2014-07-02 12:49:25

Vybavuju si, že v dětství jsem se opalovala vcelku jednoduše. Ostatně, příležitostí bylo hafo. Člověk doběhne dom ze školy, jebne s kabelů v chodbě pod věšák, navleče kraťasy a tričko a utěká ven za děckama. Případně o prázdninách vynechá krok týkající se školní lavice a hned po vybatolení se z postele si nachystá lepeňák chleba, hupsne na kolo a valí k vodě. Ač se to zdá neuvěřitelné, Facebook neexistoval, mobil jsem ještě neměla, Internet byl drahý (kdo taky pamatuje číhání na 18:00 a vytáčenou linku? :-) a lidi se potkávali normálně venku.
Jenže postupem času se poměr venku/počítač začal přesouvat ve prospěch té malé plechové bedýnky. Přišla střední škola, kamarádi se rozutekli po republice, učení bylo jak nadrbaného… Znáte to. A tak Bebe bledla… a bledla… až jednoho krásného dne si všimla, že už na ni snad ani to slunko nechytá. A když se chce přiopálit, tak si musí zvýšit jas na monitoru.
Pohádky s blbým koncem nemám ráda, a tak ani tohle kraťučké vyprávění neplánuju zakončit ve smyslu „došlo to tak daleko, že mosím číhat až slunko zapadne, jinak mi pak samovolně hoří kožka na hrbě a vypadám jak ze scény filmu Terminátor 2, kde zrovna buchla atomovka.“ To fakt ne.
A tak dneska počítač pořád tvoří významnou součást života, ale… Už se dokonce objevuju i venku. Mezi lidma. Bez hasičského skafandru se zatemněným plexisklem místo průhledu. A dokonce na mě i sluníčko občas chytne a já se můžu pyšnit o nějaký ten odstín tmavší kůží a lehkým opálením…

Zase ale nejsem takový psychouš, abych musela získávat barvu za každou cenu a třeba i výměnou za zdraví. Tudíž si dávám velikého majzla a když se chci kamarádit se sluníčkem třeba u moře, na horách, ve městě, nebo kdekoli jinde na výletě – přibaluju s sebou i opalovací pomocníky. Takže když mi ve schránce přistál BIO opalovák od Dermatherm… byla jsem ukrutně zvědavá, co bude tenhle drobek zač. Vodědolný krém? Na opalování? A ještě ke všemu BIO…?! No totoooo…
Balení nijak nevybočuje ze zajetého a osvědčeného stylu, kterým se ostatně pyšní celá značka Dermatherm. Jednoduché, funkční a pěkné. Bílá tuba s potiskem, ze které obsah dolujete pomocí pumpičky. Krém uvnitř je absolutně bez konzervantů, protože se při výrobě používá metoda UHT. Což je něco jako zahřátí a opětovné zchlazení všech látek, při kterém se zlikvidují mikroorganismy a různé bakteriální neřádstvo, ale kvalita a účinnost složek zůstane zachovaná. Nebo tak něco.
Vůně? Na kůži absolutně neutrální. Po rozetření na pokožku z toho nevyčucháte vůbec nic. Nothing. Nichts. Niente. Nada. Nič. Aspoň děcka nebudou držkovat, když jim s tím přemáznete čumák :-)
A teď to nejdůležitější, milí zlatí. Co to dělá na kůži? Bělí? Je to mastné? Zalézá do vrásek? Drolí se? NE! Jestli jsem doteď měla za to, že Bioderma je nej, tak slevuju ze svého prohlášení. Dermatherm je ještě o stupeň výš. Bez legrace. Otestováno letos u moře.
- nespálila jsem se ani přes polední slunko u vody. Testovala jsem SPF 30 a vrstvu jsem ani po koupání neobnovovala. Přišlo mi navíc srandovní, jak voda nepřilnávala ke kůži. Zkoušeli jste někdy kapnout trochu vody na teflonovou pánvičku? Podobný efekt :-)
- krém se naprosto luxusně roztírá, vstřebává se během vteřiny a nechává kůži vyhlazenou, hebkou a sametovou na dotek. Jako kdybyste se natřeli nějakým instantním zkrášlujícím bazmekem. Jo. Pořád popisuju opalovací krém.



- i při mega vrstvě na nose nezalézá do pórů a za nic na světě vám neudělá černé tečky. Černo-ťupky prostě N-E-E-X-I-S-T-U-J-O-U.
- opalovací krém je v BIO kvalitě. Můžete s tím natírat echt citlivou kůži sobě, děckám, nebo držkujícímu chlapovi, který frfle, že na sobě nesnáší žádné mazání.

Co z toho všeho plyne? Po dovolence nejen, že jsem nebyla sežehnutá na čumáčku, krku, nebo na zádech. Ale ještě ke všemu jsem se i hezky opálila! A nemohla se pak několik prvních dní poznat v zrcadle… :-D
Čím se mažete vy? Máte osvědčené tipy na opalovací krémy? :-)

Buďte první! Přidejte komentář