Mám takovou ideu, že cokoli na sebe patlám, mělo by být zároveň co nejvíc přírodní, BIO nebo ideálně jedlé. Víte jak. Kůže, největší to orgán těla o ploše 1,6 – 1,8 m² (neměřila jsem, píšou to na Wiki) do sebe ochotně vstřebává všechno, co jí nabídnete v podobě krémů, masek, olejů, různých patlátek… Jasná věc, že ne v takové koncentraci, jako kdybyste si vzali lžičku a pleťový krém zblajznuli večer u televize. Pokud by do sebe totiž kůže vpíjela všechno…
Příspěvky publikované v měsíci Srpen 2014
Chlap otevře prosklené dveře do sprchy. Překročí rantl vaničky. Otočí se a chce za sebou zavřít. Následující je dílem tří vteřin. Nohy mu podjedou. Ruka vyletí po skle dveří a druhá se zachytí o pákovou baterii na zdi. Slyším mokré vrznutí, jak se mu noha smekne po plastové podlaze a jede přes půl sprchového koutu. Ruce se vymění a tentokrát se snaží chytit střídavě kachliček, poličky a háčku na sprchu. Moc se ve sportu nevyznám, ale tipuju, že k ukázkovému…
Přišla mi nová kosmetika. Lotyšská. Což není až tak s podivem. Už známe třeba i značku Kivvi, která pochází ze stejných zeměpisných končin. Jenže. V tomhle novém případě to není až taková prdel. Poněvadž veškeré nápisy na krabkách jsou v azbuce. Chápete. Ty podivné znaky a utkvělý pocit, že když nápis špatně přeluštíte, tak se může stát, že budete drahý pleťový krém používat na otlaky chodidel, nebo antiperspirant na kruhy pod očima. Nic proti inovacím. I Maria Curie-Skłodowska určitě nějak…
Hned na úvod bych chtěla říct jednu věc. Fakt, že tu vcelku pravidelně dštím síru na svoje ďolíčkaté pozadí neznamená, že bych kvůli tomu skákala z mostu, případně si zalezla na dno skříně a pěstovala si světloplachost a mindrák jak vráta. Ani omylem. Jasně, že mě sere detail, kterak momentálně neobleču svoje nejmilovanější rifle a v těch, které mi ještě donedávna byly volné, tak mi vrže zadní šev při pokusu o dřep. Ale! Než skončit s roztřesenýma rukama, tikem v…
Ještě než začnu básnit o tom, jak mě dostal náramek Zikomo z muránského skla do kolen, dovolte mi trochu písmenkové omáčky. Jestli mě něco hodně baví, tak suvenýry z cest. Ovšem ne jen tak ledajaká blejskátka, kterými obložím televizi ze všech stran. Zapomeňte. Tyhle lapače ráda nemám. Mám na mysli věci běžné denní potřeby, které vám nenápadně připomenou, jak jste se měli v tom či onom koutě světa dobře. K čemu lapače prachu, když si můžete suvenýry z cest docela…
Víte, co je zvláštní? Že i když je Weleda k dostání na každém rohu (ukažte mi DMko nebo obchod s přírodní kosmetikou, kde tuhle značku nevedou), zatím jsem si k ní nějak nenašla stálou cestu. Zůstává jaksi v pozadí mého zájmu a do košíku ji přihodím málokdy, nebo spíš vůbec. Čím to…? Filozofie značky se mi přitom děsně líbí – nejvyšší standardy kvality výrobků, udržitelné využívání přírodních zdrojů, 78% surovin z rostlin, které jsou pěstovány ve volné přírodě… K tomu…
Víte, co mě na dnešní době unavuje asi nejvíc? Ta ustavičná potřeba, být stále ve střehu. Hlídat si, abych v obchodě místo másla koupila opravdu máslo a ne ztužené svinstvo, které chutná jak umělá hmota. Myslet na to, že nemůžu kupovat rajčata v „normálním“ obchodě, protože z té pachuti rybiny, kterou těmhle červeným bobulkám vykouzlila absence sluníčka při pěstování, bych se nejspíš obrátila hnusem naruby. Mít na paměti, kterak je potřeba pečlivě číst etikety na jídle, pití nebo kosmetice, protože…