Po minulém hennovém dýchánku, kdy jsem měla zoufalstvím chuť si oholit hlavu a zalézt na místo, kde mě nikdo nenajde, jsem se rozhodla dát šanci jinému výrobci. Resp. tomu, u kterého jsem kdysi začínala. Henně z DM drogerie.

Jenže! Hned na úvod na mě v obchodě ušili pěknou boudu. Hledám obvyklou krabku, somruju v regálech a pomalu boj vzdávám v začátcích, když tu si uvědomím, že celou dobu na hennu čučím.

Změnili totiž obaly! Cha! Ale na jaké pěkné! Výrobce mi odpustí a následující větu klidně přeskočí, ale… ty původní obaly na mě dělaly dojem něčeho děsně laciného… Zato tyhle nové? Klobouk dolů. Moc povedené a chválím.

Ačkoli s mícháním henny už nějakou tu zkušenost vedu (Henna Číst dál

Teď v září to bylo přesně rok, co jsem objevila supr věc na vlásky – hennu. Odjakživa jsem měla trauma z toho, že jednou, až si najdu první šedivý vlas, budu muset začat chodit ke kadeřnici a pravidelně tam nechávat část výplaty za barvení těma divnýma, pro mě dost páchnoucíma barvičkama. A co teprve děs z toho, když na ulici potkáte nepříliš podařenou obarvenou hlavu, co vypadá jak rozčesaný oranžový chemlon… Brrr.

V duchu už jsem byla smířená s tím, že jednou to musí přijít… Jenže co se mi nestalo. Do prázdnin loňského roku jsem fakt netušila, že existuje nějaká alternativa k chemickým barvám na vlasy. No jo, nevím, nečtu, je mi to jasné :-) Ale stejně – byla Číst dál