Jo Nesbø, Michaela Klevisová a Sirotčinec slečny Peregrinové

Knihy

Všimla jsem si, že se u mě střídají dvě období. Buď nečtu vůbec (snad vyjma SMSek), nebo naopak hltám knížky po stozích a nezastaví mě ani krvavé bělmo a padající hlava ve čtyři ráno. Momentálně se nacházím ve druhém stadiu, kdy si užívám duševní stravu v nevídaném množství a objevuju pro mě naprosto nový kout literatury. Totiž detektivky.

Zaháčkovala mě Míša Klevisová, dílo zkázy dokonal Jo Nesbø a momentálně se snažím zjistit, co je zač hlavní postava Galbraithových románů – totiž Cormoran Strike. A jestli spolu budeme vycházet. První čtecí rande nedopadlo vůbec špatně, vzhůru do další kapitoly…

Dnes vám ve zkratce ukážu, co mi prošlo knihovničkou od posledně, kdy jsem se tu rozvášňovala nad francouzským kulinářstvím a děsivými sněhuláky. Moc velký rozdíl v zaměření ale nečekejte… Jak jsem nastínila už v úvodu – detektivkový žánr mě chytil a nějakou chvilku nejspíš nepustí. Alespoň než přelouskám všechny případy Harryho Holea 🙂 K čemuž se dají vlastně vztáhnout první dva čtecí tipy… (Pokračování textu…)

Zahir Cosmetics – Opunciový olej roll-on

Zahir Cosmetics - Opunciový olejVolám babičce a jen tak mezi řečí se zmiňuju, že zrovna spisuju poznámky o opunciovém oleji. A že tahle legrácka vlastně pochází z kaktusu. A je proti vráskám. A vyhlazuje obličej. A to já potřebuju. Abych byla strašně dlouho krásná a mohla se domnívat, že občanku po mě v obchodě chtějí ne proto, že se podobám některému individuu v hledáčku policie, ale proto, že vypadám tak děsně mladě…

A babička na to: „Tak to mě by nepomohlo už nic. Ani olej. Leda by mě tu přebytečnú kožu natahli. A eště by jim z teho zbylo aj na peněženku.“ 😀

Opunciový olej jsem dostala na zkoušku od Verči z blogu U dvou Verunek. A kdybyste nevěděli, tak tahle šikovná holčina taky vede e-shop Zahir.cz. Což je malá rodinná firma, která si dala za úkol přivézt do našich českých končin trochu exotiky až z dálného Maroka. Filozofie značky Zahir je jednoduchá – soustřeďuje se na vysoce kvalitní, čistě přírodní výrobky bez zbytečné chemie, která má být kontrastem kilometrovým seznamům složení běžné kosmetiky. S tím vlastně souvisí i skromná nabídka e-shopu, která se postupně rozšiřuje. Nejde o to, nabízet milion kelímků, kde byste ke správnému výběru potřebovali tým asistentů na plný úvazek. Hlavní myšlenkou je jednoduchost. Ve složení, v použití, v účincích. Prostě si pořídíte echt kvalitní čistý olej, ten dáte na pleť a ono to funguje. Osvědčeno staletími. Žádné složitosti a záludnosti v tom nehledejte. (Pokračování textu…)

Uriage – minerální krém na opalování BARIÉSUN SPF30

Uriage – minerální krém na opalování BARIÉSUN SPF30Takové to, když jste čerstvě po dovolené. Vrátíte se domů. Odpočatí. Zrelaxovaní. Plni zážitků, o které se chcete s kamarády podělit. A ukázat fotky. Samozřejmě. A zmínit všechna ta místa, která stojí za návštěvu. A převyprávět, kde všude jste byli, co jste viděli, ochutnali, prožili

Ale ještě než stihnete vůbec otevřít pusu, zazní otázka: „Vy jste měli hnusné počasí?“ Následuje dvouvteřinová prodleva, kdy vám permoníci v hlavě běhají ode zdi ke zdi, rabují šuplíky a hledají souvislosti s oním dotazem, načež vyčerpaně padnou naznak a bezmocně čučí do stropu.

„C-cože?“, vykoktáte zmatenou odpověď.
„No, že vám asi nesvítilo sluníčko, viď? Vůbec nejsi opálená…“
Jo takhléééé… Grilovací klasikaaaa…

Takže po stopadesátéprvní… Ne, neměli jsme škaredé počasí. Sluníčko svítilo, jako kdyby chtělo narvat roční provoz do dvou týdnů, bylo nádherně a bez mráčku. Dokonalost sama. Jen moje maličkost nepovažuje za nutné se opékat ze všech stran v poledním pařáku, abych nachytala barvu a mohla po návratu předvádět odstín zdatně konkurující kuřecím kouskům v KFC.

A vůbec. Přijde mi nesmyslné si tímhle způsobem ničit kůži a zbytečně uspíšit vrásnění a dávat pak těžké prachy za anti-age kosmetiku. Nejsem blázen. Moje pleťová běloba, která v létě tmavne maximálně o odstín oproti vánočním prázdninám, mi zcela vyhovuje a nevidím důvod na tom cokoli měnit. Jasně, mohla bych sebou plesknout na deku před barák, strávit tam víkend a pak machrovat s bronzem jak Nepomucký na Karlově mostě. Ale proč bych to dělala? Aby se někdo nepohoršoval, že nejsem v létě opálená? Protože „se to tak dělává„? Jestli chcete, abych se vůči něčemu nevratně šprajcnula, tak na mě vždycky vyrukujte s podobnou hláškou. Úspěch zaručen. Příště si ještě povíme o mém odporu k autoritám 🙂 (Pokračování textu…)

Couleur Caramel – Bio minerální make-up 01 Light Beige

Couleur Caramel – Bio minerální make-up 01 Light BeigeOd doby, co jsem objevila kouzlo kosmetických štětců (a je fakt, že to není zas tak dávno), usalašily se mi doma i typy produktů, které bych si bez štětců mohla akorát tak vystavit na poličku a chodit je oprašovat. Od tvářenek, rozjasňovačů, pudrů, až po minerální make-up. Tomu zatím přicházím na chuť a vychytávám, jak jej nanášet a v jakém množství. A hlavně na jaký podklad. Pokud jste to ještě nezjistili, pak vám prozradím s předstihem, že je blbost snažit se minerální make-up zkombinovat se superhutným mastným krémem. Výsledek by byl něco mezi mumií a mým vybavením na cvičení. Centimetrová vrstva prachu.

Naopak když objevíte hydratační, ale přitom ne lepivý nebo příliš mastný základ, pak se můžete těšit na neuvěřitelnou proměnu – pleť jako z Photoshopu! Hladká, sametová, bez poskvrnky, ale přitom pořád „živá“ a bez onoho výrazu moučného červa.

Neobejdete se ale bez dvou věcí. Šikovného měkkého a hustého štětce, jak už jsem naznačila v úvodu (já si oblíbila dva kousky od Annabelle Minerals) a dobrý matroš k nanášení – tedy samotný minerální make-up. Výrobců tohoto kosmetického zázraku není zrovna málo a pro mě je zatím drobet problém se v nich zorientovat. Pro dnešní test jsem si ale od Míši z e-shopu krasnakazdyden.cz vybrala kousek Couleur Caramel – BIO minerální make-up v odstínu 01 Light Beige. (Pokračování textu…)

SynCare – BioMineral hydratační a zjasňující maska

SynCare - BioMineral zjasňující hydratační maskaNe vždy kývnu na testování výrobku, který si sama nevyberu. Zajedno tím eliminuju případné sežrání obličeje, za další mě moc nebaví obdržet kosmetiku, která je mi na dvě věci, protože se mi nelíbí složení, zaměření, parfemace, atd. Navíc co si budeme vykládat – sepsat pekelnou recenzi s jasným poselstvím, abyste se nějakému krému vyhýbali na sto honů, není moc složité. Vlastně je to i legrace… Ale k čemu takové poznatky. Já raději lovím ty lepší vychytávky z kosmetických vod a doporučuju co zkusit, než co v obchodě odhodit jak odjištěný granát…

Dnes pro vás mám poznatky o konkrétním výrobku, jehož zabydlení u mě na poličce jsem odkývala předem a který jsem dostala na testování od folly.cz. Jde o hydratační masku BioMineral ČESKÉ značky SynCare, která má být určena pro suchou a dehydrovanou pleť. A protože v létě na hesla typu „hydratační“, „rozjasňující“ a „osvěžující“ slyším ještě o něco více, než v průběhu roku… Tak jsem se na zkoušení dost těšila 🙂

5 zajímavostí, které mi nejvíc utkvěly v paměti o SynCare jsem vám shrnula do několika málo bodů, protože vsadím boty, že dlouhé litanie o historii firem beztak  přeskakujete 😉

1. značka existuje od roku 1996
2. 95% výrobků SynCare je bez parfemace
3. 27 produktů obhájílo v roce 2014 certifikace CPK nebo CPK BIO
4. název je složen ze dvou slov. Latinského „syn“ – pro nebo k; a anglického „care“ – péče, pečovat.
5. značka používá ekologické suroviny a pokud je to možné, z certifikovaného sběru

Čili je to české, přírodní, zajímavé a má to echt dobře hydratovat. Zkuste odmítnout! (Pokračování textu…)

Lovecreativity – Loveglass sada – čelenky

Lovecreativity – Loveglass sada – čelenky

Když mi v mailu poprvé přistála nabídka na návrat do dětských let v podobě tvoření ozdob do vlasů, byla jsem trochu rozpačitá. Jakože já? Teď? A vyrobit něco kukatelného z hromádky korálků a sklíček nebo čeho…? Je to už tak dlouho, co jsem naposled něco vytvářela… Ale co. Chromá na ruce nejsem a jedna z mých nejoblíbenějších her v dětství bylo hrabat se po lokty v kyblíku s korálkama a tvořit ty nejroztodivnější navlékačky. Tedy hurá do toho 😀

Ve zkratce, o co vlastně jde…

Celý nápad má na svědomí sympatická Irena Vondrlíková. Její e-shop se jmenuje lovecreativity.cz a zabývá se tvorbou šperků a magnetů ze skleněných čoček. Čili dostanete krabičku se základními komponenty (skleněné čočky, papírové motivy, čelenku, lepidlo, sponky, aj.), zapojíte vlastní um a fantazii a díky jednoduchému postupu si během chvilky stvoříte origoš a roztomilou sadu třeba do vlasů, na krk, v podobě náušnic, nebo magnetek na ledničku. To už je na vás. (Pokračování textu…)

Jo Nesbø – Sněhulák, Peter Mayle – Francouzské Hodokvasy, Janusz A. Zajdel – Limes Inferior

KnížkyNespavost je zlo. Obludně velké, hnusné zlo. Už jsem dřív zažila i stav, kdy jsem 2-3 dny nebyla schopná v nějakou příčetnou hodinu vytuhnout a odebrat se do říše snů. Bylo to hrozné a trvalo to x týdnů. V tu dobu bych byla schopná obětovat i malé zvířátko, aby se mi podařilo se vzdálit hranici šílenství a konečně vypnout mozek. Tak zoufalá jsem byla.

Dneska ale vím, že nejhorší věc, co může člověk udělat, když to na něj přijde a ví, že nezabere, tak propadnout stresu. Nejlepší je prostě vstát a jít něco dělat a nepřipouštět si, že byste mohli nespat dýl, jak jednu noc. Běžte si číst, uvařit čaj, juknout na film, pokecat s kočičem… Cokoli. Je blbost zírat do stropu a ohlodávat si nehty až k loktu u myšlenky, že možná zase začíná období nespaní. Kravina. Vstát, zabavit se, no stress. Ten nastane až po rozednění, kdy musíte po probdělné noci normálně fungovat. Nebo se to od vás alespoň očekává.

Věděli jste, že spousta řidičů by nesedla za volant po tom, co si dali pár loků piva, ale že jim nepřijde jako větší problém se autem přepravit z místa A do místa B, když jsou unavení a nevyspalí? Přitom probdělá noc se dá prý přirovnat k jednomu promile alkoholu v krvi. Psali na netu. Což mě tak zpětně napadá, že by vysvětlovalo zmatený pohled paní lékárnice, která mě dnes obsluhovala. Ono se asi nestává často, že vám do kšeftu přijde člověk, který vám soustředěně odezírá ze rtů informaci, kterou si následně asi 3 vteřiny přehrává v mozku a teprve poté je schopen velmi pomalu reagovat. A ještě tak všelijak. Tedy – jestli to tu paní lékárnice bude někdy číst… Nebyla jsem našrot. Fakt ne. Ani pokoutně nenasávám za dveřmi kabinek veřejných hajzlíků. Jen jsem v noci nemohla usnout, tak proto ten podivný výstup… Pardon 😀 (Pokračování textu…)

CMD NATURKOSMETIK – Zinková mast s Tea tree + soutěž

CMD NATURKOSMETIK - zinková mast s tea tree olejemNepamatuju si, kdy to přesně začalo. Zato vím, že s tímto problémem střídavě (ne)úspěšně bojuju už x let a zmínku o jeho výskytu jsem zaznamenala dokonce i v jedné z mých prvních recenzí na blogu, u balzámu Atopikderm. Řeč je o pupínkatém neštěstí na pažích a stehnech. Nejde o akné, ani o ekzém, ani nic podobného. Podle mě to snad ani nemá název. Jde o fakt, že někdy prostě zaostřím miniaturní pupíneček, zatmí se mi před očima, chytnu nerva a škrábu a nípám a rozškrábávám… A z pupínku o velikosti mini tečky jak po vpichu špendlíku je najednou dorasovaná celá ruka, nebo noha a já vypadám, jak kdyby mě v lepším případě někdo požahal kopřivou, v horším jak člověk s akné, který neudržel ruce na uzdě a nípal a nípal… Znáte to.

Nejblbější na tom je, že to o sobě vím a sebe sama tím vytáčím k nepříčetnosti. Nadávám si, nosím dlouhé rukávy, abych si v potenciálně nebezpečné dny na ruce neviděla. Jednu dobu jsem místa dokonce natírala na noc černou a konopnou mastí a kryla obinadlem. Ale všechno marné. Jako když si někdo hryže nehty, vadí mu to, ví že má problém, ale… Je to otázka sebeovládání, která se mu občas vymkne z rukou. Doslova.

Na druhou stranu mám i období, že si na nějaké rýpání ani nevzpomenu a končetiny se mi krásně zahojí, zatáhnou a já je v klidu párkrát za den přemáznu, aniž bych měla nutkání hladkou kůži narušit. A pak to zase přijde a celá několikatýdenní nebo x-měsíční snaha je v pr… Zajímavé je, že jsem nikdy nevysledovala, KDY to přijde a na čem to závisí. Stres? Nálada? Situace? Místo? Nedokážu si to s ničím spojit. Jsem schopná se takhle své pokožce pomstít jak na dovolené v naprostém klidu, kdy je moje jediná starost se nespálit na sluníčku u moře, tak v období nejbrutálnějšího stresu. Spojitost veškerá žádná. (Pokračování textu…)

Soaphoria – Chillophoria maska a čistič

Soaphoria – Chillophoria maska a čističDvě věci jsem od Avon kdysi nade vše milovala. Cukrový peeling a hřejivou masku na obličej. Poslání prvního je jasné – sundat na počkání vrstvu zombíkatých buněk z pleti. Použití druhého už byla větší legrace. Šlo o čistící masku, která se nanášela tak, že jste asi minutku jemně masírovali obličej a hmota se vám pod rukama začala příjemně rozehřívat. A vy jste měli dojem, že vám na ksichtík snad svítí slunko u moře. Takový „žár“ to byl. Ohromně příjemná záležitost! Pamatujete si to někdo?

Jenže. Pak se klasicky někde po cestě z marketingového oddělení do výroby stala chyba a Avon tyhle dva poklady přestal vyrábět. Stejně jako vůni Sunny Skies mimochodem. A tak jsem od té doby chodila, bloudila mezi regály, plakala, hledala… A postupně se začala smiřovat s faktem, že vynikajícího nástupce peelingu jsem sice našla (ať žije Sóley), ale hřejivou masku odvál čas a už se s ní neshledám…

A to bylo předčasné házení flinty do žita. Tradičně. I přihodilo se, že jsem pro recenze vybírala z e-shopu lekarna.cz něco neokoukaného a užitečného. A tak na nákupním seznamu přistála pleťová maska Soaphoria Chillophoria. Resp. Maska & čistič tomu říkají. (Pokračování textu…)

Michaela Klevisová – Dům na samotě a Čekání na kocoura

Znáte ten pocit, kdy obrátíte poslední list knížky a v hlavě se vám perou dva protichůdné pocity? Radost nad tím, že znáte konec a víte, jak příběh dopadl. A zároveň malý smutek, že jste přece jen došli až sem a vyprávění nepokračuje?

Mě se tohle stává pořád. Na jednu stranu chci hrozně moc vědět, co se s mými hrdiny děje. Na druhou stranu bych ráda, aby knížka měla aspoň milion stránek. Kolikrát i chápu, proč mají telenovely tisíc dílů… 🙂

Včera jsem se zastavila v knihovně vrátit dvě detektivky od Michaely Klevisové, které mě v posledních dnech přikovaly do křesílka. A ani křeč v noze, vzteklý kočič s prázdnou miskou nebo podivně rychle ubíhající čas na hodinách mě nepřinutily vstát a čtení odložit. Vlastně kecám. To se týkalo jen první knížky „Kroky vraha“. Druhý písmenkový poklad – „Dům na samotě“ jsem louskala v posteli. S kocourem. Rozhodli jsme se, že si uděláme lenošivou neděli. Já se zakutala pod deku, kocourek se za stálého předení stočil vedle mě (hlídal záložku do knížky – velmi zodpovědný úkol!) a takhle jsme se prokousali řádky až k večeru. Až mi to bylo trochu blbé vůči samotné Lady Klevisové. Psaní knížky přece není legrace na tři odpoledne! A já ji takhle nenažraně slupnu během dne… Je to stejné, jako u vaření. Děláte se s tím celý den, pak se ke stolu nahrne banda strávníků a za čtvrt hodinky zbude po krásně naaranžované krmi jen hromada mastných talířů a pár nafouklých bříšek. Nikdy jsem nepochopila, jak může někoho tahle sisyfovská práce kolem vaření bavit a chtěla bych těmto lidem vyjádřit neskutečný obdiv. A to samé vlastně i spisovatelům. Ale tam tu zábavu a uspokojení nad přibývajícím textem nějak pobírám… 🙂 (Pokračování textu…)

1 2 3 62