Pamatuju si, jako kdyby to bylo dnes. Bez pár dní rok zpátky. Sedím v autě u Alzy na parkovišti, v ruce novou krabku se svým prvním kalíškem a hlavou mi běží jediná myšlenka – ježišikriste, ta věc je šíleně divná! Se jí bojim! Když se rozběhnu zpátky do obchodu, budou mi věřit, že jsem to ještě nikam nenacpala a vezmou ho zpátky?!
O menstruačním kalíšku jsem toho přečetla kvanta a vlastně od začátku jsem měla podvědomě jasno jak o značce, tak o velikosti. Při brouzdání internetem a diskuzemi jsem se pak jen ujišťovala, že jsem vybrala správně a hledala názory pro potvrzení. A na rozehnání obav. Protože co si budem nalhávat – není to stejné, jako když si koupíte novou rtěnku. Tohle je vážná věc. A sakra osobní a intimní. Není to problém, který rozeberete v hloučku kamarádů. Mezi dvěma loky kafe: „Hej lidi, kdybych dnes chodila jak postřelený lenochod, tak si mě nevšímejte, zvykám si na nový kalíšek.“ Případně: „Miluno, můžeš jít prosimtě dva kroky za mnou? A kdyby mi něco vypadlo, tak zařvi. Číst dál »
