L’Occitane: tělový krém Délice des Fruits (recenze)

Málem jsem nespala, jak moc jsem se těšila na vánoce. Ježíšek totiž usoudil, že jsem byla velice hodná (a kdy nejsem?) a vyslyšel všechny ty „ááách“ a „jéééé“ [a současné horlivé ukazování na obrázek krému z limitky od L’Occitane] a udělal mi tak neskutečnou radost! Třikrát juch a jednou tralaláá! Proč o vánočním dárečku píšu až teď? Protože do dneška jsem poctivě vypotřebovávala zbytky rozdělaného tělového mléka a rozhodla jsem se neotevřít nový krém, dokud předchozí nebude vypotřebovaný. Když už píšu postřehy o spotřebě kosmetiky, bylo by divné, kdybych je sama nedodržovala.

Den D teda nastal dnes a já obřadně otevřela víčko a sundala hliníkovou fólii z kelímku. Ta vůně…! Něco tak skvělého! Snad ještě lepší, než jsem čekala. Hlavou mi proběhly mraky vzpomínek ze střední školy, včetně té, jak používám stejně vonící parfém na první rande.

Pokud stejně jako já nedočkavě strčíte nos pomalu až do kelímku, ucítíte intenzivní vůni citrusů a něčeho krásně sladkého. Podle povídání na obalu by vás měly omámit hlavně dvě voňavé ingredience: esenciální olej z citronu a esenciální olej z klementinky. Jakože upřímně, dodnes jsem si myslela, že klementinka je nějaký druh květiny. Tak nějak jsem si kdysi tuhle mylnou informaci vsugerovala a nenapadlo mě lehce zagooglovat a zjistit, jak se věci vlastně mají. A ejhle… ona je klementika druh mandarinky! Díky novému zjištění už je pro mě vůně líp „čitelná“. A jak ji nějak věrohodně přiblížit?

Podle mě asi takto: zkuste si uvědomit jaké to je, když loupete mandarinku. Jak umí zavonět až na druhý konec místnosti. Tak přesně nějak podobně bych popsala první voňavou stopu tohoto lehkého krému. Přijde mi, že vůně je navíc hodně zvýrazněná sladkým kandovaným ovocem a ještě další ingrediencí, kterou vážně nejsem schopná identifikovat. Maximálně vám řeknu, co si myslím, že je převažující složka, víc ze mě bohužel nedostanete.

Celé toto dílo je opravdu tak parádně zkombinované a jednotlivé složky k sobě božsky ladí, že si neumím představit co budu dělat, až mi tuhle limitku přestanou vyrábět! Nejspíš si udělám výlet do Provence, vybrečím si od Oliviera recept a budu ze zoufalství krém kuchtit doma.

A čistě teoreticky, pokud byste se nezamilovali do vůně na první ňufnutí, stejně by vás dostal krém jako takový. Je lehký jako vánek, vstřebává se snad sám od sebe, stačí ho nabrat jen maličko a jemně přejet rukou po kůži. Ta po něm zůstane stejně hebká, jako byste se dotknuli saténové látky a něžně provoněná. Žádné dlouhé roztírání a čekání až se krém vstřebá, abyste se mohli obléct. Zapomeňte! Toto je totiž čistý požitek!

Slavnostně prohlašuju tento kelímek milých vzpomínek za svou momentálně nejoblíbenější kosmetickou věc. S okamžitou platností.

A PS: pokud vám někdy někdo bude tvrdit, že neexistuje kosmetický orgasmus, nepoznal Délice des Fruits!

🐞 Produkt jsem si pořídila sama – většinou ze zvědavosti, z rozmařilosti nebo pro radost.
Následné hodnocení vychází především z mé zkušenosti a dojmů. Nejsem chemik ani dermatolog. Jsem kosmetický nadšenec, který sdílí vlastní zkušenosti a postřehy z praxe. Co sedí mně, může nesedět vám – berte moje zkušenosti prosím jako inspiraci, nikoli jako jedinou možnou cestu.