Ve většině případů se dokážu ztotožnit s popisem, který k vůni přibalí výrobce. Podle povídání si představíte konkrétní osobu, situaci, pocity. Často to funguje spolehlivě a vy u čtení pokyvujete hlavou, že jako jooo, vyprávění je trefné a na obsah flakonku pasuje na jedničku. Ale u Guess 1981 Indigo se mi stalo cosi podivného. Průvodní dopis mě totálně minul. Jako kdybyste dostali od kamaráda adresu, tu naťukali do GPSky a nakonec cíl cesty minuli ne o 2 km, ale o celý světelný rok.

Guess si vůni vysnil jako ztělesnění pohody v bílém tričku a odrbaných džínách. Teplý letní den, bezstarostnost a ležérnost. Nad vůní prý zajásají rebelky s vysokým sebevědomím, mladým myšlením a rozpustilým duchem. Nebo obráceně. Číst dál

Taky máte zaškatulkované některé značky a vnímáte je jistým způsobem, ačkoli s nimi máte minimální zkušenost? Já měla ještě donedávna v předsudkové přihrádce „uklizenou“ značku Guess. Má první asociace, která mi proběhla hlavou, kdykoli o ní byla řeč? Tričko, které má přes celá prsa třpytivý nápis GUESS. Ideálně v kombinaci s kabelkou s co největším logem z části sortimentu Gucci, Michael Kors, nebo Louis Vuitton. Cokoli, co připomíná obří písmenkovou tabuli v ordinaci očního lékaře. Kdybyste mě chtěli potrestat, přinutíte mě, abych si na sebe cosi podobného vzala. Nejspíš bych řvala stejně, jako sedmiletý prcek, kterého nacpali do slavnostních hader, protože se ve škole budou ten den fotit.

Vždycky říkám, že nejsem chodící billboard, abych na sobě Číst dál