Život v souladu s přírodou: neplňte skládky odpadu, přeměňujte ho na užitečné zdroje

Nakládání s odpady – problematika, se kterou se setkáváme dnes a denně. Zatímco plasty, sklo či papír třídí více než ¾ obyvatel ČR poměrně automaticky, přeci jen je tu odpad, jehož likvidaci mnozí z nás zatím doma mnohdy nevedou. Který to je? Bioodpad.
Odhaduje se, že každý z nás ročně průměrně vyhodí až 100 kilogramů biologicky rozložitelných zbytků – od slupek z ovoce a zeleniny přes sáčky od čaje až po posekanou trávu a shrabané listí. Tento odpad pak často končí v nádobách na směsný komunální odpad.
Opomeneme-li vše ostatní, pak už z toho důvodu, že je tento „odpad“ ve skutečnosti cenným zdrojem, zaslouží si šanci na opětovné zužitkování.

S bioodpadem zamiřte do kompostéru

Zapřemýšleli jste někdy nad tím, co se stane s bioodpadem, když ho vyhodíte do směsného kontejneru? V lepším případě skončí ve spalovně odpadu, v tom horším na skládce. A právě ve druhém případě nastává poměrně zásadní problém.

Bez přístupu vzduchu se organické materiály rozkládají anaerobně, což vede k uvolňování metanu. Metan je extrémně silný skleníkový plyn, mnohem účinnější než oxid uhličitý v pohlcování tepla, a je tak významným faktorem přispívajícím ke změně klimatu. Navíc bioodpad na skládkách zabírá cenné místo a jeho výluhy mohou kontaminovat půdu a podzemní vody.

Udržitelnou alternativou, která tomuto scénáři zabraňuje, je proto kompostování, u kterého se bioodpad namísto vytváření škodlivých plynů a znečišťování stává základem pro tvorbu cenného přírodního hnojiva.

Co se děje při kompostování

Kompostování je přirozený proces, při kterém mikroorganismy, bakterie a houby rozkládají organické materiály za přístupu vzduchu. Výsledkem je kompost – tmavá, kyprá, zemitá hmota plná živin, která je hotovým elixírem pro rostliny.

Benefitů má kompostování celou řadu, například:

Snižuje množství skládkovaného odpadu: tím se eliminuje produkce metanu a šetří se cenný prostor na skládkách.
Vrací živiny do půdy: kompost je bohatý na dusík, fosfor, draslík a mnoho stopových prvků, které jsou klíčové pro zdravý růst rostlin. Snižujete tak závislost na drahých a často chemických hnojivech.
Zlepšuje strukturu půdy: přidáním kompostu se půda stává kypřejší, lépe dýchá a zvyšuje se její schopnost zadržovat vodu. To je obzvláště důležité v obdobích sucha.
Šetří peníze: vlastní kompost znamená méně utracených peněz za hnojiva a substráty.
Podporuje udržitelnost: jde o aktivní zapojení do cirkulární ekonomiky, kde se nic nevnímá jako odpad, ale jako zdroj.

Kompostování v praxi

Aby váš kompost prosperoval, je třeba dodržet určitá pravidla.

Výběr správné nádoby na kompost

Existuje několik možností, jak a kam umístit kompostér:

Zahradní kompostér: nejčastější volba pro ty, kteří mají zahradu. K dostání jsou plastové, dřevěné nebo kovové varianty. Jejich velikost by měla odpovídat množství bioodpadu, který vaše domácnost produkuje.
Vermikompostéry: pokud bydlíte v bytě nebo máte omezený prostor, vermikompostér je skvělým řešením. V těchto speciálních nádobách se o rozklad bioodpadu starají kalifornské žížaly.
Otevřená kompostovací hromada: pro velké zahrady je efektivní i volná hromada, vyžaduje však více místa a pravidelné přehazování.

Do kompostu nepatří vše

Pro správné fungování kompostu je klíčové zejména to, co do něj dáváte. Obecně platí, že do kompostu patří především rostlinné zbytky.

Co do kompostu patří?

Zbytky ovoce a zeleniny: slupky, odkrojky, zbytky jídel rostlinného původu.
Kávová sedlina a čajové sáčky: dodávají dusík a další cenné látky.
Vaječné skořápky: ideálně rozdrcené pro rychlejší rozklad, dodávají vápník.
Posekaná tráva, listí, větve (nadrcené): poslední dvě jmenované jsou skvělým zdrojem uhlíku, zejména na podzim.
Plevel bez semen, zbytky rostlin: pokud nejsou napadené závažnými chorobami.

Co do kompostu nepatří?

Maso, kosti, tuky, mléčné výrobky: lákají škůdce, hlodavce a mouchy, pomalu se rozkládají a mohou zapáchat.
Chemicky ošetřené rostliny: pesticidy a herbicidy naruší proces rozkladu a mohou znečistit výsledný kompost.
Plasty, sklo, kovy: jedná se o nerozložitelné materiály, které do kompostu nepatří. Pro ně máme značky třídění odpadu a barevné kontejnery.
Pečené a vařené zbytky jídla: stejně jako maso lákají škůdce.
Rostliny napadené závažnými chorobami: hrozí šíření patogenů v zahradě.

Správný poměr „zeleného“ a „hnědého“ materiálu

Pro efektivní rozklad je důležité udržovat rovnováhu mezi dusíkatými (zelenými) a uhlíkatými (hnědými) materiály.

Zelené (mokré, dusíkaté): zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, posekaná tráva – rychle se rozkládají a dodávají dusík pro mikroorganismy.
Hnědé (suché, uhlíkaté): suché listí, sláma, dřevěné štěpky, hobliny – dodávají uhlík, zajišťují provzdušnění a zabraňují slehnutí.

Ideální poměr je přibližně 2:1 (hnědý ku zelenému materiálu). Nebojte se však experimentovat a pozorujte, jak se kompost chová. Pokud kompost zapáchá, je nejspíš příliš mokrý a potřebuje více hnědého materiálu. Pokud se nerozkládá, je naopak příliš suchý nebo mu chybí dusík.

Umístění kompostéru

Jak už bylo zmíněno, to, kam umístit kompostér, je důležité rozhodnutí. Vyberte místo v polostínu, které je chráněné před silným větrem a přímým sluncem. Tyto faktory by mohly kompost vysušovat. Kompostér by měl stát přímo na zemi, což umožní přístup půdním organismům (např. žížalám), které jsou pro rozklad nezbytné, a zároveň udrží kompost dostatečně vlhký. Nezapomeňte na dostatečný prostor kolem kompostéru pro snadnou manipulaci.

Nemůžete kompostovat doma? Řešení existuje

Pokud nemáte možnost a prostor pro domácí kompostování, není to ještě stále důvod k tomu, aby bioodpad musel skončit na skládce. Existují i jiné, stále udržitelné možnosti:

Sběrné nádoby na bioodpad: mnoho obcí a měst nabízí speciální hnědé popelnice, do kterých můžete bioodpad třídit. Odtud je pak odvážen do kompostáren ke zpracování.
Sběrné dvory: bioodpad můžete odevzdat i na sběrných dvorech ve vaší obci.
Bioplynové stanice: běkteré bioplynové stanice zpracovávají bioodpad (včetně toho živočišného, jako je gastroodpad z jídelen), který pak slouží k výrobě bioplynu a hnojiva.

I když nemá bioodpad značky třídění odpadu, na které jsme zvyklí u obalových materiálů, podceňovat bychom ho rozhodně neměli. Kompostování je totiž jednoduchý, ale velmi efektivní způsob, jak aktivně přispět k ochraně životního prostředí a zároveň získat cenný zdroj pro zahradu.

Poznámka: Tento článek je komerční sdělení a obsahuje propagační odkaz.