Mohlo by se zdát, že v naší domácnosti se vyžíváme v bylinkách všichni i s kocůrkem, ale nenechte se mýlit. Jediný blázen do bylin jsem tu já. Třeba můj chlap není ochotný pozřít bylinkový čaj vůbec. S výjimkou kopřivového, který kdysi musel pít, ale i ten si extrémně přesladil, aby ho vůbec polknul. Máme to hezky rozdělené – já se snažím u každého nachlazení nejdřív navařit a vypít hektolitry bylinného čaje a mačkám si do nich kilo citronů a strouhám zázvor. A moje drahá polovička zas kombinuje dvě věci – přivlastní si sklenici medu, kterou během pár dní sní jak jogurt. A naběhne do lékárny koupit pastilky proti bolení v krku. Ale bylinný čaj? Ne a Číst dál

O hodně bylinkách prohlašuju, že jsou pro mě nepostradatelné a mám je vždycky ve svém „čajovém šuplíčku“ a nemůžu bez nich být. Ale snad žádná nemá až tak výsadní postavení, jako heřmánek. A je to hodně kvůli mojí maměnce. Bolelo mě bříško? Nemohla jsem spát? Bylo mi divně? Třepala se mnou zima? Něco na mě lezlo? Maměnka uvařila heřmánkový „kamilkový“ čajík a svět byl zase v pořádku :-) Asi proto mám tuhle bylinku zaškatulkovanou jako lék na všechno a když se zrovna objeví stav „všechno je špatně, hoďte na mě hlínu“, heřmánek v hrnečku to prostě jistí a stačí ho vypít a zahřát si o něj dlaně a všechno bude zas dobré.

Asi je zbytečné vám rostlinku představovat co Číst dál

Milí chlapi, víte, co nejlepšího můžete udělat, když vaší drahé polovičce každý měsíc srší z očí blesky a hrozí, že ta pánev, kterou má zrovna v ruce dostane v příštích vteřinách vaše obličejové rysy? Pokud už je takhle špatně, na nic nečekejte, vemte nohy na ramena a nevracejte se domů dřív, než za 2 hodiny. S její oblíbenou čokoládou, nebo pizzou (jo, tou větší). A lahví vína. Nedělám si srandu, ani nejde o nadsázku. Tu jde o holý život. Váš.

A je vcelku fuk, jak jste se do téhle šlamastyky dostali. Kolikrát to prostě není vaše vina. Jen jste byli ve špatnou dobu na špatném místě. Zeptali jste se příliš bez zájmu, na co se chce dívat Číst dál

Vlastně nevím, kdy se má záliba v bylinkách objevila. Doma jsme měli vždycky nafasovanou od babičky bedýnku s několika pytlíčky různých sušených bylin, které jsme podle potřeby celou (pod)zimní sezonu mixovali na čaj do velkého hrnce na sporáku. Ať už to byla máta, meduňka, řepík, květy černého bezu, nebo měsíček. Dneska mám vlastní zahrádku a pěstuju si tik z poštovní schránky, když chodí každý měsíc předplatné bylinkového časopisu. Asi proto si neumím představit, že by mi někdo naběhl do kuchyně a všechny bylinkové zásoby ze dne na den odnesl. To bych jako pak musela s každou kravinou k doktorovi?

Aby bylo jasno hned od začátku. Nepovažuju se v žádném případě za fanatika, který vám vyrazí prášky z Číst dál