Jednu věc u L’Occitane liminek nechápu. Jakože proč je vždycky musí udělat tak boží, že následně skoro obrečím, když už nejsou k dostání?! Na některé limitované edice dodnes s láskou vzpomínám a kdybych je někde potkala, okamžitě beru plnou tašku. Možná i tři. Hluboko do paměti se mi zapsala třeba…
