První adventní kalendář jsem letos v obchodě potkala už v září. Si pamatuju přesně. Začalo mi z toho cukat oko a napadlo mě, jestli se lidi nezbláznili. V září, boha jeho! Vždyť to se ještě jezdí na druhou letní dovolenou! Bohužel s postupem času tahle svátková masírka nabývá na intenzitě a momentálně nemůžete vykročit z baráku, aniž by se vám do zorného úhlu nedostalo cokoli vánočního. Koledy, osvětlení, přání, stromky…
Myslím si, že hlavním důvodem mé letošní averze je to, že loni se mi poprvé za celý můj život stalo, že na mě nepřišla vánoční nálada. Jakože vůbec. Ani trochu. Jasně, že byly Vánoce hezké a užili jsme si je. Ale někde uvnitř mi chyběl ten rozechvělý natěšený pocit, který v sobě má snad každý od dětství a někde kolem adventu, nebo i těsně před Vánoci to ve vás naplno propukne, jste trochu naměkko a „je to tu“. Číst dál »
