Ten „aha moment“, kdy si až při psaní článku uvědomíte některé skutečnosti. Třeba že měsíček lékařský je symbol boje proti rakovině prsu. Takže žluté připínací kytičky, které dobrovolníci prodávají na ulici, nejsou vymyšlené ozdoby, ale má to být právě měsíček… Nesmějte se, mě to opravdu nikdy netrklo. Anebo jsem tu informaci zazdila.

A nespojila jsem si 1+1 ani v momentě, když jsem se na netu poohlížela po chytré radě proti cystám a bolestem v prsou a narazila jsem právě na měsíček. Už dřív jsem na podobné neduhy chválila kontryhelový čaj a mám ho doma pořád, jen ho nepiju pravidelně. Doufala jsem, že najdu cosi dalšího, s čím bych mohla kontryhel prostřídat a nemuselo by to být nutně jen na slopkání, Číst dál

To venkovní střídání teplot mě mate. Hned tropy, pak zase průtrž mračen. Normálně mi výběr oblečení trvá všeho všudy dvě minuty. Kolikrát ani to ne. Prostě mrknu ven, hmátnu do skříně a hurá. Ale poslední dny? Juknu z okna, vidím slunko. Ok, vytáhnu tílko a klobouček. Kuknu o minutu později, je tam tajfun jak blázen. Odložím klobouček. Odhrnu záclonu potřetí. Je zataženo a k zemi padají liány deště. Sakra! Přemýšlím o tom, že si vezmu tričko a kraťasy a do tašky pro jistotu narvu zimní bundu, žabky, svetr a pláštěnku. Protože kdo je připraven…

Takže kdybyste ve městě potkali člověka, co bude zmateně pobíhat ve svetru na slunku, nebo se klepat jak ratlík v sukni při teplotách Číst dál

V příštích dvou týdnech si prý užijeme sluníčka habakuk a teploty si nezadají s přímořskými letovisky na jihu. Inu, jestli to tak opravdu bude, to se nechme překvapit. Bylo by to fajn :-) A abychom si zase maličko vyletnili i téma na chroustíčkovi, povíme si dnes cosi o exotickém mazání na tělo, po kterém jsem hmátla u Saloos – oblíbené to české značky přírodní a BIO kosmetiky, která sídlí kousek od mé rodné hroudy na Moravě. Mimochodem – kdybyste chtěli juknout pod pokličku výroby a lehce do zákulisí, doporučuju hezky udělané video na Youtube kanálu Saloos. Moc pěkně se na to dívá, jen co je pravda! :-)

Ale hurá zpátky k tomu exotickému letnění, jak jsem nastínila o kousek Číst dál

Nikdy jsem si nedělala iluze, že bych snad mohla zaskakovat jako veterinář-amatér v některé ze zviřátkových ordinací. Leda jako morální a škrabkací podpora čtyřnohých pacientů. Ale víte, jak to je – člověk míní… A tak jsem se dnes ocitla před zapeklitým úkolem. A totiž dostat kočičákovi z oka šeredně nacucané oranžové klíště…

Měl ho tak debilně zakousnuté ve vniřním koutku oka a mělo cca 2 mm. Hnus, velebnosti. Chudák kočiček! A tak jsme vzali ručník, kočičku jím omotali, chlap mourka znehybnil a moje maličkost se jala operovat… Nikdy jsem klíště sama netahala… Vždycky jsem fungovala jako asistent… Takže jsem byla v šoku, jak se ta svině držela zuby nehty, nešla vyndat a ke všemu se mi pinzeta smekla… Číst dál

Hezkou sobotu milí chrústečci! Jak si užíváte sluníčka? Nás včera nádherné počasí vyhnalo na zahradu, kde jsme si dost mákli, ale výsledek rozhodně stojí za to! Málem jsme zavařili sekačku, zahradnické nůžky i všechny motyčky a hrabičky, co jich tu máme… Včetně toho bazmeku na opěkňání trávníku, který ale nemám tucha, jak se jmenuje. Víte co – vypadá jak sekačka, ale na konci to nežere trávu, ale jaksi ji prořezává, či co. Aspoň takhle se mi to snažili vysvětlit…

Ač je to k nevíře, zahradničení mě tuze baví a dokážu na záhoncích strávit klidně celý den a ještě to považovat za supr odpočinek. Prostě si jen tak kopkám do hlíny, pleju travku a u toho odháním kočiče, který Číst dál