2014-01-03 18:55:04
Ten divný pocit, když se ráno probudím a zjistím, že na ksichtě není všechno tak, jak má být. Ležím v posteli. Čumím do stropu. Přemýšlím. Něco je špatně. Rozlepím od sebe okoralé rty. A špičkou jazyka nahmatám v koutku pusy něco bolestivého.
Prasklý koutek. Do prdele.
Snažím se vzpomenout, jak jsem se s tímhle problémem vypořádala naposled. Trpajzlíci pobíhají v hlavě od šuplíku k šuplíku a snaží se najít příslušný manuál s názvem mastičky, babským recepisem, nebo informací o tom, že je tohle všechno jen blbý vtip. Nic. Nastoupená trpasličí jednotka se po sobě jen zmateně dívá a nechápavě krčí ramenama.
Prasklý koutek sem měla možná jednou v životě. A tuším, že to nebylo v posledních deseti letech. Nemám nejmenší ponětí, jak se mi to stalo. Ani jak se toho zbavit.
Nevzpomínám si, že bych kdy olizovala držátka v metru, dala si po někom lok z flašky, nebo měla extra vysušenou tlamičku. Později si na netu vygoogluju info, že tohle svinstvo se vám může na hubě vyhodit třeba kvůli stresu. Nebo nedostatku vitaminů. Případně kombinaci obojího.
Taková hovadina.
Já a stres? Jsem absolutně klidná. Tik v oku jsem zkrotila do té míry, že mi škubání víčka začne jen při silném kýchnutí, kdy to málem vezmu čelem o kredenc. To by rozrušilo i silného jedince. Ne tak moji oslabenou oční krytku. Vlasy sice pořád češu po hrstech, ale snažím se do sebe cpát aspoň vitaminy. A vyhýbám se vlasové kosmetice, která by si co do odmaštění nezadala s čističem na koberce. Slopu čaj z třezalky a levandule.
To všechno mi hraje do karet. Takže nechápu, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
Každopádně nejsem břídil. Je mi jasné, že něčím tu nedobrotu natřít musím. Jinak mi to praskne ještě víc. A budu mít hubu od ucha k uchu. Jen na jedné straně. Ideální tvar pro výraznou rtěnku.
Zalovím v zásobách a na boží světlo vytáhnu krabičku s šedým vrškem a fialkovým obrázkem. Levandulový balzámek od Saloos mám tuze ráda. Jednak mi ohromně voní a jsem schopná ho fetovat co chvilka a za další je tak univerzální, jak jen bambucké máslo od Saloos může být.
Odšroubuju vršek, odchlípnu průhledné víčko a naberu trošku balzámku na prst. Snažím se mazání zahřát, jelikož kdybych se pokusila si na koutek napatlat vytuhlou tvrdou hmotu (na kterou se balzám v chladu mění), asi bych si i učůrla bolestí. Takhle nechám máslo pěkně roztát. Našpulím držku a nejdřív omatlám koutek zvenčí. Druhý krok spočívá v otevření tlamičky co to jde a nahození výrazu „ty vole, v L’Occitane slevnili o 90%“. To abych mohla natřít rozpráskaný koutek i zevnitř.
Praktikuju to takhle už asi třetí den. A nechci nic zakřiknout, ale vypadá to, že se nedobrota hojí. Což mě těší. Aspoň už nebudu muset každé pousmání doprovázet chytnutím se za pusu, vyvalenýma očima a sprškou nadávek.
Jinak pokud máte na prasklé koutky nějaký domácí recepis, určitě se podělte v komentářích. Tyhle rady jsou kolikrát fakt k nezaplacení :-)
Buďte první! Přidejte komentář