"Kdo se blízko mé berly ocitne, usne a už nikdy neprocitne!", ozval se Mrazík krátce po tom, co Nasťu nechtěně omráčil kouzelným čaganem. Resp. si za to mohla sama, když mu berlu drze omakala kvůli kočičovi baby Jagy, který se proháněl po baráku. Souvislost? To samé mě napadlo, když jsem doma nadšeně přivítala další květovou vodu z dílny Soaphorie, kterou mi poslala Martinka z obchůdku Biobalíček.cz. Tedy, ne ta část o spánku na věčné časy, ale že když jednou vyzkoušíte nějakou květovku, na 99% ...

Číst článek

Tipla bych, že patřím k malé skupince lidí, čítající na celém světě asi čtyři jedince, kteří se nebojí chodit k zubaři. Vlastně naopak. Já se tam kolikrát i těším, protože se mi: a) podařilo najít paní zubařku, které pod rukama klidně i usnete, jak je hodná. Telefon sděluju jen za drobnou úplatu. A za b) zubař(ka) (nebo aspoň tahle konkrétní) tu není od toho, aby se vám snažil(a) provrtat díru do hlavy a co nejvíc ublížit. Chce vám pomoct s něčím, co si doma na koleně sami nespravíte. Nebo ...

Číst článek

Vzpomínám si, že když jsme byli malí a začal si na nás brousit zuby bacil, mamka hned chystala napařovací seanci. Do hrnce nalila vodu, nadrobila bylinky (nebo přidala pytlíky s bylinkovým čajem), přes hlavu nám hodila ručník a usilovně jsme se napařovali. Velice to pomáhalo! A pořád mi to přijde jako logičtější první volba, než se rovnou doplazit do lékárny a u pultíku zasípat: "Toprý den, demáte děco da ucpadý dos?! Odázka živoda a smrdi!" Uvědomila jsem si, že oč častěji jsme tuhle ...

Číst článek