Jak mě se dneska do té zimy nechtělo! Jen co jsem ráno rozlepila oči a jukla na teploměr, měla jsem chuť si přetáhnout deku přes hlavu a chrupkat minimálně do doby, než počasí usoudí, že těch blbostí stačilo a vrátí teploty zpátky ke dvacítce! Jeden a půl stupně?! Jste tam nahoře všichni normální?!
Došlo mi, že tady přestává veškerá sranda a je třeba ten Sibiř venku brát vážně. A tak jsem vyházela obrovskou skříň v ložnici a z jejích útrob vytáhla už uskladněnou zimní bundu. A boty. A rukavice! Nebyl čas hrát si na hrdiny… Pražské ulice nejsou v tyhle dny přívětivé místo ani omylem.
Tak mě napadá… Docela si umím představit, že bych někdy po Vánocích zalehla do Číst dál
Vím přesně, jakou péči moje pleť potřebuje, co jí dělá dobře a po čem sáhnout. Uznávám, že nebylo vždycky snadné se na poli kosmetiky zorientovat a odlišit poklady od plev. A kolikrát to není jednoduché ani dnes – vždyť si vemte, kolik nových kosmetických zázraků je každý den představeno… Ačkoli… „zázraků“ je asi vhodné dát v mnoha případech do uvozovek. Co mě ale vždycky pobaví, tak když značka vyběhne s miliontým šamponem v řadě, který se od ostatních liší pomalu jen barvou obalu a dvakrát tak dlouhým názvem. A v reklamě najednou zazní, že jde o revoluční novinku, která dělá o 65% lesklejší vlasy, než předchozích x verzí, představených v téže roce… Kdybyste měli sečíst všechna ta procenta, příští verze 
„Už jako malá jsem se ráda motala na sluníčku, když bylo venku hezky. Takže když jsem se pak loni rozhodovala, který opalovák vzít s sebou do Francie, Bioderma byla jasná volba. Jasně, člověk se musí otáčet, aby se nesežehnul jen z jedné strany, ale já věřím, že když se natřete pořádně, jednou to oceníte. Bioderma. Natírá se s ní hezky.“
Svého času, v +/- 13 letech, jsem měla poměrně těžkou alergii na nakupování. Čehokoliv. Jít si koupit boty? Nové oblečky? Opupínkovala jsem se hrůzou už jen z té myšlenky a radši bych se fakt škrábala žhavým drátem v zadních partiích těla kam slunce nedosvítí, než nakráčet do obchodu a něco si na sebe koupit.