2012-08-02 15:33:23
Že je chroustík mlsný, to už jste možná trochu postřehli. Ale že je ke všemu ještě tuze vybíravý a pažravý a pro vidinu dobrého jídla, šel by světa kraj… To na chrústa prásknu až dneska.
Nakupovat jídlo musíme všichni, to je jasná věc. Není totiž nic depresivnějšího, než když si uvědomíte, že máte nejspíš hlad… dojdete k ledničce, otevřete dvířka a… Nic. Nebo teda neznám moc lidí, co by si libovali v kombinacích typu hořčice s jogurtem, brokolice se Salkem, apod. A pět druhů šunky vegetariána taky zrovna do stavu euforie neuvede, co si budem vykládat. No nic, je potřeba vyrazit na nákupy.
S myšlenkou „co se má stát, ať se stane“ v obchodě drapnu košík, nasadím netečný výraz alá „jdu fakt jen pro těch 5 věcí napsaných na lístečku“ (který jsem stejně zapomněla doma na stole) a absolvuju nutné kolečko po supermarketu. Iďa kolem regálů, v duchu přemítám, co jsem to sakra na ten nákupní lístek všecko psala… Pasta na zuby tam eště je, koření do polévky sice bude za chvilku docházet, ale chvilku to ještě přežijem… U regálu se sýrama zrobím invazi… Poličku s jogurtama proběhnu očima snad dvacetkrát, abych stejně odešla s nepořízenou, páč můj oblíbený jahodový zrovna nemají (a ne, těch dalších 20 značek ho fakt nenahradí).
Už už se chci odebrat o pár uliček dál, když v tom mě praští do nosu vůně tak božská, že i kdybych byla přejezená k prasknutí, byla bych ochotná si jít klidně zaběhat kolem bloku, jen abych si urobila v bříšku místo na tuhle mlsku…!
V oddělení pečiva se mi v zorném úhlu zjevila paní s pojízdným poličkovým vozíčkem s pečivem čerstvě vytaženým z pekárny! A taky se sýrovýma rohlíčkama! Ó na světě! Dvěma skoky jsem u sáčků, jeden nedočkavě servu ze stojanu a už stepuju paní za zadkem, ochotná zfackovat na tři doby každého, kdo by se pokusil mě předběhnout a křupavučké rohlíčky mi sebrat pod rukama! Dokonce jsem si popálila prsty, tak čerstvučké rohlíky to byly! Pak už si z nákupu moc nepamatuju, bo jsem byla duchem už v autě a nemohla se dočkat, až se do sýrového zázraku zakousnu a urobím to labužnické „mmmmmmmm!!!“. Inu, jak málo stačí k radosti.
Jakkoli ale podobné labužnické intermezzo zbožňuju, nejde si ho dopřávat stopadesátkrát za den, že. Bysme museli za chvilku vybúrat futra, aby moje maličkost vůbec mohla do baráku a místo koupení fešného topíku na ramínka bych byla nucená si doma na koleně spíchnout letní outfit z kamiónové celty. Což jaksi nepatří mezi věci, které bych za svůj život nutně musela absolvovat.
Proto mě neskutečně baví kosmetika, která uspokojí nejen oko (ve výsledku), ale taky můj vybíravý čumáček a někdy i chuťové buňky. O kokosových olejích už na chroustovi nějaká zmínka padla. Zkoušela jsem ty od Purity Vision, Saloos a Tropicai. Všechny zatím čisté, bez jakýchkoli příměsí. A nemohla jsem se pořád odhodlat koupit ochucené kokosové kolekce od Saloos. Víte co – jak je v obchodech seženete s příchutí Pomeranč, Vanilka, Caffe Latte, Tropic a… Čokoláda. A právě poslední jmenovaný mi přistál v košíku poměrně nedávno. Proč jsem ho koupila až teď? Protože jsem blbka.
Bála jsem se, že vůně bude moc umělá a divná a tak vůbec… a ono to zatím tak krásně voní! Jestli jsem si u Tropicai říkala, že mi připomíná Bounty tyčinku, tak Saloos to dotáhl k dokonalosti. Je to Bounty i s čokoládovou polevou nahoře. Až na tu chuť. Nikde jsem se na Saloos nedočetla, jestli můžu tenhle ochucený kokos-olej pokoštovat… ale tak nejsem žádný srabík, ne? Maximálně se po… Co horšího se může stát. I smočila jsem packu v kelímku s čoko-koko a řeknu vám – nic moc. Voní to ohromně (i když na kůži ne tak intenzivně jako v kelímku) a těžko budete hledat úžasnější kokosovou kosmetiku co se vůně týče. Ale na jídlo se přimlouvám radši za Tropicai.
Chválím balení – to je skladné, praktické a hezky vypadá. Jen jsem zjistila, že nahoře na víčku se mi jaksi maže nápis, kdykoli přes to přejedu rukou. Ale to je detail, co mi zas tak žíly netrhá. Tak na to prostě nebudu furt makat a nenechavé pracky zaměstnám jinak.
Jinak je vše stejné, jako u klasických kokosáků. Jakmile necháte kelímek s olejem v chladu – obsah vytuhne. Umístěte ho naopak někam, kde je víc jak 22°C a pak už si musíte dávat majzla, abyste se při otevírání neochrstli tekutým kokosákem.
Docela by mě zajímalo, jestli jste někdo testovali ty ostatní „příchutě„. Jaké jsou? Stojí za koupení? Bo tuhle čokoládovou s radostí doporučím. Mě voní fakt božsky.
Buďte první! Přidejte komentář