Moje malé listopadové radosti

Moje malé radosti listopadových dnů

První adventní kalendář jsem letos v obchodě potkala už v září. Si pamatuju přesně. Začalo mi z toho cukat oko a napadlo mě, jestli se lidi nezbláznili. V září, boha jeho! Vždyť to se ještě jezdí na druhou letní dovolenou! Bohužel s postupem času tahle svátková masírka nabývá na intenzitě a momentálně nemůžete vykročit z baráku, aniž by se vám do zorného úhlu nedostalo cokoli vánočního. Koledy, osvětlení, přání, stromky…

Myslím si, že hlavním důvodem mé letošní averze je to, že loni se mi poprvé za celý můj život stalo, že na mě nepřišla vánoční nálada. Jakože vůbec. Ani trochu. Jasně, že byly Vánoce hezké a užili jsme si je. Ale někde uvnitř mi chyběl ten rozechvělý natěšený pocit, který v sobě má snad každý od dětství a někde kolem adventu, nebo i těsně před Vánoci to ve vás naplno propukne, jste trochu naměkko a „je to tu“. Číst dál »

Istrie – Poreč, Rovinj, Rijeka, Pula, Piran

Istrie - Poreč, Rovinj, Rijeka, Pula, Piran

Si tu s dovolením odložím několik poznámek z dovolené, dokud je mám v čerstvé paměti. Jsem totiž zjistila, že se k článkům pravidelně vracím hlavně já sama, kdykoli potřebuju odkaz na ubytování, info o trase, nebo vyhrát debatu „kolik jsme tehdy platili za průjezd alpským tunelem“.

Už před několika lety jsme začali jezdit na prázdniny mimo našlapanou hlavní sezonu, což je můj tip pro ušetření nervů, pokud máte volnou ruku při volbě termínu. Čímž zároveň zdravím tu dvouhodinovou kolonu aut na slovinsko-chorvatských hranicích hned první den po vysvědčení, jejíž osazenstvo jsme litovali po cestě zpět. Vypadala dost… nezáviděníhodně. My vyrazili z Česka na Istrii tak, abychom se po deseti prolenošených dnech vraceli v době, kdy všichni frčeli opačným směrem – tedy k moři. A že to byl nápad přímo geniální, o tom vůbec nepochybujte!

Istrie – Poreč, Rovinj, Rijeka, Pula, Piran
Výstižná fotka – protože to město je prostě boží!
Číst dál »

Ženšenový čaj Kombe (z Pure District)

Ženšenový čaj Kombe (z Pure District)

„Co to piješ?“, ptá se drahá polovička. „Čaj“, já na to. „Kombe čaj. Korejský. Povzbuzující. Má to fungovat podobně jako kafe, ale nebudeš po tom vidět zvuky a nešlehne tě, když toho vyzunkneš víc.“ Zatvářil se zaujatě: „A z čeho to je?“ Vylovila jsem z paměti info z letáčku: „Z červeného ženšenu. A je v tom ještě jujuba. Ovoce, které má prý strašně moc vitaminu C. Chceš ochutnat?“ Chlap zařadil zpátečku: „Jestli to chutná tobě, tak to asi nebude nic pro mě…“ Máme totiž s drahým diametrálně odlišné chutě ohledně pití – on si neumí představit život bez sirupu a sladkých limonád, přičemž mně se z nich ježí zátylek. Ale přemluvila jsem ho, ať si cucne z mojí skleničky, kde jsem předtím rozmíchala jeden sáček Kombe ve čtyř deci. „Vždyť to nemá žádnou chuť…“, zmateně zamlaskal, jako kdyby nemohl nastartovat chuťové pohárky. Číst dál »

Menstruační kalíšek – rok poté

Menstruační kalíšek - rok poté

Pamatuju si, jako kdyby to bylo dnes. Bez pár dní rok zpátky. Sedím v autě u Alzy na parkovišti, v ruce novou krabku se svým prvním kalíškem a hlavou mi běží jediná myšlenka – ježišikriste, ta věc je šíleně divná! Se jí bojim! Když se rozběhnu zpátky do obchodu, budou mi věřit, že jsem to ještě nikam nenacpala a vezmou ho zpátky?!

O menstruačním kalíšku jsem toho přečetla kvanta a vlastně od začátku jsem měla podvědomě jasno jak o značce, tak o velikosti. Při brouzdání internetem a diskuzemi jsem se pak jen ujišťovala, že jsem vybrala správně a hledala názory pro potvrzení. A na rozehnání obav. Protože co si budem nalhávat – není to stejné, jako když si koupíte novou rtěnku. Tohle je vážná věc. A sakra osobní a intimní. Není to problém, který rozeberete v hloučku kamarádů. Mezi dvěma loky kafe: „Hej lidi, kdybych dnes chodila jak postřelený lenochod, tak si mě nevšímejte, zvykám si na nový kalíšek.“ Číst dál »

Griliášové řezy

Griliášové řezy

Loni to byla vosí hnízda, letos jsem se rozhodla si svou velkou cukrářskou premiéru vyzkoušet s griliášovými řezy. Je to ostuda, ale už to bude možná víc jak 15 let, co jsem si opisovala od babičky recept. A přitom jsem se k jeho vyzkoušení nikdy nedostala, ač griliášky miluju a dokázala bych se jimi ládovat od rána do večera. Takže jsem sebrala všechnu odvahu a rozhodla se ignorovat hrůzostrašné příhody od popálení roztaveným cukrem, přes pokydání oblečení, nebo koberce a šla jsem do rizika. Přiznávám, že jsem byla docela nervózní a roztřepaná, ale víte, co? Na druhý pokus už bych si počínala velmi suverénně! Ono je to vážně hrozně jednoduché na výrobu. A dokonalé na jídlo!

Pokud tedy máte půlhodinku volna a rádi byste si vykouzlili něco sladkého na vánoční stůl (nebo jen tak v neděli ke kafíčku), určitě si tenhle recept uložte a vyzkoušejte! Číst dál »