2012-09-20 22:58:06
Milé děti,
pěkně se usaďte do křesílek a židliček, popadněte oblíbenou hračku do jedné ruky a horké kakao do druhé… a poslechněte si pohádku o tom, jak kdysi dávno žil jeden tuze chytrý pan Bach…
Bylo, nebylo… Ale asi spíš „bylo“, poněvadž jinak by kosmetika nebyla, že… Ehm. Na přelomu 19. a 20. století žil v Londýně jistý pan Edward Bach. A tomu, milé děti, se do mysli stále vkrádala neodbytná myšlenka, že nemoc jako taková je vlastně výsledkem vnitřní disharmonie člověka. Že nic se neděje jen tak, a všechno se vším souvisí. Tudíž i to, když vám někdo na pískovišti rozdupe bábovičku a vás to rozzuří do běla, nemůžete brát na lehkou váhu. Negativní emoce by vám mohly pěkně zavařit a vás z toho sice třeba hned neklepne pepka, ale za týden se vám po obličeji vyseje dejme tomu škaredý ekzém, nebo začnete mít potíže s trávením, bo něco podobného… [zatím sledujete tok myšlenek, jo?] … Nemoc je podle pana Bacha výsledkem toho, že se „něco“ pokazilo dávno předtím, než jste si uvědomili, že váš škrábe v krku, nebo vám začaly brutálně padat vlasy (pro rýpaly: předpokládám, že tato teorie se nevztahuje na zlomeniny končetin, přejetí autem, a podobné legrácky).
I zamyslel se pan Bach nad tím, jak by se podobné nesnáze daly řešit. A napadlo ho geniální řešení. Rozhodl se spoutat sílu květin. Postupně nalézal první rostliny, z jejichž výtažků připravoval tinktury k odstraňování všech těch negativních emo-stavů. Stále objevoval další a další rostlinné pomocníky, až pak u čísla 38 uznal za vhodné, že by to jako mohlo stačit a hitparáda květové terapie je kompletní.
A jak to celé vlastně funguje? Inu… Představte si pana Edwarda během echt krásného a slunečného dne. Vzal misku z čirého křišťálového skla, naplnil ji vodou z té nejfajnější studánky široko daleko… a hladinu vody v misce pokryl květy různých stromů a keřů. Jakmile uvadly, pomocí větvičky téže rostliny květy vylovil, roztok přefiltroval a v poměru 1:1 dolil pro konzervaci dobrým koňakem. Což je něco jako kakao pro dospělé, když zrovna není prohibice, milé děti.
Tímhle způsobem připravoval „kapky na míru“ všem, kteří potřebovali vyléčit nějaký neduh, nebo třeba poradit, jak se vyrovnat s některou z negativních emocí (na což prý tyhle tinktury zabírají úplně mistrovsky). Proto se nedivte, když v nabídce Biobachovek objevíte takové zvláštnosti, jako esence pro sebedůvěru, energii, proti strachu, závislosti, nebo třeba spešl mixy pro detox, nebo štíhlou linii. To by stálo za vyzkoušení, co říkáte?
No a jelikož Růžového chrousta dost nalákala kosmetická řada, která se pyšní přívlastkem „anti-stres“, bylo rozhodnuto, co se bude testovat. V balíčku toho dorazilo opravdu hodně! Tělový peeling, exfoliační krém, a vzorky čistícího mléka, pleťové masky a denního a nočního krému.
Tělový peeling
Peelingy mě baví. Hodně. Jo, já vím, že by se neměly používat nějak extra často. Ale… Ten pocit hedvábně hlaďoučké kůže, co svádí k pomazlení je prostě příliš návykový, než abych si ho dokázala odepřít.
A cože je zač tenhle konkrétní peeling? První, co vás velice příjemně překvapí, tak vůně. No vlastně nepřekvapí. Čekáte něco anti-stres a relaxačního, ne? Ruce nahoru, kdo tipoval levanduli. Páč já ji tam fakt cítím úplně suverénně (to, že ji nemůžu ve složení najít je věc druhá – mám nejspíš lehce pomýlený nos nebo oko – si vyberte). Peeling vypadá jak nějaká zkrystalizovaná ňamka, jelikož hlavní složku tvoří třtinový cukr z Thajska. A aby to celé drželo pohromadě, pěkně to vonělo, a vůbec se vám tahle vychytávka dobře používala… je k tomu přimíchaný ještě olej z pecek meruňky a nějaká ta směs květových esencí (řepík lékařský, dub letní, netýkavka žláznatá, jírovec maďal, borovice lesní, jabloň lesní a sporýš královský).
Použití je velice jednoduché. Navlhčíte pokožku, naberete trošku peelingu, a rozšmrdolíte po kůži. Nemusíte ani moc tlačit, peeling všechno oškrabká sám poměrně snadno. Navíc postupně ještě ucítíte, jak se krystalky cukru začínají pomalu rozpouštět, a vám z peelingu zůstávají čím dál menší částečky, až nakonec zmizne docela.
Překvapilo mě, že po použití není kůže nijak vysušená, ale naopak. Cítím na pokožce jako kdyby voňavý povlak, nebo jak to popsat. Dokonce mě napadlo, že i kdybych se pak ničím nenatírala, tak to snad ani nebude vadit.
Exfoliační krémPoužívali jste někdo někdy ten mandlový pleťový peeling od L’Occitane? Takový ani řídký, ani hustý krém s droboučkýma zrníčkama. Supr věc. No přestali ho jaksi vyrábět. Anebo nepřestali, ale přejmenovali ho na Exfoliační krém a dodávají ho teď pod značkou Les Fleurs de Bach. Jsou fakt jak dvojčata. Akorát s jinou vůní.
To vám je tak příjemné „odrhovátko“ na ksichtík! Jemňoučké, ale přitom splní to co má. A ještě pleť i rozzáří, jestli se to tak dá říct.
Ve složení prý najdete prach z lávy a broskvových pecek, a všechno je to navíc obohacené přírodními extrakty lnu a slézu + kombinace Bachových květů. To zní jako slušná alchymie, co?
Krém se má jemně vmasírovat jednou až dvakrát týdně (i když peeling je fakt tak jemný, že to svádí častěji!) na očištěnou a osušenou pleť. Mě se ale víc osvědčilo pleť předtím lehce navlhčit. Peeling se pak líp roztírá. A výsledek? No co vám budu vykládat. Ještě párkrát si odrhnu ksicht a jdu se vystavovat bez BB krému na Václavák! :-)
Odličovací mléko (vzorek)Tu vůni znám. Ale zaboha si nemůžu vzpomenout, kam ji zařadit. Je strašně jemná, lehce krémová a tipuju, že se snad nenajde jediný nos, kterému by vadila.
Mléko je spíš hustější konzistence, ale přesto se nanáší dobře jak na vatovém tamponku, tak přímo na pleť. Nečistoty z tváří stahuje dolů poměrně snadno. U odličování očí (jestli se teda dá používat i na oči?) už mi to šlo o kapku hůř. Měla jsem nutkání řasenku a linky dočistit navlhčeným tamponkem s meruňkovým olejem, protože mi přišlo, že barviček ještě trochu na očkách zůstalo. Jo a poznatek – když si náhodou trochu mléka plknete do oka, tak don’t worry. Neštípe to.
Jako plus vidím taky to, že pleť po očištění nepne a nešustí suchem. A to se vyplatí.
Pleťová maska (vzorek)Masku jsem zatím použila dvakrát a ještě mi ve vzorku na dvě použití zbyde. Si šetřím na nějaký spešl den, až se budu potřebovat blýsknout vylepšenou fasádou.
Jinak pokud byste mi neřekli, že ňufám k něčemu jinému než k odličovacímu mléku, tipla bych, že je to jedna a ta samá věc. Voní totiž naprosto stejně. Aspoň mi to tak přijde. Rozdíl je teda v tom, že maska je mnooohem hustší.
Na jedno použití mi stačilo docela malé množství (nedávala jsem silnou vrstvu). Nejdřív mě napadlo si stopnout tak 10-15 minut, ale jelikož jsem měla zrovna plné ruce práce s drhnutím zadku peelingem, nechala jsem nakonec masku skoro úplně vstřebat. Při prvním pokusu jsem masku otřela jen suchým tamponkem a pak nanesla noční krém (což nedoporučuju – začnou se vám ty vrstvy trochu drolit), ve druhém případě jsem vatový tamponek trochu navlhčila růžovou vodou a ksichtík s tím přetřela, a až poté na sebe napatlala krém. Druhé řešení bylo mnohem lepší.
Výsledek? Příjemně hydratovaná pleť, která je na pohled trochu vypnutá, nebo co. Jestli je to tím, že jsem masku nechala skoro celou vcucnout do kůže, nebo je to normal… musím to ještě vyzkoušet.
Denní krém (vzorek)
Vyfásnula jsem dva vzorečky denního krému v takovém tom mini placatém papírovém obalu. Můj problém je, že nikdy nedokážu odhadnout, kolik toho na ten svůj ksicht vlastně potřebuju. Takže se mi x-krát stane, že toho vyplcnu hodně a pak mi to vyjde pomalu na celou horní polovinu těla (ironic). A jakmile začnu množství vychytávat, vzorek odejde do kosmetického nebe.
Vůně? Silně podobná ostatním výrobkům ze stejné řady (vyjma tělového peelingu). Konzistence? Poměrně hustá. Umím si představit, že bude krém vhodný spíš do tohohle podzimního a pak zimního počasí. Vstřebává se rychle (stačí párkrát máznout) a kůži nechává v prvních okamžicích moc příjemně hladkou a hebkou. Co jsem si ale všimla, tak po nějaké době mám trochu pocit, že potřebuju kůži něčím přemáznout. Jestli je to můj utkvělý dojem, nebo krém málo maže, těžko říct. Každopádně vím o tom, že tenhle krém zrovna testuje Luc, tak si kdyžtak u ní počkejte na podrobnější info z delšího používání.
Noční krém (vzorek)
Viz předchozí odstavečky o denním krému. Konzistence, vůně i vstřebatelnost mi přijde hrozně podobná. Stejně jako můj pocit, že po nějaké době bych na sobě snesla ještě jednu vrstvu krému nebo oleje. Asi jsem moc velká násoska :-)
Chtělo by to krém používat delší dobu. Takže jestli někdo máte zkušenosti, o které byste se rádi podělili, sem s nimi!
Buďte první! Přidejte komentář