Jednu věc u L’Occitane liminek nechápu. Proč je vždycky musí udělat tak boží, že skoro obrečím, když už nejsou k dostání?! Na některé limitované edice dodnes vzpomínám a kdybych je někde potkala, bez rozmýšlení beru plnou tašku. Možná i tři. Co z toho ale plyne? Totiž že si limitek snažím…
