Víte, jaký článek je na blogu nejčtenější? Žádná kosmetika, nebo tipy pro věčné mládí. Ale jak se dostat autem do Benátek! Ačkoli je text čtyři roky starý, doteď mi chodí e-mailové dotazy, jestli bych mohla upřesnit nejrůznější detaily kde, co, jak a proč… Proto mám nápad, vážení! Je nejvyšší čas článek aktualizovat! Takže si uvařte espresso, ať jste čilí a jdeme na to! ;-)

Poprvé mě napadlo, že to chlap myslí s jarní dovolenou vážně, když se vrátil den před odjezdem z obchodu a měl v tašce obvyklý sortiment pro cestovní svačinku. Smějte se, jak chcete, máme z toho zkrátka rituál. Jak je před námi dovolenková trasa autem, beru si na triko catering a chystám jídlo (obložené housky se sýrem a okurkou). Ušetří to čas s případnými zastávkami a zároveň vykouzlí v autě klidnou atmosféru napapaných bříšek, ve které můžete nahlas pronést i dotaz „debil zle odbočil?“ Číst dál »

„Nezajedem si do Benátek?“
„Jako jak? Teď?!“
„Ne asi. V příštím životě. Jasně, že teď. Budem na Moravě. Tak to můžem rovnou protáhnout na jih.“

[uběhnou dvě vteřiny, během kterých se mi v hlavě odehraje něco jako „uvidím Benátky! BENÁTKY!!! Ááááá! Asi si učůrnu radostí! A budem tam spat! SPAT! UááááÁÁÁÁÁÁ!!!“]

Nahlas ovšem podotknu: „A vlastně proč ne. Kdy vyjíždíme?“

Vyjeli jsme ve středu v půl 5 ráno. Což se později ukázalo, jako ta nejlepší možná doba. Člověk je relativně odpočatý a po cestě navíc může očumovat přírodu, Alpy, nebo dostávat hysterák nad délkou tunelu. To je třeba ve dvě ráno docela problém. Kukáte z okýnka ven a jediné co vidíte, tak je lampa, lampa, lampa, osvětlený billboard, projíždějící auto, lampa, lampa, lampa… X hodin v kuse. Číst dál »