Dulcia – Zinková mastička

Dulcia - zinková mastičkaAč dospělý jedinec, přesto se v jistých situacích chovám jak umíněné malé děcko, kterému by možná prospělo, kdyby ho někdo plesknul přes ruku. Nebo radši obě. Bejsbolovou pálkou… Proč to?

Inu, to máte tak… Čas od času se na blogu zmiňuju o jednom svém nešvaru, kterého se střídavě oblačno zbavuju a zase do něj padám. Řeč je o rozrýpávání pupínků, nutkání odlupovat si strupy a neustálá potřeba se vrtat a šťourat v hojicích rankách. Vůbec to nejhorší, co mě může potkat, tak když mi při večerní hygieně ulpí pohled na nějakém pupínku. Může být klidně tak mrňavý, že byste ho ani mikroskopem nenašli – ale já ho vidím, vím o něm, zatmí se mi před očima a nejsem schopná myslet vůbec na nic, dokud se té obludné věci na kůži nezbavím. Co na tom, že amok nikdy neskončí u likvidace jedné neviditelné ťupky a výsledek pak připomíná puntíkatý nálet neštovic.

Pak už je vždycky pozdě bycha honit, a tak přichází na řadu vatový tamponek s Alpou, Purity Herbs roll-onek, mastičkování, krémování a série nadávek a jmen, kterými se v duchu častuju a svatosvatě si slibuju, že příště už se takhle strhnout nenechám. Bohužel si v té samé chvíli uvědomuju, jak si lžu do kapsy a pro to další „příště“ bude zase stačit pupínek kdekoli na těle. Naposledy jsem se o tomto problému rozepisovala myslím u zinkové masti od značky CMD, kterou jsem ze stejného důvodu testovala loni v červnu. Dnes vám představím velmi podobný výrobek – zinkovou mastičku Dulcia, kterou prodává e-shop krasnakazdyden.cz. Na konci článku oba výrobky srovnám, teď se ale mrkneme podrobněji na Dulcii.

Mast jsem si objednávala kolem Vánoc, tedy jsem měla spoustu času otestovat, jestli z nás budou kamarádi a při jakých příležitostech se budeme nejčastěji potkávat. Podle výrobce je totiž mastička vhodná nejen k potlačení zánětů, hnisání a přenášení bakterií z jednotlivých pupínků či výsevu akné. Měla by působit i proti vyrážkám, které jemně vysušuje a léčí. A popisek dokonce slibuje, že Dulcia funguje i na opar v jeho plném „rozpuku“ – stačí natřít na noc a nechat mast dělat svou práci. (Pokračování textu…)

Soaphoria – Královské čisticí a odličovací mléko (Adstringentní a stimulační)

Soaphoria – Královské čisticí a odličovací mléko (Adstringentní a stimulační)Každý rok se zas a znova stresuju, že když vyleze slunko a já si náhodou nestihnu naimpregnovat obličej opalovacím krémem a zakrýt hlavu kloboučkem, pak mě čeká sežehnutý nos, vypálená pěšinka a zarudlý obličej. Až letos jsem zjistila, že se možná nervuju úplně zbytečně…

Včera jsme strávili celý den na sluníčku (a já si samozřejmě krém na opalování zapomněla doma, frajerka) a víte, co se stalo? Vůbec nic. Zatímco chlap ztmavnul jako kdyby kempoval týden u moře a po sundání trička má opálený výstřih kolem krku, můj náznak opálení by se dal srovnat s tím, jako když normální člověk peče v neděli kuře k obědu a ovane ho horký vzduch z trouby. Ani prd, velebnosti! Začínám podezírat rodiče, že prapředci měli nějaké pletky s upírama. Nebo si moje kůže díky poctivému mazání všemi těmi oleji už vytvořila vlastní bariéru. Nechám si to patentovat pod krycím názvem „SPF Bebe“ :-D

Jo a sranda věc – myju si tak ruce v koupelně a přijde za mnou přítel. Postaví se vedle mě u zrcadla, abychom jakože mohli srovnat nachytanou barvu a povídá: „Ale tak přece ses dneska na tom kole trošku opálila! A pak že to nejde!“ Já: „To je barevný pudr…“ [rozjasňující pudr Annabelle Minerals, pozn. Bebe] V zimě jsem držkovala, že je na mě krapet tmavý, tak teď je ideální doba ho venčit. Dobře se s ním totiž fiksluje zdravá barva alá Photoshop, ale přitom nikdo nepozná, že na sobě něco máte. TOHLE je vysoká škola make-upu a ne vrstvení omalovánek, díky kterým budete po jedné dešťové přeháňce připomínat Freddyho Kruegera a při otření čela o rukáv vám zmizí obočí. Například… Ale tak každému co jeho jest. Beru, že někdo zase nechápe mou posedlost „le no makeup look“ (výraz jsem pochytila od Jennifer).

Ať už se ale líčíte hodně, střízlivě či dokonce vůbec, v každém případě je nutné pleť večer pořádně vyčistit (já teda pucuju i ráno, ale večer je to podle mě extra důležité). Někdo přísahá na micelární vodu, jiný nedá dopustit na odličovací mléko, pěnu nebo gel. A další bude prohlašovat, že jemu stačí jen mýdlo a voda, poněvadž babička si tak myla obličej celý život a v 80 má pleť jako miminko. Všechno je správně a žádný způsob není špatný. Záleží jen na vašem typu pleti a preferencích, tedy co vám osobně vyhovuje nejvíc.

Já čisticí přípravky ráda střídám a jakmile mě přestane bavit jeden, mileráda vyzkouším jiný. Nebo je mezi sebou i kombinuju. Viz třeba minulý článek o čisticí pěně MuLondon, nebo nedávné povídání o olejové emulzi Dulcia. A dneska to bude zase o jiném skupenství – o mléku. Povím vám, co je zač Královské čisticí a odličovací pleťové mléko Soaphoria – které je značeno jako „adstringentní a stimulační„. (Pokračování textu…)

Weleda – deodorant Men 24h Roll-On

Weleda – deodorant Men 24h Roll-OnProč jezdí naprostá většina lidí směr Karlštejn? Kvůli hradu, samozřejmě. Proč tam jezdíme my? Kvůli božím palačinkám :-D Nedělám si srandu. A ti z vás, kteří znají obchůdek Monsieur Gusteau Creperie mi určitě dají za pravdu! Nejde projít jen tak netečně okolo, aniž by vám očko zabloudilo směrem k pánovi, který jednou rukou šikovně nadhazuje palačinky, druhou stíhá krájet jahody, mezitím vtipkuje se zákazníky a ještě zvládá zdravit kolemjdoucí a zvát je dál. Klobouk dolů! Jo a tohle všechno je podbarveno milou francouzskou melodií linoucí se buhví odkud a neuvěřitelnou vůní, která štítivě uchopí vaše dietní předsevzetí mezi dva prsty a vytře si s ním zadek. Jako vážně – jestli se chystáte výletit tímhle směrem, je vaše občanská povinnost se v palačinkárně zastavit. Garantuju vám, že nebudete litovat!

Ačkoli jsem ještě dopoledne (neděle) netušila, o čem že následující recenze bude, cesta vlakem domů mi připomněla, že letošní letní sezona v MHD se rozjela na plné obrátky a nebylo by možná od věci začat blog prošpikovávat tipy na deodoranty a antiperspiranty. Protože říkejte si co chcete o přirozenosti – opravdu není nic horšího, než když jste si právě bříško rozmazlili vynikající pochutinou, kterou ještě cítíte na jazyku a do toho vás díky něčí zanedbané hygieně do nosu udeří odporně uleželá „vůně“ potu… V tu chvíli si vždycky vzpomenu na Kelišku z trilogie Slunce seno, která se znechuceně zvedá od slavnostní tabule v Itálii s větou: „Velebnosti, jdu blejt…“ Protože já dneska šavli málem hodila.

Já vím, že ne vždycky se zadaří vychytat vhodnou kosmetickou pomůcku, která by vám pomohla od nevábného odéru a ušetřila tak lidi ve vaší blízkosti dávicího reflexu… Ale prosím – když už víte, že podobný problém s tělesným pachem máte a teprve svatý grál proti pocení hledáte – noste u sebe alespoň ty separé balené dezinfekční ubrousky, kterými si během dne třeba podpaží přetřete a zabráníte tak nejhoršímu. Přimlouvám se za nás všechny, kterým čichové buňky zatím nespáchaly rituální sebevraždu.

Abych ale jen nemudrovala a pomohla vám zorientovat se v nabídce voňavé kosmetiky právě proti pocení a nepříjemnému zápachu, ukážu vám dneska novinku od švýcarské značky Weleda, který před několika měsíci představila tři deodoranty. V nabídce je Citrus, Granátové jablko a Men. Poslední jmenovanou variantu jsem si vybrala pro test a řeknu vám, jestli a jak funguje a co od ní čekat. (Pokračování textu…)

MuLondon – čisticí pěna a růžový hydratační balzám

MuLondon – čisticí pěna a růžový hydratační balzámPamatujete na Borise z Londýna, který vyrábí fantastickou kosmetiku pod značkou MuLondon, pro kterou by miliony žen vraždily? Jsou to dva roky, co jsem na blogu recenzovala jeho balzám z bílé čokolády, který více než jakékoli kosmetické pečování připomínal čisté mlsné orgie. Bez přehánění. Pro milovníka sladkostí absolutní blaho! Při každém mazání jsem vrněla jak náš kočič, když mu otvírám oblíbenou kapsičku.

Začátkem tohoto roku značka MuLondon prošla výraznými změnami, které jsou dle mého určitě k lepšímu. Asi nejviditelnější je to u designu obalů a etiket, které jsou nově i z omyvatelného materiálu. Tedy se vám nestane, že si při druhém použití ve sprše rozmažete písmenka na nálepce a pak přemýšlíte, cože jste si to na obličej vlastně dali. Dále má MuLondon certifikaci Soil Association, Certified B Corporation a 1% For the Planet. Celkově má kosmetika tolik certifikátů, že byste s nimi mohli vytapetovat obývák! Změny se dočkaly i skleničky, které jsou nyní o něco nižší a bytelnější. A aby těch novinek nebylo málo, snižovala se cena za dopravu a přibyla možnost platby kartou. Čili vám už nic nebrání vzít kreditku a nechat ji vykrvácet online :-)

A abyste neřekli, že jen naprázdno kecám a nikde žádné tipy a doporučení, dnešní článek bude rovnou dvojrecenze. Konkrétně na čisticí pěnu na obličej a růžový hydratační balzámek. Obojí mi přišlo koncem února, tedy jsem si testování užila do sytosti a teď vám mileráda zprostředkuju dojmy a postřehy, které z novinek mám. (Pokračování textu…)

Dzintars – hydratační sérum na oční okolí (Organic Style)

Dzintars - hydratační sérum na oční okolí (Organic Style)Nevěřili byste, jaká je sranda kupovat chrániče na kolečkové brusle. Teda… Ne tak úplně pro mě. Pro chlapa. Tolika barev, tvarů a velikostí! Čert aby se v tom vyznal. Kde jsme k tomu přišli? Byli jsme výletovat v Troji kolem ZOO. A dole u Vltavy vede ohromně fešná a dlooooouhá cyklostezka. A jak jsme tak husím pochodem capkali podél vody a občas uskakovali kolemjedoucím, napadlo mého drahého, že by nebylo na škodu se tu prohánět na bruslích. „Máš přeci brusle, ne? A vůbec si s něma nehraješ!“, nadhodil. Pravda, tento typ dopravního prostředku vlastním. Ovšem od doby, kdy jsem zamávala Moravě a přesídlila do Prahy jsem na nich byla venku jednou. JEDNOU! A to mi ještě dělal přítel doprovod na kole, poněvadž za celou svou bruslařskou kariéru (cca od základky) jsem se jaksi nenaučila používat brzdu. Co je ale nanejvýš zajímavé, navzdory tomuto drobnému hendikepu jsem nikdy nepotřebovala chrániče a bližšímu zkoumání tvrdosti asfaltu jsem se pokaždé vyhnula. Vždycky jsem argumentovala tím, že „brusle“ jsou od slova „jet rovně“, ne „padat na držku“. Tak na co chrániče.

Přesto jsem ale kývla na návrh, že pro drahého bychom mohli udělat výjimku a nějaké to bednění aspoň kolem zápěstí mu pořídit. Jinak že na vypůjčené brusle odmítá vlézt. Ok, beru. Ne každý je takový kaskadér s kamikadze sklony, jako má maličkost. A tak stačilo projít asi milion devět obchodů, ošmatat si patery chrániče a zjistit, že některé typy jsou úplně na chuja a vybrat jedny, skrz které by vám nezlomil ruku ani tank, kdybyste pod něj pracku omylem šoupli.

Takže jsem teď ohromně zvědavá na velký den D, kdy nazujeme kolečkové boty a vstříc romantickému západu slunce vyrazíme brázdit cyklostezky. Chlap bude poťapkávat omotaný molitanem vzadu, já budu co dvacet metrů brzdit stylem „lepší hodit tlamu do škarpy, než sbírat zuby po silnici“. Kdybyste tedy potkali dvojici nápadně odpovídající tomuto popisu, stačí jen pozdravit. Slyším normálně na „Bebe“.

Popravdě mě vůbec nenapadá, jak teď navázat na dnešní recenzi. Proto do toho skočíme rovnýma nohama a já vám prozradím, že řeč bude o hydratačním séru na oční okolí od lotyšské značky Dzintars, které mám z e-shopu Plumeria.sk. (Pokračování textu…)

Melvita – květové vody (levandulová, z pomerančových květů, chrpová)

Melvita – květové vody (levandulová, z pomerančových květů, chrpová)Procházím spěšně kuchyní do předsíně, že si jako obuju kecky a půjdu s batůžkem vrátit knížky do knihovny. Mám napilno, tedy se nerozhlížím napravo nalevo, chci popadnout zavazadlo, rozrazit dveře a hurá ven. Když tu se pojednou zarazím. Ruka s mobilem a rozepsanou SMSkou mi klesne a já se nepřítomně zahledím před sebe. V hlavě si zpětně přehraju poslední tři vteřiny. Co to sakra bylo…?

Otočím se a prapodivná scéna kolem odpadkového koše mě ujistí, že se mi to nezdálo! Kočič má rozšířené zorničky přes celou hlavu, leží na zádech, mává kolem sebe packama a chaoticky se nakrucuje, jak kdyby byl úplně mimo! V první chvíli mě napadne, že prďa někde ulovil myš, kopnul si ji pod kuchyňskou linku a teď se s ní hraje.

Vzala jsem baterku, zaklekla na zem a jala se prohlížet místo kolem koše a pod skříňkama, kdeže na mě vyjukne myší překvapení. To vše za neustálé asistence kočičáka, který pode mnou kožúškem leštil kachličky, odrážel se nožkama ode zdi, občas olízal zem nebo koš a u toho stihnul i vylét svou misku s vodou!

Myš nikde. Tak jsem vstala, chvíli se na to naše zvířátko dívám a vůbec nechápu, co si o tom všem myslet. Co blbne proboha?! Je ta kočka normální?!

Až pak mě napadlo (ani nevím, jak jsem na to přišla), že jsem si včera večer dělala zase kozlíkový čaj (kozlík lékařský, pozn. Bebe) a že když přítel ráno uklízel nádobí, nejspíš vyklepával to plastové sítečko s vyluhovanou bylinkou do koše… Znovu kleknu na zem a zblízka mrknu na kachlíky. A objevím tam několik miniaturních lístečků spařeného čaje! Bingo! Kočičovi nehráblo. On je jen v rauši! :-D

V kterési chytré knížce jsem se domákla, že kozlík lékařský je pro kočky neskutečné lákadlo a ne nadarmo se mu přezdívá kočičí kořen, nebo někde zmiňují i kocúrník. Dokonce se prý jedná o rostlinu, ze které se vyrábí přírodní prapředek diazepamu – valeriánské nebo baldriánské kapky. Pro praktickou ukázku a představu, co s naší kočkou dělá kozlík, můžete mrknout na chroustí Instagram nebo Facebook. Udělala jsem mazlíčkovi kompromitující video, za které mě zabije, až ho jednou najde. Dala jsem mu oňufat víčko od plastové krabky, ve kterém sáček s kozlíkovým čajem skladuju (chlapovi totiž smrdí, proto ta krabička) a jeho reakci natočila. A kupodivu se mi ani netřepala ruka, když jsem u toho slzela smíchy… :-D (Pokračování textu…)

Staroruské bylinářství + tipy na kosmetiku

Vadim Tschenze – Staroruské bylinářstvíNejdůležitější věci v peněžence? Občanka, pas a kartička do knihovny. Na všechno ostatní je tady MasterCard. Zvlášť u té knihovní průkazky bych se pozastavila. Posledně jsem si uvědomila, že můj postup při vybírání knížek má určitý neměnný systém. A když ho poruším, nikdy se mi nepodaří ukořistit tak skvělé kousky ke čtení, jako když jdu krok po kroku a pohybuju se po knihovně podle předem daného itineráře :-D

Nejdřív položím na pultík stoh přečtených knih. Následují dva kroky doprava a pětiminutové přebírání nedávno vrácených knížek od lidí, kteří se tu vyskytli přede mnou. Jdu systematicky a primárně hledám jména Lars Kepler a Jo Nesbø (pro jistotu se dívám i do regálu s detektivkami). Taktéž nepohrdnu čtením od Michaely Klevisové a Dana Browna. Případně beru vše, co mě zaujme podle názvu, anotace nebo obalu (cítíte ten adrenalin?! :-D Až pak, když pořád nemám dost, se začnu hrabošit v nejvzdálenějších policích a temných zákoutích knihovny, kde bydlí velké bichle o sochařství, umění, architektuře a tak. Hele věděli jste, že třeba existují i Dějiny ošklivosti? Jsou od Umberta Eca a přiznám se, že jsem si je nikdy domů nevzala, protože se mi z některých fotek eklovalo už na místě. Neumím si představit si cosi takové prohlížet před spaním! To by se i King s Hitchcockem mohli vzít za ruce a jít zpívat do prosluněného altánku o tom, jak chytili na pasece žížalu, protože ani jejich díla dohromady podle mě nejsou tak děsivá, jako některé obrazy z téhle knížky!

Co jsem si naopak odnesla domů už podruhé, byla kniha Staroruské bylinářství, kterou napsal Vadim Tschenze o své babičce Valje (resp. jejích vědomostech), která byla známou léčitelkou a bylinkářkou. Víte, ač se o bylinky zajímám a velmi mě baví o nich číst, přesto z nich mám neuvěřitelný respekt a netroufla bych si někomu jen tak z voleje říct „zalij si tři kytky v hrnku horkou vodou a kopni to do sebe, do rána je z tebe zase šohaj“. Vím, co zabírá mě. To ale neznamená, že když mi pomůže na trávení pochroupat hrst listů pampelišky do salátu, tak že to uleví i vám. Chápeme se, že jo? Předat načtené info ano, ale alibisticky říkám, že za důsledky svého jednání nesete odpovědnost vždycky vy sami :-) (Pokračování textu…)

Svëntia – Výživné a regenerační pleťové sérum S2

Svëntia – Výživné a regenerační pleťové sérum S2Takový ten pocit, kdy se ráno vzbudíte a zřetelně cítíte, že dneska by to nešlo. Připadáte si, že je vám asi 150, přes noc vám hrb načechral kombajn, kruhy pod očima máte až ke kolenům a invalidní důchod by vám pani u přepážky dala jen tak na ksicht. Z lítosti.

Veškerou energii, kterou jste pracně načerpali během (ne)spaní vám spolkne čištění zubů. Osobu v zrcadle pozdravíte slovy: „Neznám tě, ale učešu tě.“ Snídani odbudete dvojitým kafe. A po pár hodinách strnulého čučení na spořič obrazovky počítače (a pak že se nedá spát s otevřenýma očima) vzdáte i veškeré pokusy o práci. Tohle chce dovolenou. Hodně dlouhou, poctivou dovolenku. Nabízí se ale otázka, zda by to něco změnilo? Tak trochu se nemůžu rozhodnout, jestli únavu svést na jaro, počasí, práci nebo stáří. Protože dneska ve čtvrt na 3 odpoledne budu psát do kolonky „věk“ zase jinou cifru. Hépy brrrzdej tů mí.

Když jsme u těch letopočtů. Onehdá jsme doma nahodili téma, podle čeho jste schopni odhadnout věk toho druhého. Na co konkrétně se v tváři zaměříte, abyste spolehlivě vyhrkli rok, který má dotyčný v občance u data narození? Schválně si to někdy zkuste třeba u lidí ve vašem okolí. Nebo u známých osobností, kde se dá číslo ověřit na netu. Jak moc se dokážete trefit v hádání?

A napadlo vás někdy, čím to je, že někomu suverénně přičtete 15 let a jinému stejnou cifru uberete? Mám na to drobnou teorii. Ač s některými věcmi nemá smysl bojovat, pokud nechcete za pár let připomínat karikaturu sebe sama, přesto si myslím, že pár detailů lze ovlivnit docela slušně, když se zaměříme jen na úpravu zevnějšku. V první řadě barvu vlasů. Nejen šedivé odrosty, ale samotný odstín jako takový. Myslím, že pokud si člověk na hlavě nechá vytvořit praopodivnou „voživenou“ kombinaci mahagonu s blond melírem (+ případně další 2 barvy k tomu), automaticky bude působit starší, než opravdu je. To samé divoké odbarvování se žlutým výsledkem (vyzkoušeno na vlastní osobě – au). Pokud má naopak příčetnou kadeřnici a ona mu poradí jen zdůraznit přirozenou barvu vlasů, že lidi nebudou vědět, jestli je to jeho barva nebo ne, může ten samý člověk rázem omládnout o mnoho let. I bez výše popsaného „voživení“. To samé líčení. Špatně vybraná barva make-upu, přehnaně namalované oči s třpytivými stíny, nehodící se barva rtěnky s přetahy kontur… Uffff. Taky si to živě představujete a chápete, co tím myslím, že jo?

U samotné kosmetické péče to podle mě není jiné a PRAVIDELNĚ používané VHODNÉ přípravky umí ve výsledku udělat strašně moc. Ostatně, kdybych o tom nebyla skálopevně přesvědčená, tak nemám kosmetický blog, víme? (Pokračování textu…)

Caltha – Rýžový krém s koenzymem Q10

Caltha - rýžový krém s koenzymem Q10Za poslední rok jsem v naší domácnosti vypozorovala výrazný posun v nákupech. Resp. jejich složení. Ačkoli i předtím nám záleželo na tom, jak kvalitní suroviny si stěhujeme do ledničky a spíže, přesto jsme ani já, ani můj chlap na konkrétních výrobcích nijak nebazírovali a ani nás to nikdy nenapadlo. Ale teď je rozdíl podle mě zřetelný a postupem času nejenže neustává, ale dokonce roste!

Tak třeba kafe. Mám ráda čerstvě umletou kávu prohnanou mašinkou na espresso a doplněnou sušenkou Lotuskou. Chlap to dohnal k dokonalosti. Začalo ho bavit zjišťovat, jakou má ta která značka kávy historii, odkud se vozí, kdo ji vyrábí a dokonce i co je to za famílii, která ji má na svědomí! :-D A tak nechávám nákupy této nepostradatelné suroviny na něm (navíc mě pak hrozně baví poslouchat ty zajímavosti, co se mu o konkrétním kafi podařilo zjistit).

Nebo čaj. Mamka mi s sebou při cestách na Horňácko vždycky přiveze pár krabiček luxusních čajů (vyrábí je Sluneční brána z Čejkovic). Bylinky se sbírají na bělokarpatských loukách ručně, každý rok se prý dělá jiný čaj a pokaždé šmakuje naprosto fantasticky! Vynikající byl Hýselský hlt, Sedlácký čaj nebo Horňácký odzemek, který jsem dopila včera. A když se k tomu přidá ještě lipový med z Mikulčic, to je panečku dobrota!

A ještě nesmím zapomenout na své pohankové snídaně, které mi přivezl taťka od babičky! Ve Frenštátu pod Radhoštěm totiž funguje Pohankový mlýn rodiny Šmajstrlů, kteří si zakládají na tradici české pohanky a zpracovávají ji do nejrůznějších výrobků. Já mám v oblibě pohankovou kakaovou kaši, kterou začínám den a jejíž primitivní přípravu by zvládl snad i kočič :-)

No a jak s tím vším souvisí dnešní kosmetická recenze? Velmi stylově, řekla bych. Během března jsem si totiž z e-shopu krasnaprirodou.cz vybrala k vyzkoušení kosmetiku, kterou ručně a s láskou vyrábí paní Michaela v samém srdci Hané – v Olomouci (když už byla řeč o Moravě :-). Její značka se jmenuje Caltha [kalta] – latinsky „blatouch“ – a rozhodla se jí vdechnout život po úspěšném koketování s výrobou přírodních mýdel. Prioritou je pro ni získávání surovin z ověřených přírodních zdrojů té nejvyšší kvality, bez syntetických příměsí. A cílem je vytvoření takového produktu, který svědčí pokožce a pomůže jí s regenerací. To vše při zachování co nejmenšího množství používané kosmetiky. Tedy ideální je mít kelímků méně, ale s kvalitním obsahem, než zaskládanou koupelnu polofunkčními nesmysly. Takhle nějak jsem to pochopila :-) (Pokračování textu…)

Naturinka – hřebíčkové anti-mykotické mýdlo

Naturinka – hřebíčkové anti-mykotické mýdloVíte, rukama mi projde hodně kosmetiky. A kolikrát se stává, že ač jsou mi třeba krém či vůně sympatické a vyhovují mi, přesto je po otestování a sepsání poznatků na blog posílám dál. Kůže je sice největší orgán lidského těla, ale pokud nezabírá 20 m2, není jaksi šance, že bych na ni stíhala vymazat veškeré své kosmetické zásoby. A to ani kdybych se touhle kratochvílí oblažovala 5x denně.

Navzdory výše uvedenému jsou ale věci, které si křečkuju jen a jen pro sebe a nejenže je používám pravidelně – mě se dokonce povede ťuknout o dno a vypotřebuju je do posledního drobečku! Což se mi v nejbližších dnech povede s ostružinovým krémem od Naturinky, na který jste si mohli přečíst recenzi koncem března. Krém je to setsakra mastný, bohatě našlehaný, voňavý a ještě ke všemu pochází z českých luhů a hájů. A je to ten typ, kterým nahradíte jak pleťový krém, tak tělové mléko, nebo krém na ruce a nohy. Suprová věc! S Naturinkou zatím jen tak koketuju a moc recenzí mi od ní blogem neproběhlo (mrkněte třeba i na Mateřídouškový olej), ale myslím si, že je jen otázkou času, než řady článků rozšířím, protože mě láká k otestování bezpočet věcí! Třeba kávové mýdlo, pro srovnání se Saloos bych prubla i konopnou mast, nebo heřmánkový balzám na rty. A třeba i vločkové mýdlo, o kterém jsem se doslechla, že prý funguje jako super efektivní brutální peeling! :-D Což by se ostatně dalo prohlásit i o hřebíčkovém mýdle Naturinka, které jsem si pro vás dneska nachystala k recenzi z e-shopu Stibio.cz. (Pokračování textu…)

1 2 3 73