Co víte o hydrataci? Mě utkvěl v paměti hlavně pitný režim (který teda flákám seč to jde) a nutnost vlastnit nějaký zavlažovací krémový zázrak, díky kterému nebudu mít „hubu vrapatú jak slováckú holenku“, jak by řekla mamka. Jinak řečeno – ksichtík mi předčasně nebudou brázdit vrásky a dehydrované linky kolem očí (pozdě, haha). Bo něco v tom smyslu.
Vezmeme to postupně: vím, že kašlat na pitný režim se nevyplácí. Nejen díky vzhledu. Mohla bych sepsat třístránkový esej na téma „já a můj dehydrovaný močák ležíme v nemocnici“ [based-on-true-story] … A stejně se každý den odpoledne přistihnu, jak jsem od rána vypila maximálně tři deci vody.
Usilovně se snažím s tím něco dělat. Doma je to jednoduché. To si uvařím dva velké hrnky čaje najednou, abych měla pořád na očích připomínku, kolik toho do sebe ještě musím obrátit. Ale zkuste něco podobného zařídit „venku„. Hláška „chce se mi čůrat“ je u mě obvyklejší než „mám hlad“. Což by ještě nebylo tak hrozné. Blbé je, že mě to pokaždé napadne v autě, nejlépe na půl cesty k cíli.
Když vím, že na konci cesty je WC, uklidním se. Pokud naopak tuším, že nebude možné si odskočit a ani se podobná radostná událost v nejbližší době nerýsuje, začnu panikařit a šílet. Zvlášť manžel z toho má vždycky ukrutnou bžundu. No jako co uděláte, když vám někdo s naléhavostí v hlase sdělí, že se mu chce strašlivě moc na WC a je to otázka života a smrti? Logicky dupnete na plyn s očima na stopkách, abyste neminuli jakoukoli možnost dotyčnému vyhovět třeba fešným keříčkem u silnice. A co udělá moje drahá polovička? Zpomalí na 20 km/h, mrkne na mě co tomu říkám a může se smíchy potrhat, když hystericky zaúpím a pokusím se ho zabít.
No popojedem od čurací tematiky k té ksichtíko-hydratační.
V balíčku k testování od L’Occitane byl přibalen nejen šampon a kondicionér, o kterých jste si mohli nedávno přečíst, ale jukla na mě z krabky i hydratační maska Andělika. Stejně jako vlasové přípravky, i maska bude v prodeji od 24.5.
Balení
Tuba má 75 ml, je se šroubovacím víčkem a samozřejmě v barvách andělikové řady. V koupelně se pěkně vyjímá.
Konzistence
Maska má světlounce žlutou barvu a hustou gelovou strukturu. Hned vysvětlím – plcnete kousek na ruku, třepnete, a ten kousek se ani nehne. Takže asi tak.
Vůně
Klasická „loccitanní“ andělika, jak ji známe. Příjemná rostlinková vůně, která mě osobně evokuje svěží čistý „ozón“ po jarním dešti. Nic agresivního, nebo vtíravého. Tipuju, že většině se vůně bude velice líbit.
Možnosti využití
Primárně jde samozřejmě o pleťovou masku a tak byste ji taky měli používat, že. No já jsem testla i další způsoby, jak tuhle věcičku využít. Zatím mi to obličej nesežralo, takže posílám tipy dál: Maska – trochu gelu nanesete na obličej, rovnoměrně rozetřete a nechte působit 3 minutky Pleťový krém – použijte na celý obličej množství o velikosti malého zrnka hrášku a lehce rozetřete Oční krém – miniaturní množství krému vklepejte bříšky prstů do očního okolíDojmy PŘI použití
Předem říkám, že stačí nanést docela tenkou vrstvu, protože co se nevstřebá, to stejně na konci setřete tamponkem. Jinak maska se skvěle roztírá a na kůži působí velmi příjemně. A to nejen díky vůni. Pokožka nepne, nepálí, nesvědí (ještě to tak!) a klidně bych s maskou na obličeji vydržela mnohem dýl než jen doporučené 3 minutky. Výhoda taky je, že nejde o „strašící“ kosmetiku – tudíž ji můžete nanést na obličej a klidně se promenádovat po baráku, aniž byste někomu způsobili srdeční slabost z leknutí. Okolí si akorát všimne, že se lesknete víc než obvykle a na slunci hážete prasátka. Což se dá přežít.
Jinak jsem si navykla masku používat buď ráno, nebo večer (vždycky při čištění zubů – šetří to čas, že).
Dojmy PO použití
Maska – tu trošku co z masky zbyde, po uběhnutí pár minutek, setřu vatovýma tamponkama s trochou tonika. Celý obličej pak ještě tonikem dočistím. Pleť působí vyhlazeně, nepozoruju žádný „stahující“ efekt a taky bych řekla, že je kůže víc rozjasněná. Pak nanesu krém, nebo teď poslední dny na noc mini vrstvu konopného bambuckého másla od Saloos (zkouším, co to urobí).
Pleťový krém – máte někdy během dne divný pocit, že si okamžitě musíte něčím natřít obličej? Jakože pne bo něco? Mě se to občas přihodí. Tehdy na ksichtík vyšplíchám buď trochu termální vody ve spreji, nebo to vezmu z gruntu a napatlám se znova krémem nebo olejíkem. Popř. zkombinuju termální vodu a krém, jak jsem se teď dočetla na jednom blogu (nevzpomenu si teď honem kde, kdyžtak se mi připomeňte!).
Oční krém – jakože nevím, jestli by mi za tohle některá kosmetičky ruky urazila, ale fakt mě baví masku používat namísto očního krému. Už vzniklé dehydra-linky pěkně změkčí a vyhladí (než časem zaberou ty hektolitry čaje, díky kterým od včerejška připomínám průtokáč). Okolí oček jako kdyby trochu rozjasní a já zas chvilku nevypadám jak čerstvě vykopaná mumie. A to je pokrok.
Hodnocení
Osobně je pro mě maska velice fajný doplněk stávajících bratříčků, kteří u mě už nějaký ten pátek bydlí (andělikové tonikum a andělikový čistící gel na obličej). Taky mě těší, že i když masku používám kapku jinak, než je psáno na obalu, tak funguje skvěle. Ksichtík nešustí suchem jak papír a já mám aspoň pocit, že pro sebe dělám něco navíc (cha, to zní jak z reklamy, co?). Taky se mi líbí to rychlé použití. Stihnete si „zamaskovat“ i když ráno spěcháte do práce a máte na zčlověkování_se jen pár minut. Rozlepíte jedno oko, napatláte andělikový gel, zapadnete na minutku do sprchy, vyčistíte si zuby, otřete obličej tamponkama a je hotovo.
A jestli bych si tenhle výrobek pořídila, i kdybych ho nedostala gratis? Nejdřív bych si určo vyptala vzoreček. A po prvotním nadšení bych si běžela ještě pro masku. Takže jo, pořídila (dyť mě znáte). A vám ji s klidným srdcem doporučuju :o)
Buďte první! Přidejte komentář