
Vlastně ani nevím, pro co jsem tehdy před Vánoci konkrétně šla. Dost možná, že původní záměr byl jít se prostě „jen podívat“. Do BIOOO. Haha… To je, jako kdyby alkoholik prohlásil, že jde do hospody jen „pozdravit známé“. Není možné jít se do tohoto obchůdku s hromadou bio kosmetiky pouze juknout a odejít s prázdnou. Na to tam mají pro mou chroustí maličkost tuze moc lákadel!
A dobře hádáte, že i tentokrát jsem ukořistila cosi zajímavého! Mimo hennu, o které jste si mohli přečíst před pár dny, jsem hmátla i po lopuchovém vlasovém oleji s propolisem.
Těžko říci, co přesně mě ke koupi nalákalo. Nejde o žádnou mě známou značku (Mirrolla) a už vůbec se nejedná o balení, které by nerozhodného zákazníka okamžitě přitáhlo k regálu. Jo, možná je tohle tvrzení nefér vůči člověku, co obal vymýšlel, ale je to prostě tak. Olej má totiž obyčejnou tmavou lahvičku z plastu, jejíž vršek mi připomíná normální láhev řepkového oleje, který máme ve spíži. A asi by mi nepřišlo vůbec divné, kdyby mi někdo sdělil, že v případě obsahu flaštičky nejde o kosmetiku, ale o jídlo. Prostě tak celkově působí. Jako kdybyste vyhmátli něco babičce z kuchyně a začali tomu říkat zázrak na vlasy :-)
Oč míň poutavý obal, o to zajímavější obsah! Ten je totiž kombinací lopuchového oleje a propolisu, což je pryskyřičná látka, která je produktem včel. Tato speciální směs má na vlasy přímo blahodárný účinek! Zabraňuje lámavosti a poškození vlasů a zároveň je chrání před vnějšími agresivními vlivy. Taktéž zmírňuje podráždění a svědění způsobené přesušenou pokožkou hlavy.
Vůně je mě osobně příjemná a popsala bych ji jako kombinaci rakytníkového oleje a jablečného džusu. Taková ovocně nakyslá, ale velmi jemná, nic výrazného. Olej má světležlutou barvu.
A použití? Jednoduché, ale zároveň vyžadující hromadu odhodlání! Proč? Poněvadž olej se používá tak, že lahvičku nejdříve lehce zahřejete ve vodní lázni, její obsah vetřete do suchých vlasů, ty zabalíte do igelitu a ručníku a necháte hodinku působit. A nebudeme si nich nalhávat – všichni známe 100+1 výmluvu, proč zrovna dneska vlasy umýt jen narychlo bez nějakého pečujícího zábalu, které by mytí předcházelo… Ale věřte mi – pokud se k podobnému zvyku aspoň jedenkrát týdně dokopete, na vlasech to bude setsakramentsky znát!
Ještě k té vodní lázni. Zkoušela jsem to jednou. Je to zdlouhavé, na prd a mě se do toho už nikdy nechtělo. Takže zahřívání řeším tak, že vezmu velký půllitrový hrnek na čaj, napustím do něj z kohoutku horkou vodu, lahvičku do hrnku na chvilku ponořím a jakmile se trochu prohřeje, můžu začít olej nanášet a zároveň kůži na hlavě lehce masírovat. Po pár minutkách vše zabalím do igelitu a ručníku, zajistím kolíčkem a jdu dělat něco užitečného. Po hodince vlasy normálně umyju šamponem a kondicionérem. A nechám je uschnout bez fénu jen tak na vzduchu. Vzhledem k výše uvedenému doporučuju si zábalové seance plánovat spíš na víkend…
Výsledkem jsou vlasy hebounké, lesklé a krásně poddajné, žádné roští! Ještě chci ale dodat jednu věc – jelikož jsem za poslední měsíce najela celkově na ozdravění kštice, bylo by nefér připisovat zásluhy jen jednomu kosmetickému hrdinovi. Proto vám postupně představuju vše, čím vlásky rozmazluju. Od vitaminů, šamponů, olejových i jiných kúr a sér, a tak. Občas lituju, že jsem vlasy nevyfotila třeba začátkem září pro srovnání a teď… Viděli byste zakudlaný chemlon v kontrastu s hustými pěkňučkými vlasy, které vedu teď. Ač tedy budou potřebovat ještě šmiknout konečky… :-)

🐞 Produkt jsem si pořídila sama – většinou ze zvědavosti, z rozmařilosti nebo pro radost.
Následné hodnocení vychází především z mé zkušenosti a dojmů.
Nejsem chemik ani dermatolog. Jsem kosmetický nadšenec, který sdílí vlastní zkušenosti a postřehy z praxe.
Co sedí mně, může nesedět vám – berte moje zkušenosti prosím jako inspiraci, nikoli jako jedinou možnou cestu.



Buďte první! Přidejte komentář