To jsem si tak jednou seděla na houpačce na dvorku a četla knížku Se šarmem Pařížanky. A z ničeho nic mě napadlo, že by vlastně nebylo špatné se juknout do Francie. Proměnit myšlenku v činy trvalo pár okamžiků. Odložila jsem knížku, vzala telefon a jala se zjišťovat, kdo pojede se mnou. Mimochodem – nevěřili byste, jak lidi šokuje taková obyčejná SMS, jestli už mají program na prázdniny, nebo se mnou pojedou do Francie :-D

Nechala jsem všechny věci na houpačce, zapadla k počítači a začala listovat nabídkami zájezdů. Protože mě to v tu chvilku tak nadchlo, že mi bylo jasné, že dokud si nevytisknu objednávku, nebudu mít pokoj. Chvilku mi trvalo, než jsem našla na poslední chvíli dvě volná místa, ale nakonec – voilá. Cestovní smlouva čekala na tři křížky a francouzská Provence začala dostávat reálné obrysy.

3.7. se blížilo mílovými kroky a já nemohla dospat, jak jsem se těšila. Na vlastní oči uvidím lány levandule! Juchůů!

Nakonec jsem cestovala s mamkou, což se ukázalo jako nejlepší možná volba, poněvadž s maměnkou je srandy kopec! Číst dál »