Večer praktikuju dvoufázové čištění pleti a tuhle rutinu si moje pleť tak zamilovala, že už si neumím představit ji vynechat. Ostatně, jiným způsobem se třeba opalovací krém pořádně sundat nedá. Aspoň ne tak dokonale, jak bych si představovala. Dvoufázová pucovací rutina je v mém kosmetickém životě taková denní jistota, která se nemění. Co se ale mění vcelku pravidelně, jsou produkty, které k tomu používám. Než se podíváme na samotné srovnání L’Occitane čisticích pěn, dovolte mi malou odbočku.
Dvoufázové čištění pleti ve zkratce
Abychom si ujasnili, o čem se tu bavíme (pro případ, že jste tu noví): Dvoufázové odličování, neboli double cleansing, je způsob, jak dostat z pleti všechno, co na ní během dne ulpí – make-up, SPF, maz, prach, atd. Funguje na jednoduchém principu: první krok rozpustí nečistoty na bázi oleje, druhý krok dočistí zbytek pomocí produktu na vodní bázi.
Obsah článku
První fáze – olejová: Pleť promasírujete hydrofilním olejem nebo balzámem. Olej se spojí s mazem, make-upem i SPF, a protože „tuky rozpouštějí tuky“, jde vše krásně dolů. Většinou se olej po přidání vody změní na mléčnou emulzi a nechá se v pohodě opláchnout bez zbytkové mastnoty. Druhá fáze – vodní: Tady přichází ke slovu čisticí pěna nebo gel. Odstraní zbytky oleje i to, co se oleji nepodařilo rozpustit – pot, prach a další nečistoty rozpustné ve vodě. Pleť zůstává dokonale čisťounká.
Čili pro shrnutí: první krok je vždycky olejový, abyste pleť zbavili nečistot rozpustných v tucích. Já si ujíždím na slaměnkovém oleji L’Occitane, abych ho pak s čistým svědomím vyměnila třeba za čisticí balzám (USVA, Purity Vision). Druhý krok může být čisticí gel, emulze, nebo pěna. Co se mě týče, vždycky záleží na tom, co nového mě zrovna zaujme a já usoudím, že to nutně potřebuju vyzkoušet. Někdy se k už otestovaným produktům vracím, jindy si řeknu, že stačilo a sáhnu zas po něčem novém.
Čisticí pěna Slaměnka: ale která?
K čemu se s oblibou vracím, tak k čisticí slaměnkové pěně L’Occitane. Jenže slaměnkové čisticí pěny má L’Occitane dvě. Jedna je v plastovém balení, kdežto druhá má hliníkový obal a připomíná spíš pěnu na holení. Ta druhá už mi koupelnou proběhla několikrát a pokud se mi zrovna nechce přemýšlet, čím ji po vypotřebování nahradit, kupuju si ji automaticky znovu. Je to taková moje sázka na jistotu. A tu druhou jsem zkoušela ve velkém balení poprvé až teď. Už dřív jsem měla cestovní vzorek, ale to člověk neotestuje pořádně.
Přemýšlela jsem, jestli sepsat speciální recenzi na jednu pěnu, nebo je spíš mezi sebou porovnat a vypíchnout rozdíly. A říkám si, že srovnání bude asi užitečnější. Protože i já sama jsem zmateně stála v obchodě, v každé ruce jedno balení a přemýšlela jsem, po které vlastně sáhnout. Abyste se neocitli ve stejné situaci, dnešním článkem vám to usnadním. I když…
Největší rozdíl: balení
Čisticí pěna: balení je plastové, s manuální pumpičkou, kde máte uvnitř lahvičky tekutinu, která se stlačením pumpičky mění na pěnu. Celá pumpička se dá odšroubovat a pokud by se v L’Occitane rozhodli, že vymyslí náhradní náplň za nějakou echt výhodnou cenu (třeba jako prodává Lobey svoje ReSáčky), bylo by to dost zajímavé.
S tímto balením se mi zachází líp, než s hliníkovou lahvičkou. Plastovou vezmu do jedné ruky a zároveň pohodlně stlačím pumpičku. U té hliníkové mi lahvička často prokluzuje (zvlášť po prvním olejovém čisticím kroku) a já si ji musím zapřít třeba o koleno, nebo o umyvadlo. [občas je k popukání mě sledovat u odličování] Plastová pumpička dává také citelně řidší pěnu, než její intenzivní kamarádka. Což je ostatně dobře vidět i na fotce. Na čisticí funkci to nemá vliv, řekla bych. Ale příjemnější je mi pro používání krémovější pěna.
Intenzivní čisticí pěna: má hliníkovou lahvičku, která vypadá totožně, jako kterákoli pěna na holení. Stlačíte pumpičku a ve vteřině máte v dlani bohatý bobeček pěny, která je fajnově hutná a taková poctivě obláčková.
Jak jsem zmiňovala výš – drobná nevýhoda je v mém případě fakt, že mi občas balení v ruce prokluzuje, když mám mokré ruce. Nebo třeba blbě umytou mastnotu z prvního kroku. [no co, podaří se] Řeším to tak, že si dno pěny zapřu o koleno, stlačím pumpičku a nadávkuju do druhé ruky. Jednoduché. Také mi trochu tiká oko z toho, že přesně nevidím, kolik pěny uvnitř ještě zbývá. U té plastové lahvičky je to viditelné na první dobrou. U hliníkové to odhadujete podle váhy. Navzdory tomu se mi ale ta hliníková lahvička líbí víc. Vypadá luxusněji, pěny stačí díky hutnosti méně a mám dojem, že i intenzivněji voní, než její sestřička v plastové lahvičce.
Druhý největší rozdíl: hutnost pěny
Poctivě jsem obě pěny vyzkoušela do dna (tu hliníkovou hned několikrát) a dospěla jsem k tomu, že s hutnou krémovou pěnou se mi pracuje lépe. Je příjemnější pocit ji po pleti roztírat, bublinky nepraskají tak rychle a díky hutnosti z obličeje tak rychle nestéká. Tedy ne, že by ta druhá zmizela z obličeje v řádu vteřin, to vůbec. Také se nechá dobře rozetřít a tak. Ale kdybych si měla vybrat, co je mi pocitově příjemnější, je to bez rozmýšlení hutnější varianta.
Čisticí schopnosti obou pěn
Zkoušela jsem je jak ve své dvoufázové čisticí rutině, tak jako samostatnou položku v ranním čištění. A víte, co? Nemyslím si, že by mezi pěnami byl nějaký pocitově výrazný rozdíl. Obě podle mě čistí pleť skvěle a nikdy se mi nestalo, že by se mi po prohození pěn začaly ucpávat póry, nebo tvořit nějaké pupínky či jiné nedobroty.
Podle mě jsou v tomto ohledu naprosto srovnatelné a kdyby se mě někdo zeptal, kterou bych mu na čištění doporučila, řekla bych, ať si vybere podle sympatií. Má radši hutnou pěnu, nebo řidší? Plastovou lahvičku, nebo hliníkovou? Víte, co máte dělat.
Rozdíl ve složení: minimální
Když se podívám na složení obou pěn, nejsou mezi nimi zase tak velké rozdíly, jak by se mohlo zdát. Obě staví na základu z vody a glycerinu, obsahují slaměnkový extrakt, slaměnkový esenciální olej i extrakt z čočky. Plastová lahvička přidává navíc extrakt z ibišku, zatímco v hliníkové najdete zklidňující allantoin. Největší rozdíl spočívá v samotné technologii pěny. Hliníková varianta využívá hnací plyny (butane, propane, isobutane) a složky, které vytvářejí bohatou, hutnou pěnu. Plastová pěna je naopak postavená na modernější kombinaci jemných mycích látek a výsledná pěna je proto o něco lehčí a vzdušnější.
Co se vůně týče, tam se mi čistě subjektivně zdá, že intenzivní pěna v hliníkové lahvičce voní o malinko víc jako celá modrá slaměnková řada „Immortelle Precieuse„. A že ta v plastové lahvičce je o facku slabší. Ale to už bych fakt hledala za každou cenu nějaký rozdíl. Pořád je to srovnatelné, řekla bych.
Spíš než o složení tu jde opravdu o to, jaký uživatelský zážitek čekáte, jestli se to tak dá říct.
Moje shrnutí
Ze začátku jsem měla za to, že jedna pěna je starší edice a druhá nějaká vylepšená. A že jak se doprodají stará balení, tak zmizne z pultů a zůstane jen jedna. Po pár letech mě tahle teorie pustila (pěny se pořád prodávaly obě) a mě napadlo, jestli není čas vyzkoušet i tu druhou. Čistě ze zvědavosti, jestli je mezi nimi nějaký mega rozdíl, co by stál za výměnu.
Hlásím, že jsem dospěla k rozhodnutí a příště zase sáhnu po hliníkové variantě. Baví mě prostě víc. Čištění je u obou stejné, intenzita vůně se liší minimálně (a to ještě kdoví jestli). A co se týče ceny a výdrže – tam už vůbec nespatřuju rozdíl. Třeba v Chorvatsku stojí obě pěny na cent stejně. A vydrží také podobně.
A co vy? Zkoušeli jste tyhle slaměnkové pěny? Nebo něco od L’Occitane celkově?
🐞 Produkty jsem si pořídila sama – většinou ze zvědavosti, z rozmařilosti nebo pro radost.
Následné hodnocení vychází především z mé zkušenosti a dojmů.
Nejsem chemik ani dermatolog. Jsem kosmetický nadšenec, který sdílí vlastní zkušenosti a postřehy z praxe.
Co sedí mně, může nesedět vám – berte moje zkušenosti prosím jako inspiraci, nikoli jako jedinou možnou cestu.
Buďte první! Přidejte komentář