
Troufám si tvrdit, že nikde jinde by se králík neměl tak dobře, jak u Bebe. Výběh má po celém baráku a dvoře, pelíšek čisťunký, jídla co hrdlo ráčí, když je čas línání, denně mu vyčesávám plné hrsti chlupů (tohle udělat mně na hlavě, další den si ani nemám z čeho zrobit pěšinku), pravidelně ho beru na veterinu, aby jako chudáček nebyl nemocinkaný… No co by chtěl jako víc?
A co ten malý zmetek udělá, když venku začne největší liják?! Vyběhne ze dvěří, radostně začně hopkat po záhonku plném bláta a probíhat přes ty největší kaluže. A těma zablácenýma tlapkama pak naběhne zpátky do baráku, že můžete přesně stopovat, kudy králík šel a následně nechá hromadu bobků uprostřed místnosti a zase zdrhá ven! Nadělám z něho čtyři malé do školky! Grrr…
A to mi ho bylo nejdřív líto! Si říkám, chudinka malá, určitě vyběhl ven nedopatřením a teď mokne a nemůže trefit domů! Nahodila jsem mikinu s kapucou a vydala se v pantoflách (no debil, no…) hledat králíka. Našla jsem ho za popelnicí. Vezmu smeták, že ho vyžďuchám ven a co udělá králíkáč?!
Rozeběhne se směr takový nízký jehličnatý keř, pod kterým lehává, když je moc horko a chce byt ve stínu. No co, říkám si, tam už ho chytnu v pohodě. Ale ouha… naběhnu na jednu stranu keře, sehnu se, že králíka chytím – on přeběhne na druhou stranu. Oběhnu křovisko, ťápnu do kaluže, sehnu se… a králík (přísahám, že se ten darebák tlemil smíchy!!) se přesune o půl metru dál. Po pár dalších nepovedených naháněčkách jsem se na to vybodla, nechala otevřenou branku a zmoklá jak slépka jsem se naštvaně sesunula do křesla s myšlenkou, že se snad naučím jíst maso. A králík bude první chod. Trvalo to asi 15 vteřin. A králičice Kája se sama od sebe objevila mezi dveřma, naběhla do klece, napila se z napáječky a mrskla sebou do hoblin. Se na to příště můžu z vysoka…
Krom toho, že teď musím sušit promáčené fusekle a mikinu, tak mám od křoví akorát tak doškrábané ruky, svědí to jak potvora a hledám, čím bych si ulevila. No a vzpomněla jsem si, že mi paní Popovová poslala nějaké vychytávky k testování. Jednou z nich byl i tea tree olejík. Nepostradatelná to věc, jak jsem postupem času zjistila.
Oficiální info z obalu: 100% čistý olej z australského čajovníku (Melaleuca altefnifolia) – má vynikající dezinfekční, hojivé a antiseptické účinky. Uplatňuje se v kosmetických i léčivých přípravcích. Neředěný je vhodný k ošetření pokožky při akné, plísních, ekzémech, oparech, spáleninách, po štípnutí hmyzem a při drobných rankách.
Jinak tu vůni si nemůžete s ničím splést. Je to hrozně pronikavé cosi, co mě osobně evokuje skanzen, ve kterém jsme kdysi byli na výletě se školou. Nebo prostě něco starého. A trochu větrového. Mastní po natření nebudete vůbec, je to spíš takový suchý olej, který se rychle vstřebá. Akorát ta vůně je fakt hodně intenzivní. Jestli jste ji ještě nikdy necítili (čemuž se mi teda moc nechce věřit), tak to určitě někde prubněte. Praští s vámi o zem, když to nebudete čekat.
Moje použití
Na oděrky – buď potřete oděrku olejíkem přímo, nebo (pokud je odřené místo větší) nanesete pár kapek tea tree na navlhčený kosmetický tamponek a potřete. Během chvilky místo přestane svědit (před chvílí ozkoušeno na poškrábaných rukách) a ztratí se i zarudnutí.
Jako pleťová voda – občas, když už je na tom ksicht hodně bídně a vypadám jak po návratu puberty si namíchám vlastní pleťovou vodu s tea tree olejem. Ideální je mixnout si do malého hrnečku pokaždé novou „pleťovku“. Napustíte trochu vody, kápnete pár kapek tea tree zázraku a ksichtík s tím potíráte. Funguje rychle a po 1-2 dnech už vypadáte zase jako člověk.
Na dásně – už jste se někdy pustili sami do celého pytle smažených brambůrek? Pohoda, říkáte si? Jo, ale už se vám někdy stalo, že vám ty potvory pořezaly dásně? No jo, když je někdo chamtivý a než by se rozdělil, tak to radši požere všechno sám… tak pak si musí ťupat tea tree na ty poškrábané místa, aby se rychle zahojily… A mohl se pustit do něčeho dalšího, muhaha.
Na opary – sama jsem opar snad nikdy neměla, aspoň co si pamatuju. Za to chlap na ně trpí docela hodně a prý na to tenhle olejík poměrně rychle zabírá.
Na unavené nožky – když už je fakt zle a mám pocit, že si snad nohy nechám amputovat, jak bolí… napustím si do lavoru vlažnou vodu, přidám tea tree nebo levandulový olej… a nohy :-) A hned je pohodička.
A existuje asi dalších stopadesátmilionů využití… Jaké používáte vy?

🐞 PR produkt, který mi dorazil jako překvapení.
Následné hodnocení je vždy čistě na mně – nikdo mi neslibuje doživotní zásoby čokolády, ani vinný sklípek v Provence.
Nejsem chemik ani dermatolog. Jsem kosmetický nadšenec, který sdílí vlastní zkušenosti a postřehy z praxe.
Co sedí mně, může nesedět vám – berte moje zkušenosti prosím jako inspiraci, nikoli jako jedinou možnou cestu.








Buďte první! Přidejte komentář