Svého času, v +/- 13 letech, jsem měla poměrně těžkou alergii na nakupování. Čehokoliv. Jít si koupit boty? Nové oblečky? Opupínkovala jsem se hrůzou už jen z té myšlenky a radši bych se fakt škrábala žhavým drátem v zadních partiích těla kam slunce nedosvítí, než nakráčet do obchodu a něco si na sebe koupit.
Obchody s oblečením mě neskutečně děsily – jak mám sakra vědět, jakou mám velikost? Dyť se to furt mění! Všichni na mě čumí, jak si nesu ramínka se svrškama do kabinky a určitě si říkají „no ty vole, ta v tom bude mít šlehu“. A jakmile ze zkušební kabinky znova vylezu pod světla zářivek v obchodě? Ježišmarja, no stopro si ti samí Číst dál