Jak mě se dneska do té zimy nechtělo! Jen co jsem ráno rozlepila oči a jukla na teploměr, měla jsem chuť si přetáhnout deku přes hlavu a chrupkat minimálně do doby, než počasí usoudí, že těch blbostí stačilo a vrátí teploty zpátky ke dvacítce! Jeden a půl stupně?! Jste tam nahoře všichni normální?!
Došlo mi, že tady přestává veškerá sranda a je třeba ten Sibiř venku brát vážně. A tak jsem vyházela obrovskou skříň v ložnici a z jejích útrob vytáhla už uskladněnou zimní bundu. A boty. A rukavice! Nebyl čas hrát si na hrdiny… Pražské ulice nejsou v tyhle dny přívětivé místo ani omylem.
Tak mě napadá… Docela si umím představit, že bych někdy po Vánocích zalehla do Číst dál