6 zajímavých knížek, které zrovna čtu

Pozdní nedělní odpoledne. Venku je hnusně, že by kočičku nevyhnal. Ačkoli kolem oběda to ještě vypadalo na fajn slunečný den, teď se co chvilka za oknem setmí, mraky se zatáhnou a rozprší se. Ruce i nohy mě mrznou. A to jsem na sebe navlekla mikinu, tlusté ponožky a zakutala se v oblíbeném křesle do měkoučké oranžové deky. A zároveň si hřeju tlapky o svůj mega hrnek s čajem. Plus jako bonus čas od času rozproudím lenivé mozkové buňky dávkou kofeinu z Kolumbie.

Děcka, na rovinu. Umíte si v podobném počasí představit lepší program, než se zakutat pěkně doma v posteli nebo se vyvalit na gauč, vzít do ruky pěknou knížku a mezi usrkáváním horkého čaje pustit okolí z hlavy…? Já tedy ne :-) A jelikož neumím mít rozečtenou vždycky jen jednu knížku a střídám jich klidně i 10 podle nálady, mám pro vás pár knižních tipů, které mi momentálně prochází rukama.

Knihovnička (Celý příspěvek…)

Ceano Cosmetics – Grepové tělové máslo a Čokoládová maska

Ceano CosmeticsMám takovou ideu, že cokoli na sebe patlám, mělo by být zároveň co nejvíc přírodní, BIO nebo ideálně jedlé. Víte jak. Kůže, největší to orgán těla o ploše 1,6 – 1,8 m² (neměřila jsem, píšou to na Wiki) do sebe ochotně vstřebává všechno, co jí nabídnete v podobě krémů, masek, olejů, různých patlátek… Jasná věc, že ne v takové koncentraci, jako kdybyste si vzali lžičku a pleťový krém zblajznuli večer u televize. Pokud by do sebe totiž kůže vpíjela všechno se stejným účinkem, jako po požití, doktoři by možná neříkali „spolkněte tabletku třikrát denně“, ale „potírejte si Brufenem spánek, dokud se růžový prášek nevstřebá a migréna nepřejde“. Což je tak trochu hovadina.

Na tohle téma se mi ale nechce pouštět do nějaké sáhodlouhé debaty, poněvadž nejsem odborník a než abych dodatečně absolvovala vysokou chemickou, vsázím spíš na jednoduchou logiku, co se kosmetiky týče: příroda je příroda. A když to jde, nevidím důvod ji zaměňovat za umělé látky, které kůži nedodávají nic extra. Přijde mi to podobné, jako kdybych dostala hlad a namísto zahryznutí se do jablka šla požužlat igelitový obal od sušenky. Nebo tak něco. (Celý příspěvek…)

15 drobných věcí pro hezčí den

Knížky a kočičkaVíte, jak to je, když si něco naplánujete a neprozřetelně své úmysly pronesete moc nahlas? Svět se v tu ránu obrátí hore kocom, události se dají do pohybu a vy se nestačíte divit, jak se to stalo, že jste si původně plánovali VELMI poklidné odpoledne s nohama nahoře a kafíčkem v ruce… A nakonec jste skončili u štípačky na dřevo, s rukama až na zem, jazykem na vestě a óbr hromadou dřeva, se kterou je potřeba se vypořádat, než vám chňápne první metr sněhu za dveře.

Jako jo. V zimě je pak ohromně fajn, když se stačí jen natáhnout k proutěnému koši, vzít polenko, švihnout ho do krbu a při mžurkání do ohně si v klidu srkat svařák

Ale než se dopracujete do stádia „na dvorku je dřeva jak nadrbaného“, zas taková romantika to není. Jste zpocení jako prase. Zorné pole se vám zcvrkne asi na půl metru. Střídavě uskakujete před letícími kusy nařezané kulatiny, kterou chlap porcuje vedle vás a špalíky dřeva, co se vám každou chvilku rozletí pod rukama díky štípačce. Mezitím nakládáte do koleček, odvážíte, skládáte, nakládáte další kousky k porcování…

A o pár metráků dřeva později už víte i o svalech, které jste nikdy v životě nepoužívali. Přisámbohu, že kdyby mi dneska někdo na ulici vnutil letáček o nově otevřeném fitcentru, tak ho před ním demonstrativně roztrhám na kousíčky a zašlapu do asfaltu… Leták i dotyčného. Neumím si představit, že bych za svůj ohnutý a bolavý hřbet měla ještě platit…! (Celý příspěvek…)

Zubní pasty Himalaya Herbals a kočičí stádia darebnosti

KočičSoužití s kocůrem má několik vývojových stadií, přičemž délka trvání jednotlivých období se nedá určit jen tak od stolu. Musíte si je zažít s konkrétním jedincem. A na konci si pak uvědomit, že jste úplně v prdeli a nějak jste si nevšimli, kdy se přihodil ten drobný detail, že si vás kočič vlastně omotal kolem packy a vy skáčete, jak on vrní. A nedělejte si iluze o tom, že ta vaše příšerka je jiná… :-)

Začne to nenápadně. Často od kotěte. Jen si vzpomeňte. Veliké modré očka. Měkoučké tlapičky bez ostrých drápků, s růžovými sametovými polštářky, které vás legračně ťapkají po nose. Sametové bříško pokryté heboučkým chmýřím, které se dokáže po jídle dvakrát zvětšit. Malučké poskládané uška. Nemotorné pohyby, když se prcek snaží ťapkat rovně směrem k vám. Nebo ta chvilka, kdy si kočiček usmyslí, že vám urafne prst pidiaturníma jehličkama, co má zatím místo zubíků.
Logická reakce? Ťuťuňuňu. Snesete zviřátkovi klidně modré z nebe! Imrvére ho chováte a mazlíte se s ním. A taky už po pár dnech trpíte stihomamem, kdy při jakémkoli zvuku podobném kočičímu mňouknutí startujete ze židle a jdete kontrolovat kulíška, jestli náhodou něco nechce… (Celý příspěvek…)

Kosmetika Minus 417 – Mrtvé moře doma v koupelně… :-)

Minus 417 - aromatický tělový peeling s vůní oceánuFilm právě skončil, hodiny odbily půlnoc. Nejvyšší čas jít spát. Kočič na křesílku postřehne neobvyklé ticho a docvakne mu, že se přiblížila doba, kdy bude neustálým „čičiči“ a škrabkáním na bříšku motivován k pobytu venku. A to se mu nelíbí. Samozřejmě. S chlapem se proto často dohadujem, kdo ho vyhodí dneska. Jelikož „vyhazovač“ je automaticky „ten špatný“ a kočič si všechno pamatuje a pak se šeredně mstí třeba omotáním kolem nohy dotyčného a zahryznutím se do lýtka. Což je věc tak pravidelná, že jsem doma začala chodit jen v riflích, jejichž látka se blbě prokusuje…

Jakmile je vyřešena kočičí tematika, pozhasínáme barák a hurá do koupelny. Sundat obličej z ksichtíku, očehlat zoubky, udělat pár akrobatických figur ve sprše, když se snažíte umýt si ten malý kousek mezi lopatkama na zádech… Víte jak. Všechny ty důležité věci, které je dobré dělat nejen o Vánocích.

Zrovna tedy s výrazem maximálního soustředění pucuju zubíky nití… Když tu mě najednou v odrazu zrcadla upoutá scéna, odehrávající se mi za zády… (Celý příspěvek…)

Soutěž o balíček čajů od Dr.Popova (ukončeno)

Milí čtenáři, ve spolupráci s bylinkářstvím Dr. Popova tu mám pro vás jednu speciální voňavou soutěž spojenou se zatraceně zodpovědným úkolem! ;-)

A totiž. U Dr. Popova se rozhodli nechat své milé zákazníky a příznivce, aby se podíleli na výběru nového designu čajíkových krabiček! :-) Variant je celkem 8 a jedna hezčí než druhá! Váš úkol bude následující: vybrat z těchto osmi možností jednu, která je vašemu srdéčku a estetickému cítění nejblíž a o tento výběr se podělit napsáním komentáře pod tento článek. Stačí tedy nechat vzkaz s písmenkem A, B, C, D, E, F, G nebo H.

Dr. Popov - čajíky (Celý příspěvek…)

Lotyšská kosmetika DNC – anticelulitidní mýdlo, antiperspirant a kyselina hyaluronová

DNCVíte, co mě baví na učení se cizím řečem nejvíc? To postupné odhalování tajemství, které přede mnou doteď skrývaly cedule ve městě, popisky v obchodech, nebo prachobyčejné jídelní lístky v restauracích. Přece jen je lepší, když alespoň vzdáleně tušíte, co vám asi tak přistane na talíři, pokud před číšníkem zapíchnete prstem někam doprostřed stránky a dychtivě vyhrknete „totok chcu“. Nemusíte pak sedět jak na jehlách a modlit se, aby bylo jídlo vůbec poživatelné a máte naději, že vám opravdu přinesou kousek grilované ryby s bramborama a ne třeba omráčenou chobotnici se šlehačkou.

Jenže… občas se stane, že v devíti případech z deseti se domluvíte v pohodě a v tom posledním zkrátka… zpanikaříte. Nevím jak vy, ale já začínám vyšilovat pokaždé, když se v konverzaci ztratím. A ještě ke všemu, pokud jde o něco důležitějšího, než požadavek „jednu zmrzlinu, prosím“.

Třeba poslední den v Taliansku letos na jaře. Snažili jsme se z centra Benátek dostat na velké parkoviště k autobusům. Den předtím jsme si pečlivě zjišťovali, odkud co jede a kolik ojro za projížďku vaporettem vypláznem. Protože víte jak. Kdo je připraven(Celý příspěvek…)

Natura Siberica – Sibiřský bahenní zábal proti celulitidě

Natura Siberica - Sibiřský bahenní zábalHned na úvod bych chtěla říct jednu věc. Fakt, že tu vcelku pravidelně dštím síru na svoje ďolíčkaté pozadí neznamená, že bych kvůli tomu skákala z mostu, případně si zalezla na dno skříně a pěstovala si světloplachost a mindrák jak vráta. Ani omylem. Jasně, že mě sere detail, kterak momentálně neobleču svoje nejmilovanější rifle a v těch, které mi ještě donedávna byly volné, tak mi vrže zadní šev při pokusu o dřep.

Ale! Než skončit s roztřesenýma rukama, tikem v oku a hladovým kručením v žaludku (to už tu taky bylo), tak se mnohem raději proběhnu po venku a s pohrdavým odfrknutím budu ignorovat městské MHD a čtyřkolé vozítko, které parkuje u baráku. Taky si vsugeruju, že když otevřu ledničku po desáté večer, tak na mě vyskočí pavouk, nebo tak něco. A někde mezi večerníma zprávama a debatou, který film bysme mohli očumnout, si naimpregnuju svoje milé pozadí něčím prohřívacím, peelingovým, nebo s kombinací olejů, která mi pomůže zkrášlit kůži. Ostatně – zásoby kosmetiky pravidelně rozšiřuju o tyhle anti-celulitidní pomocníky. Svým způsobem se v tom už i vyžívám a nepřestávám věřit, že jednou… snad…

… se podívám do zrcadla, zatlačím dojatou slzu a řeknu si „Ty vole, je to tu! Už nemáš co zlepšovat!„. (Celý příspěvek…)

Toulky světem s odlesky muránského skla

Eppi - náramek ZikomoJestli mě něco hodně baví, tak suvenýry z cest. Ovšem ne jen tak ledajaké blejskátka, kterýma obložím televizi ze všech stran a pravidelně na nich budu utírat prach. Zapomeňte. Tyhle lapače naopak ráda nemám. Mám na mysli spíš věci běžné denní potřeby, které vám vždycky nenápadně připomenou, jak jste se měli v tom či onom koutě světa dobře…

Chcete příklad? Otevřu ledničku a jako první mi padne do oka „kravičková“ krabka na máslo, ze které jsme loni lehli smíchy v chorvatském Konzumu a nemohli ji tam nechat. Trochu škodolibě si u toho vždycky vzpomenu na den, kdy jsme krabičku kupovali. Pamatuju se, jak jsme šli na procházku kolem moře. Vlny zrovna byly. Docela pekelné. Což je na Poreč nezvyk. A na patníku asi tři metry od břehu seděl pán a četl noviny. Neviděl, neslyšel a hltal článek, jako kdyby tam byl recept na nesmrtelnost. Následující bylo dílem okamžiku. U břehu se objevila vlna o výšce baráku. Pán jak ve zpomaleném filmu zvedl oči přes noviny. A vzápětí schytal slanou dávku z první ruky. Jako kdybyste vzali hektolitrový kýbl vody a chrstli mu ho do ksichtu. Z vlasů mu crčela voda a z novin zbyly mokré cáry. Pán zůstal zkoprněle sedět a zíral na zbytky novin. Mě naopak tekla řasenka, měla jsem nohy křížem a řvala smíchy. Chlapík se pomalu ohlédl mým směrem. Přísahám, že kdyby pohled vraždil, tak je ze mě během dvou vteřin předložka ke dveřím, o kterou pán na klepači na koberce zlomí prakl :-D (Celý příspěvek…)

Weleda – zklidňující tělové mléko

Weleda - Zklidňující tělové mlékoVíte, co je zvláštní? Že i když je Weleda k dostání na každém rohu (ukažte mi DMko nebo obchod s přírodní kosmetikou, kde tuhle značku nevedou), zatím jsem si k ní nějak nenašla stálou cestu. Zůstává jaksi v pozadí mého zájmu a do košíku ji přihodím málokdy, nebo spíš vůbec. Čím to…?

Filozofie značky se mi přitom děsně líbí – nejvyšší standardy kvality výrobků, udržitelné využívání přírodních zdrojů, 78% surovin z rostlin, které jsou pěstovány ve volné přírodě… K tomu všemu samozřejmě absence umělých svinstev a konzervantů… Zviřátka taky vrní blahem, poněvadž z Weledy by na ně nikdo ruku nevztáhl, aby jim omachtal čumák v kosmetické novince, nebo nově objevené ingredienci.

Všechno se tedy zdá být v nejlepším pořádku a chroust by měl podle dostupných indicií v obchodě omdlévat blahem a nakupovat stylem „shrnu obsah regálu do košíku, zamávám platební kartou a jdu zažívat kosmetický orgasmus“…

Jako chápejte… nejsem zas takový škrťa. Když zjistím, že něco dělá mojí kůži dobře, bez rozmýšlení rozflákám prasátko, vysypu drobné u pokladny a ještě nabídnu možnost darování ledviny, kdyby to nestačilo. Ale… U Weledy tomu prostě chybí ono „cosi„. Ten poslední impuls, který by mi zatemnil mozek a donutil zaskládat poličku v koupelně novýma úlovkama. Máte to někdo podobně? (Celý příspěvek…)

1 2 3 40