Už kdysi jsem si zapsala za uši, že šípkový olejíček je jedničkou v péči o zralou pleť, na které se vyskytují vrásky. Je vedle opunciového a arganového oleje třetím do party, který umí pleť vyhlazovat, „žehlit“ a vlastně i omlazovat. Tentokrát mi ale nešlo o vrásky. Šípkový olej Nobilis Tilia jsem povolala do boje za hladký prst bez hrbolaté, vystouplé a bolavé jizvy.
Pamatujete si, jak jsem tu před pár dny popisovala, že jsem šikovně umývala nádobí a nemít v prstu kost, tak jsem si ho amputovala? Doteď se mi podařilo to nejhorší fantasticky zhojit propolisovou mastičkou. A troufám si říct, že bez ní by se rána hojila mnooohem déle. Díky propolisu mi prst nehnisal a kůže k sobě přirostla tak krásně, až se to bojím psát, abych to ještě nezakřikla. Kor když jsem prst fikla přesně v kloubu.
Co v článku najdete:
Nejen žehlení vrásek, ale i jizev!
Po přečtení všemožných článků o olejích a jejich účincích jsem si dala dohromady 1 a 1 a usoudila, že šípkový olej bude pro moje účely to pravé ořechové. Mažu jím prstík každý den. Nejdřív kůži jen zběžně natřu a bříškem prstu rozetřu olej kolem jizvy. Pak přidám ještě kapku a jizvu jemně promačkávám, čímž ji masíruju a změkčuju.
Je potřeba tohle absolvovat, aby jizvička netvrdla, kůže v kloubu zůstala pružná a já mohla prst normálně ohýbat. Už dokonce lehce zatnu pěst, heč! :-) Jediné, na co si musím dávat bacha, tak abych kloub nepřetěžovala. Mám totiž tak blbý zvyk (a vím to o sobě!), že jen co se mi uleví (ať už po jakémkoli zranění, nebo po nemoci), tak už do všeho skáču rovnýma nohama a zapomínám, že mi kdy něco bylo. Což mi pak tělo vzápětí připomene. A já pak skučím jak pako, jak je to možné, že jizva je zarudlá a zas bolí. Ale přece nebudu sedět na břehu, když se razí na paddleboardu na protější ostrov, že jo… :-)
Vyhlazení jizev – to chce pravidelnost a trpělivost
Haha, chce se mi napsat. Jestli s něčím bojuju, jsou to v nadpisu zmíněné vlastnosti. Ale když vidím, že poctivá každodenní péče je vidět a výsledky jsou hmatatelné (doslova), nedá mi práci, abych si na mazání olejíčkem vzpomněla. Mám ho na pracovním stole a mažu, kdykoli mi na něj padne zrak. Rituál jsem si zaužívala už s propolisovou mastičkou, takže je to jen výměna kus za kus. Resp. doplnění původní sestavy – mastičku používám pořád, ale třeba jen 1-2x denně.
Baví mě, že šípkový olej se rychle vstřebává a kůže je po něm krásně měkká a hladká. A citelně pružnější, čehož okamžitě využívám při procvičování prstu. A taky mi učarovala vůně. Je jako ten nejintenzivnější šípkový čaj, jaký si dovedete představit. A sytě oranžová sluníčková barva tuhle představu ještě umocňuje.
Šípkový olej Nobilis Tilia je nejlepší kamarád pro stárnoucí pleti
Je-li vašemu srdéčku olejové pečování blízké a přemýšlíte, jaký kousek do své každodenní rutiny zařadit, docela určitě bych se za šípkový olej Nobilis Tilia přimlouvala. Zvlášť, pokud vás trápí sušší pleť, která by potřebovala dodat trochu života a třeba i sjednotit tón. Pěstěný hladší vzhled je v ceně, která je víc než sympatická. Kor když si vezmete, že olejík se používá po kapičkách.
Závěrem
Už se těším, až sem jednou přidám článek ve smyslu „pamatujete, jak jsem tak strašně řešila tu ránu na prstě? Už není vůbec vidět a s prstem hýbu, jako kdyby se mi nikdy nic nestalo“. A to stopro přijde, o tom jsem přesvědčená. Chce to ale ještě spoustu trpělivosti, pravidelného mazání, promačkávání a cvičení. Ale trpělivost růže přináší a já to jen tak nevzdám. Za ten zdravý prstík mi to rozhodně stojí! :-)
Buďte první! Přidejte komentář