Nikdy jsem neměla ráda levanduli. Přišla mi zvláštní. Zastaralá. Staromódní. Evokující zatuchlinu. Něco jako když na chatě objevíte starou babiččinu truhlici. A jste po dvaceti letech jste první, kdo ji otveřel. Vyvalí se na vás oblak prachu. Puch naftalínu. Pár mrtvých molů. A někde vzadu možná rozpadlá snítka levandulky… Používat dřív kosmetiku s touhle vůní? Dobrovolně?! Museli byste mě nejdřív omráčit peckou mezi světla a naplácat to na mě v bezvědomí… Ale! Stejně, jako jsem postupem času uznala, že nutně…
Příspěvky publikované v “Tělo”
Klidně mi řekněte, že moje vlasy dneska vypadají, jako když brokovnicí střelíte do hejna vrabců. Nebo že mám prdel jak almaru a když sedím na židli, vypadá to, že mi ze zadku trčí jen čtyři nožky. Nějak to rozchodím a svět se mi nezhroutí. Možná. ALE! Doslechnout se, že smrdím potem podobně, jako řidič kamionu po třech šichtách bez sprchy? Nebo že můj dech má ke konvalinkám stejně daleko, jako septik k parfumerii a ať popřemýšlím raději o znakové řeči…?…
Je fuk, k čemu se zrovna snažíte dokopat. Může to být přeprání hromádky spodního prádla. Uklizení pokoje. Zabití pavouka v rohu místnosti, který za poslední týden zdvojnásobil svou velikost. Nebo shození pár cm přes zadek, protože počet nositelných kousků vaší garderoby se začíná povážlivě tenčit. Je to jasné jak facka. Jednou přijde den, kdy vám díky venkovní teplotě vyrazí krapy potu na čele a budete muset odhodit dlouhou zimní bundu. Začnete z toho být nervózní. A to jako hodně. Tudíž…
Jsem neskutečný lempl, co se péče o mé drahé pozadí týče a v poslední době je to sakra vidět. To, že zima není letos krutá, nic neznamená. V únoru mám prostě nastavené moje vnitřní „já“ na režim „sežer co ti přijde pod ruku“ a na slovo „pohyb“ reaguju podobně, jako upír na krucifix. Topinky s hermelínem? Pizza? Omáčky, ve kterých stojí lžička? Hrňte to do mě, snesu šecko! Švy na gaťách už míň… Takže si pak u zrcadla nadávám, kterak…
Mám v sobě hrnek svařáku. IQ začíná stoupat. Mozkové obvody rozmrzají… Neuvěřitelné. Už jsem ani nedoufala… Dneska jsme schovávali fůru dřeva, kterou dovezli před barák. Práce pro vraha. Občas si přirazíte kolenní čéšku špalkem k jinému polenu, jindy necháte ruku v hromadě, na kterou právě přistává dřevo těžší než vaše maličkost před nasazením povánoční diety. Nejednou mi na mysl přišla scéna z filmu Komando, kdy si Arnie nadhazuje strom na rameni s takovou lehkostí, až člověka haňba fackuje, když ze sebe vyráží…
Ten divný pocit, když se ráno probudím a zjistím, že na ksichtě není všechno tak, jak má být. Ležím v posteli. Čumím do stropu. Přemýšlím. Něco je špatně. Rozlepím od sebe okoralé rty. A špičkou jazyka nahmatám v koutku pusy něco bolestivého. Prasklý koutek. Prdele… Snažím se vzpomenout, jak jsem se s tímhle problémem vypořádala naposled. Trpajzlíci pobíhají v hlavě od šuplíku k šuplíku a snaží se najít příslušný manuál s názvem mastičky, babským recepisem, nebo informací o tom, že…
V zimě s sebou nosím po kapsách kdeco. Od balzámku na pusu, přes roll-onek Bachovek, až třeba po pidi krém na ruky. A těch není nikdy dost! Momentálně se kochám jednou voňavou záležitostí od Crabtree & Evelyn – Snow Blossom. První voňavý dojem? Tohle je stoprocentně luxusní vůně Fleur Chérie od L’Occitane! Něžná, hebká a pudrová, kterou dokreslují pomerančové květy spolu s malučkou jiskrou čerstvě rozkrojeného pomeranče někde v pozadí. Mě okouzlila na první ňuf a kdybych měla třeba tělové…
Občas mám období (a nemusí být ani úplněk), kdy se mi prostě ten uspávací trpajzlík či který skřet to má na starosti, vyhýbá. Říkali vám v dětství, jak to funguje, ne? Lehnete si do pelecha, zavřete oči a čekáte na kouzelného tvora, co vám posype hlavu třpytivým šáším a vy upadnete do bezvědomí a povalí vám slinta z kútka během pěti vteřin. Povídali, že mu hráli. Ležím pět minut. Deset. Hodinu. Snažím se mít zavřené oči, protože jestli trpaslík čumí…
Jak vystihnout vůni řady Vivacité? Jednoduše… Uchopte do prstů sklenku toho nejlepšího šampaňského a usaďte se na barovou židličku v elegantních dlouhých šatech s hlubokým výstřihem na zádech. Nedáváte to na sobě znát, ale víte, že díky vysokému rozparku přivádíte občasným zábleskem nahého stehna přítomné pány k šílenství… Baví vás to. Ten pocit, že si s nimi můžete dělat, co chcete… V tom něco upoutá vaši pozornost. Že by zajímavý objekt? Poočku pozorujte toho chlápka, který se právě zjevil ve…
Chcete se mě zbavit na celý den, případně víkend? Není problém. Zaměňte mi vodu na pití za nějakou „cizí“ z kohoutku, kterou ještě můj břůšek nezná a není s ní kamarád. Vám garantuju, že toaleťák nedám z ruky a barvou budu připomínat vyblité lečo ještě dlouho po jeho sezoně, kdy se normálně v domácnostech zavařuje. A pokud tohle rozchodím bez větších následků? Pak se mi minimálně přhodí to, co před pár dny. Totiž vysušený zvrasklý čumáček a ruky, které připomínají…
Nevím, jak to mají ostatní ženské, ale od té doby, co nemám ložnici jen sama pro sebe řeším jedno ukrutné kosmetické dilema. A to – mám se na noc napatlat krémem, který miluju a mojí kůži dělá evidentně dobře, ale po kterém se lesknu na pět kilometrů jak psovi gule? Nebo bych měla dát přednost něčemu, co není tak výživné, ale za to neriskuju šokovaný výraz a nocování na gauči? Babo raď. Čas od času narazím na něco, co velice…