Rozhodla jsem se propašovat do automatické denní letní péče krém na opalování. Do některého z mezikroků. Ambiciózní úkol, jako kdybyste se rozhodli uprostřed D1 postavit kolotoč. A když si navíc uvědomím, že každý takový dřívější pokus o poctivé opalovací krémování skončil vzteklým mrsknutím krému přes celou místnost a odličováním slzících očí… Eeeeej…

Abyste rozuměli – takových testů už pár proběhlo. Pleť jsem ráno klasicky očistila, nanesla svou péči (krém, sérum nebo olej) a šla se nasnídat. Po půl hodince, až se všechno vstřebalo, jsem nanášela opalovací krém. Jenže! Zatím se mi pokaždé stalo, že jakmile se opalovací krém dostal do blízkosti očí, začaly mi hrozně slzet, pálit a štípat a já málem zešílela. A tak jsem si obličej mazala vždycky jen u vody a to ještě tak, aby se ani mikroskopická část krému nepřiblížila k očím. Číst dál »

V létě do mé nepostradatelné výbavy patří klobouček (nesnáším opálenou pěšinku), sluneční brýle (bez nich jsem slepá jak krtek) a opalovací krém. Jinak ven snad ani nechodím. A většinou zapojuju do akce i volnější vzdušné oblečení, protože si myslím, že to je vůči sluníčku a horku echt fikaná ochrana. Nebo jste snad někdy viděli maníka na poušti v tílku na špagetová ramínka? Asi ne, co? A svůj důvod to má. Tím neříkám, že tílka nenosím. Jasně, že jich mám plnou skříň. Ale nevyrazila bych v tom třeba do města, když vím, že mi bude za krk celý den pražit slunko. Už o pár řádků výš jsem se zmínila, že nejsem magor a trvám na tom.

U brýlí a kloboučku není co řešit, to si kdyžtak zaslouží samostatnou recenzi, až si pořídím novější model a budu mít potřebu se o to na blogu podělit. Číst dál »

Že na vás odevšad doktoři a dermatologové hrozí prstem s poznámkou „nechoďte na sluníčko bez namazání„, to už všichni bereme jako standard. Je to klasické téma, které se každý rok opakuje – mažte se, nechoďte kolem poledne na slunko, hodně pijte, noste pokrývku hlavy…

Ruku na srdce – kolik z vás tohle všechno poctivě dodržuje?

Já se přiznám, že ačkoli jsem ohledně varování doktorů vcelku salámista (jednou je kafe zdravé, pak zase ne…), tady klopím hlavu a poctivě všechno plním. Vážně. Kloboučky jsem si v létě zamilovala a chodím v nich pořád, na sluníčko sice chodím, ale vypadám u toho jak maskovaný terorista (brýle, klobouk, případně šátek na krk) a flašku vody beru do ruky častějc než telefon.

K té vodě ještě… Někde jsem četla, že prý člověk má pít i preventivně, když nemá žízeň. Číst dál »