Jak jsme vyléčili kočičí rýmu

Kočiček

Zkoušela jsem vysledovat, kdy jsem se na blogu poprvé zmínila o rýmě našeho nejmenšího člena rodiny – kocourka Tykušky. Návštěva veteriny se mihla stránkami v roce 2015, předtím se mi to dohledat nepodařilo. Nicméně problém s velkým P to byl v naší domácnosti dlouhodobý a letos v létě dosáhl extrému. S rozestupem několika týdnů totiž kocourek vyfasoval druhá antibiotika, protože bez nich sípal a začal se chvílemi dusit. Doktor z dalšího platíčka léků odvázaný nebyl a my už vůbec ne. Ale upřímně – než nechat kočku udusit, to mu radši dám polknout další ATB prášek, i když vím, co to je pro takové maličké tělíčko za šílenost.

Byli jsme z toho zoufalí všichni a když kočič prokýchal JEN Číst dál

Kocourek Tykošek testuje: granule Fitmin Purity

Fitmin

Tak máme od konce listopadu „pískací“ kočičku. Tykuška byl po roce na přeočkování a jelikož jsme už delší dobu uvažovali o tom, že ho necháme načipovat, zvládli jsme to při jedné návštěvě. Kocourek chodí i ven, takže občas trnu hrůzou, aby se někde neztratil. Nechci to přivolávat a samozřejmě doufám, že čip nebude nikdy potřebovat – ale kdyby náhodou… Znáte to. Akorát se přiznám, že o co víc byl kocourek při zavádění čipu pomocí širší jehly statečný, o to míň to zvládla jeho panička. Tykoška podržel páneček a já si musela jít sednout na židli, poněvadž mi zgumovatěly nohy a začalo se mi sakra rychle zatmívat před očima. A rozchodila jsem to snad až za hoďku. Hrdinka, no… Číst dál

Domeček pro ježečky, domácí konopná mastička, nové knížky

Ježeček

Letos jsem čekala na žloutnutí ořechu, který máme na zahradě, jak na smilování. Protože od prvního žlutého listu to trvá něco málo přes týden, než spadne celá koruna listí – pro mě stavebního materiálu :-) Rozhodla jsem se totiž postavit domeček ježkům. Ještě v létě jsem žila v domnění, že se tu potuluje jen jeden a začala jsem mu říkat Kuliferda. No od doby, co stojí chalúpka a chodím ježečky pravidelně krmit, nám tu začali korzovat zahradou rovnou tři! Jednoho jsme navíc objevili včera za plotem u sousedky. Byl venku přes den, což je u ježka divné, protože je to noční zvířátko. Jakmile vykročí do bílého dne, je většinou buď nemocný, nebo má hlad. Tipli jsme to Číst dál

Kočič: „Já, ranní ptáče“

Kočič: "Já, ranní ptáče"Víte, nechci se chlubit, ale moje ranní vstávání poslední dny nezahrnuje stres ani náhodou. Naopak! Budí mě vůně kafíčka a křupnutí sušenky. Představte si – servis až do postele! Až tak milunkého chlapa mám! Žádné hmatání po budíku naslepo a trefování se s ním do protější zdi. Pěkně pomaloučku polehoučku, klídek, piánko…

Ačkoli – ne všichni v naší rodině prý začínáme den stejně. Naznačil mi to krvavý pohled mého drahého, který stylově doplňovaly kruhy pod očima, že by se na nich dalo cvičit, když mi roztřepanou rukou podával v 9 ráno sušenku. To mě zaujalo. Usrknu kafe a ptám se: „Cože dneska tak rozjuchaně?“. Věnoval mi skelný pohled: „Víš, mám našeho kočiče opravdu rád. Je to skvělá kočka Číst dál

Kočič: „Já, lovec“

Kočič: "Já, lovec"

Znáte to, když se vám podaří nějakou situaci přivolat už jen tím, že na ni zavzpomínáte v článku…?

Před několika dny jsem zmiňovala, jaký je kočič supr lovec a že je potřeba na něj dávat bacha, jakmile začne „myší sezona„. To aby domů nenosil dárky s uhryznutou hlavičkou a neplival je za gauč. A prásk! Včera v 1 ráno jdeme spát. Neuběhne ani 5 minut a pod oknem se ozve zaškrabkání. Tajný signál, že teplota venku není ideální a mazlíček chce dovnitř. Otevřu okno, aby jeho kočičí veličenstvo mohlo vběhnout. A zároveň při zavírání koutkem oka zahlédnu, že drží cosi v tlamičce! Během setiny vteřiny vyhodnotím situaci.

Ber ho! Má myš!„, stihnu zaječet na chlapa, Číst dál

V hlavní roli: kočič

KočičHezké sobotní odpoledne všem! Původně jsem si dnes dělala zálusk na článek o manikúře a spoustě chytrých vychytávek na tohle téma… Ale nakonec jsem se rozhodla drápky nechat na zítra a dnes si dáme takovou malou kočičí oddychovku… :-)

Pro stručný nástin toho, jak to u nás chodí…

Máme ze zahrady do obýváku velké prosklené dveře balkonovky, které vedou na terasu pod dřevěnou pergolu. Pokud je hezky a jsme doma, bývají dveře imrvére otevřené. Čehož využívá hlavně náš domácí mazlíček, který si pak může chodit z baráku ven a obráceně, jak se zrovna jeho kočičímu veličenstvu zachce. Abych ještě doplnila – zvenku je kolem dveří nalepena síť/záclonka proti komárům. Je tvořena ze dvou polovin, kterými se prochází Číst dál

Cestování s nachcípaným kočičem

Kočič

Kde jinde trávit sobotní noc, než na nonstop veterině

To se takhle chystáme v půl dvanácté pomalu do postele, poněvadž to byl fakt dlouhý den. Jdu do koupelny sundat obličej z ksichtíku, což beru jako svůj denní rituál, přes který nejede vlak. Zrovna zbavuju oko řasenky, když tu mě vyděsí chlapove zoufalé volání z chodby: „Urychli to a pojď sem!“ Zatrne mi až kdesi, rozkopnu dveře koupelny a hrnu se k němu jak velká voda. „Co se stalo?!“, snažím se rozdýchat leknutí.

Pohled mi padne na kočičku, která leží před televizí na zemi a ztěžka oddychuje. Mám v hlavě jak vymeteno a červené světýlko nervového alarmu hrozí kolapsem. Chlap rychle vysvětluje: „Z ničeho nic seskočil z pelíšku, začal Číst dál

Kočič má rýmičku…

BebeJá to věděla. Máme tu nejstatečnější kočičku na světě! Dneska, po týdenním marném pokusu o vyléčení rýmičky (ano, taky jsem doteď netušila, že kočič může dostat regulérní rýmu), jsme vyrazili na veterinu, poněvadž se stav páně kočičovy pořád extra nelepšil.

Oproti minulému výletu za očkováním, kdy nám kocúr zpříjemnil cestování v autě takovým stylem, že jsem málem vrhla na palubovku a dodatečně chtěla svoje oblečení potřísněné kočičíma chcankama rituálně spálit, proběhl tenhle výlet dost v pohodě. Až se divím.

Převáželi jsme kocourka ve velké lepenkové krabici s víkem a nápisem „vánoční výzdoba„, kterou jsem našla ve skříni. To aby měl víc místa než ve stylové kabele od posledně. Poučena z předchozích nezdarů, dno jsem vystlala novinama, igelitkou, Číst dál

Králičí malušátko Kájuška

KájuškaUmíte si představit život bez zvířátek? Já ne. Miluju tu nefalšovanou radost, se kterou mě mazlíček vítá doma. Předvádí se tak, že kolikrát křížím nohy, abych si neučůrla smíchy. A když mňouká, hafká a kviká o jídlo? Ojééé, to bývá teprv komedie! Nebo když vezme velkou těžkou kameninovou misku do zubů a jebne s ní vší silou o klec… Jako v případě naší králičí slečny Kájušky.

Pamatuju se, když jsem Kájince jednou chtěla koupit nějaké to lepší seno s bylinkama. Vypadalo v obchodě ohromně lákavě! Sem tam byla přes obal vidět kytička jetelíčka, nebo kterého šlaka. No nekupte to! I dala jsem jí pokoštovat a s radostí sledovala, jak jí ohromně jede a očička svítijů nadšením.

Moje nadšení Číst dál

Pomsta prohnané kočičky…

Pani domácí: „Můžete vzít kocoura na očkování? Průkaz má v šuplíku a na veterinu je to kousek…“ Jako jo. Proč ne. Co by člověk pro kočiče neudělal. Navíc – sbalit kočku do stylové kostičkované kabele s okýnkama a přemístit ji ob jednu vesnici dál? Pchá! No problemo. Úkol pro žáčka první třídy základní školy.

V ordinaci otvírají ve 4, tak abysme se začali pomalu vypravovat… Otázka pěti minut. Obléct se, odchytit mňučící zviřátko, nacpat ho do tašky, nalodit se do auta a hurá pro injekci…

Cesta v pohodě, občasné tichučké „mňau“ bylo spíš takové roztomilé. Navíc kocourek celou cestu spořádaně ležel, jen párkrát se převalil na druhý bok. Pohoda jazz…

U doktora jsme zviřátko vysypali z tašky Číst dál