Přemýšlím, jestli byl dobrý nápad, pouštět se do výroby vlastní kosmetiky. Proč? Poněvadž mi přijde, že začínám být moc měkká, co se týče hodnocení kosmetiky jiných. Já to brala jako zábavu na pár dní a tak jsem k tomu i přistupovala. Ale když se tomu někdo věnuje s láskou a péčí třeba i několik měsíců, nebo dokonce let (!) a vkládá do díla veškerý volný čas, nápady, nadšení a ano, i vlastní finance… Je těžké jen tak přijít, smést mu to ze stolu a práci pohanit. Mnohem raději chválím a doporučuju. A když už si mám vycucat z prstu nepříliš nadšený výsledek, kroutím se u klávesnice jako červ a okecávám úvod podobným stylem, jako teď.

Nemůžu si Číst dál

Jaká slovenská kosmetická značka vás napadne jako první? Ve mně by se to pralo mezi Mylo, Navia, Soaphoria, Savon a Dulcia. A to je vlastně jen maličký zlomek výrobců, kteří u našich sousedů stojí za pozornost. Na Slovensku přírodní kosmetiku zkrátka umí a moc dobře ví, jak nás, slabé kosmetické fanatiky, nejlépe nalákat a přinutit nás hodit po nich platební kartu a odsmýkat si domů bednu kosmetiky.

Kdo momentálně láká nejvíc? Třeba Dulcia! Nedávno přišla s novou řadou Exclusive, do které namíchala ty nejlepší a nejsilnější ingredience proti stárnutí, které snad v celém kosmetickém světě existují. Základ nových produktů totiž tvoří růžová voda, opunciový olej (dosti vzácný a drahý přírodní botox), pupalkový olej, Číst dál

Jak dlouho vám obvykle trvá, než noční bezradné zírání do stropu proměníte v předčasnou ranní kávu a spánek vzdáte? Mě to většinou přejde kolem čtvrté. Tehdy vstanu, jdu do kuchyně, uvařím si hrnek kafe a začnu den nezvykle brzy. Ve většině případů mi nedovolí usnout příliš mnoho nápadů a myšlenek, takže pak sedím u stolu, prsty se mi rozběhnou po klávesnici a nestíhám psát. Dost často se mi začne rýsovat i geniální řešení problému, nad kterým dumám už delší dobu. V obou případech myšlenky vyskakují jako záblesky a mají expirační dobu max 2 vteřiny, tedy jsem ukrutně ráda za schopnost datlovat všemi deseti, jako když střílíte z kulometu :-)

Bohužel daní za rozběhnutí mozku na milion procent Číst dál

Fakt, že máme pekelně inteligentní kočku, je myslím všeobecně známý. Ostatně, kdyby to bylo dítě, rovnou přeskakuje základku a střední a jde přednášet na univerzitu, o tom nepochybuju a vůbec by mě to nepřekvapilo. Kočič je chytrý a umí kdeco. Ale jak přesně dokáže poznávat hodiny, to občas udiví i mě samotnou.

Hlavně ráno. Mezi 6:58 a 7:00 se kočiček v nohách postele zvedne, protáhne, zavrní a rozběhne se směrem, kde tuší hlavy „rodičů“. Sedne si mezi nás a rozhlédne se. Vyčkává asi pět vteřin, během kterých se snaží vyhodnotit, jestli je někdo z nás vzhůru. Pokud zahlédne pootevřené oko, nahodí motor a vydá se umazlit bdícího pánečka nebo paničku k smrti. Tahle varianta je hrozně sladká. Číst dál