I stalo se, že jsme pojali tolik důvěry, abychom dostali v červenci na hlídání pejska Kimmyho, půlroční štěňátko border kolie. Pro mě, jakožto zarytého kočkaře (kutínek Čenda od tety je člen rodiny, toho neberu jako psa) to byl docela šok. Aspoň ze začátku. Protože pejskům vůbec nerozumím. Nedokážu se do nich vžít, vůbec nechápu, co po mně chtějí, proč dělají to, nebo ono... Proč pořád štěkají, nebo proč na vás skáčou. Zviřátka miluju, ale vážně jsem si ze začátku hlídání připadala, jako ...