Nad pracovním stolem mi v bílých rámečcích visí čtyři fotografie z Benátek. Vlevo se dívám na gondoly, kotvící u náměstí sv. Marka. Vpravo se kochám výhledem z Ponte di Rialto. Přesně nad počítačem je obrázek Ponte dei Sospiri (Most vzdechů) a vedle něj jeden z vodních kanálů. Úžasná věc, tyhle fotky. Kdykoli na mě jde splín, nebo to od rána vypadá na den blbec, stačí zvednout oči. Jako kdybyste se podívali z malého okýnka ven na město. Skoro až slyšíte typický ruch projíždějících lodí, povykujících lidí a šplouchání vody o zdi domů…
Poprvé jsem se prošla benátskými uličkami v patnácti. Pravdou je, že ten den mě Benátky příliš neuchvátily. Vzpomínám si, že jsem měla spálená ramena Číst dál