztéckému panovníkovi Montezumovi. Oba se navzájem měří pohledem a neví, co od sebe očekávat. Cortés má obavu, aby Montezumu něčím nenasral a ten mu nenechal ze srandy podrtit palce u noh mezi těma dvěma šutrama u vchodu.

Montezuma si zase nepouští k tělu hned tak někoho. A španělské kolonizátory už vůbec ne. Přesto si to nechce rozházet u lidí, kteří sem vážili cestu až z jakési daleké prdele světa. Prý Evropa. Nikdy o tomhle ostrově neslyšel. Kdoví, jestli je tam civilizace alespoň na takové úrovni, jako v jeho říši. Dost možná, že by se z toho dal vytřískat oboustranně zajímavý obchod…
Každopádně nechtěl být nezdvořilý. Číst dál

Čokoláda Zotter

Zotter čokoláda

Ve skutečnosti těch důvodů není jen pár. Je jich sakra hodně. A možná dokonce víc, než členů Kelly Family. Třeba:

Čokoláda funguje jako první pomoc, když máte nervy na pochodu. Zvlášť když hrozí, že přeskočíte pracovní stůl, rozkopnete kolegyni monitor, chrstnete jí hrnek kafe do ksichtu a vzteky vřísknete, že ji za pomluvy o velkém zadku vyzýváte hned teď na pěstní souboj bez rukavic. Ve firemní kuchyňce. A navíc – váš zadek není tlustý. Je svalnatý. To ví přece každý. A ona je blbá jak dlabané necky, když to nepozná…

Čokoláda snižuje krevní tlak. A je to i vědecky dokázané. Při jedné studii na Bostonské univerzitě sledovali 10 chlapů a 10 ženských s vysokým krevním tlakem. Číst dál

Domácí nekynutá pizza

PizzaVíte, proč je fajn mít v rukávu pár receptů na superrychlé jídlo?

Protože hladová ženská (čtěte „Bebe„) je horší jak tříska zabodnutá naštorc v prdeli. Něco po ní v tu chvíli chtít? To je stejné, jako byste se pokoušeli třít nasranému pitbulovi genitálie mokrou žínkou a doufali, že ho to rozveselí.

Máte jen jedinou možnost. Sehnat něco k snědku. Pokud možno rychle. Protože začíná hra o čas. Buď jídlo, nebo život. Ten váš…

Proto mám dneska jeden tip na recept, který nezabere moc času a přitom je výsledek vysoce jedlý. A recepis ohromně variabilní – rychlá pizza na plech. Z nekynutého těsta. Protože kynuté těsto je vyšší dívčí, kterou zatím nedávám a trvá Číst dál

Zapečené špagety (recept)

Recept na zapečené špagety

Co dělám ve volném čase, když netestuju kosmetiku, nevalí mi slinta z kútka v posteli, nebo si nehrajem s kočičem na schovku? Inu… vařím. A pokud zrovna neměním barák na výcvikový objekt místních hasičů, docela mě to i baví.

O jedno milované papu bych se s váma dneska ráda podělila. Jde o recepis, který je:

  • brutálně jednoduchý a zvládne ho i totální analfabet. Jsem toho živým důkazem.
  • poměrně rychlý. Během 45 minut (plus mínus) nemáte co řešit. Včetně přípravy a pečení.
  • vcelku levný a některé suroviny se dají nahradit, pokud je doma nevedete. Ale zase to nehroťte ve stylu „pokud nemám na sushi rýži, jebnu tam kolínka“. Víte co myslím.

Co si prozíravě nachystejte dopředu:

Hardware: Číst dál

Dýňová polévka

Dýňová polévka

Kromě zpěvu a tance, jejichž realizaci ve vlastní režii vymezuju pouze na stav nejvyšší nouze a potřeby sebeobrany, se ještě zdatně vyhýbám jedné věci. A to vaření.

Dovedu pochopit, že někoho kuchtění baví a považuje ho za jeden ze svých koníčků. Já na tom ale nemůžu rozdýchat jednu věc. Dvě hodiny strávíte pobíháním po kuchyni, chystáním, krájením, mícháním… A pak se přižene tlupa lidí a všechno sní za pět minut. „Žerte pomalu, dalo to hodně práce,“ mám chuť někdy říct. Pak mě ale osvítí duch svatý (případně dýně Hokkaidó v akci) a já si domů přinesu něco, co hodlám prohnat kastrolkem a stvořit z toho cosi poživatelného… Což v případě dýňové polévky není žádný problém. Asi Číst dál

Ryor – Pohár života

Ryor - Pohár životaZdravě jíst, cvičit, hodně pít, hlídat si váhu, snažit se chodit brzo spát… Jedním uchem tam, druhým ven. Doporučení jsou to sice hrozně hezké a každý z nás podvědomě tuší, že když je bude dodržovat, netrefí ho šlak dřív než oslaví třicítku a nebude se chytat za srdce při každém pokusu o doběhnutí autobusu…

Jéénžéé… Realita vypadá jinak, milí zlatí. Konkrétně moje maličkost ponocuje co chvilka, cpe do sebe gumídky a topinky kdykoli je možnost a položku „cvičení“ si odškrtává při sjetí výtahem a seběhnutí pěti schodků z baráku… Líná jsem až hanba! Z letargie mně poslední dobou vytrhává Dr. Popov se svou zdravou stravou. Když totiž čtu ty chytré hlášky na obalech… skoro se začínám za svůj styl života Číst dál