Dneska na zahradě. Soused přes plot: "A můžu se Vás něco zeptat?" Já: "No zkuste, sousede." On: "Kolik je Vám roků? Už vám bylo dvacet?" Byla jsem tak polichocená, že i kdyby mě v tu chvíli přetáhl rýčem přes záda a picnul motyčkou mezi světla, tak bych mu odpustila a ještě se na něj mile usmála. Povídám: "Eh, bejvávalo. Je mi třicet dva." On: "Dvacet dva?" Já nesměle: "Třicet..." On upřímně v šoku: "COŽE?! A já tipoval konec školy! Máte tak hladkou pleť!" (nekecám, fakt to řekl!). Vznášela jsem se dobře metr nad zemí a střelila mu kompliment zpět: "Jen si nemyslete, sousede! Taky bych vám nehádala dvaadevadesát!" A soused na to: "Mě se jednou ptali mladí, že jako kde mám vrásky. Tak jsem ...
MusK – Přírodní mýdlo „Hřejivá skořice“
Řekla bych o sobě, že mám hodně pevnou vůli, když přijde na jídelníček. Stačí mi dostatečně silná motivace v podobě kousku oblečení, do kterého si usmyslím, že se prostě vejdu, i kdyby trakaře padaly. A hotovo dvacet. Jsem schopná důsledně zredukovat blbosti ve stravě na nulu a denně prohánět svůj velectěný zadek kolem bloku, dokud mi obleček nesedí tak, jak to výrobce pro tuhle velikost zamýšlel. Neplést prosím výše uvedené s nesmysly typu "poruchy příjmu potravy". Píšu, že se dokážu ovládat a ne, že jsem magor bez schopnosti sebereflexe, co si na skříň vylepí fotku Adriany Lima, kterou chodí za zvuků kručení v žaludku polohlasně uctívat. Schválně se vyhladovět kvůli plavkám je hovadina, ...