Před dvěma lety jsem se na blogu dělila o fantastický objev – koloidní stříbro, které našemu kočičkovi dost možná zachránilo život. A to není žádné přehánění! Bez něj totiž musel v nejhorším stavu buď dostávat antibiotika (nic jiného na rýmu nezabíralo), nebo by chuďátko nemohl dýchat vůbec. Pamatuju si to jako dneska – málem mi srdce utrhlo, když jsem ho viděla, jak sípe, nemůžu mu nijak pomoct a modlím se, ať už proboha zaberou antibiotika. Šílená věc.

Doktor nám tehdy říkal, že se dají udělat docela drahé testy, z čeho chronickou rýmu má. Není ale jisté, že by z nich cokoli vyčetli. Alergii na jídlo jsme vyloučili metodou pokus/omyl. O záměnu kapsiček za syrové maso si postupně řekl sám, když nám kapsičky začal šavlit po kuchyni. Teplota okolí za to taky nemohla. Ať spal kde spal – na zemi v chodbě v průvanu, nebo se griloval metr od krbu, stav se neměnil. Došlo to tak daleko, že jsme si ani nemohli hrát venku, protože prcek by běhání za provázkem zkrátka neudýchal. Číst dál »