Jelikož jsem byla o Vánocích moc hodná a domákl se to i Ježíšek Míša z obchůdku Krásná Každý Den, dostala jsem velikánský dáreček! Kosmetický adventní kalendář JOIK 2017. Přeskočím tu část, jak sedím na zemi u krabice a nechápavě zírám a při zjištění, kolik ta legrace stojí, jsem se na to bála sáhnout já i kočič :-D
Už x-krát jsem měla otevřený poznámkový blok s tím, že dnes nastal ten správný den na recenzi, protože jsem vypotřebovala další kousek a už bych se mohla rozepsat co a jak… Ale pak jsem článek zase odložila, protože ještě nemám otestované všechno a pořádně. A pak mi došlo, že jestli budu čekat, až prubnu vše a prozkoumám to klasicky do detailů, taky se může stát, že článek nevznikne nikdy. Vždyť kalendář měl 24 okýnek a v každém bylo něco kosmetického! Navíc mám tendenci lahvičky nevypotřebovávat celé, ale vždycky si trošku nechat jakože na článek, abych věděla, co a jak vonělo… Vymyslela jsem proto plán B.
Co v článku najdete:
- 1 Kosmetický adventní kalendář JOIK 2017
- 2 Pěnové mýdlo na ruce
- 3 Čisticí pěna na obličej s okurkou a řeřichou
- 4 Sprchová pěna Šťavnaté jablko
- 5 Hedvábné pleťové sérum s olejem z brusinkových semínek
- 6 Hydratační denní krém
- 7 Regenerační noční krém s měsíčkem a olejem z rakytníku
- 8 Omlazující oční krém
- 9 Tělový peeling sladký pomeranč a máta
- 10 Exfoliační peeling na obličej
- 11 Mýdlo Oriental night
- 12 Mýdlo s růží a červeným jílem
- 13 Sprchový olej „Malina Bon Bon“
- 14 Mléčná koupel s citrusovými oleji
- 15 Lanýže do koupele s bílou čokoládou
- 16 Hydratační tělový olej s pomerančem a mátou
- 17 Tělové mléko s marakujou a mangem
- 18 Tělové mléko se zeleným čajem a okurkou
- 19 Tělové máslo „Malina Bon Bon“
- 20 Tělové máslo s citrusy a bergamotem
- 21 Hloubkově hydratační balzám s emu olejem
- 22 Vonný sáček Vanilka a lískový ořech
- 23 Micelární voda s chrpou a aloe vera
- 24 Hedvábný balzám na rty Červený samet
- 25 Vonná svíčka Kořeněná brusinka
Kosmetický adventní kalendář JOIK 2017
Dnes vám ukážu, co v kalendáři bylo a pokusím se dát dohromady info, které jsem o kosmetice zatím zjistila. A kdyžtak článek průběžně doplním podle nových zjištění, nebo až danou věc dopotřebuju. Chytré, co? Abych to příliš nenatahovala, přeci jen 24 kousků není málo – rovnou začneme. A poněvadž nejsem schopná dohledat, který den jsem objevila jaký produkt, vezmeme to na přeskáčku. Anebo jak se mi zrovna povedlo co vyfotit spolu :-)
Pěnové mýdlo na ruce
Máme to doma rozdělené. Já jsem u mytí rukou přes tuhá mýdla a gely, chlap si oblíbil pěny. Návštěvy u nás mají výběr, jak v hotelu. To ale nic nemění na tom, že když jsem v kalendáři objevila malé balení mycí pěny na ruce, tak že jsem ji nevyzkoušela! Naopak! Přeci neodmítnu test něčeho, co voní jak pečené kořeněné jablko! Drobnou nevýhodou je, že mám tendenci si k rukám pořád čichat a vypadám u toho jak pako. A to se ještě ovládám, abych si nezačala třeba olizovat prsty. To už by na mě venku nejspíš hodili deku :-)
Po nanesení na suché ruce mi pěna připomíná pěnový gel na holení. Je hutná, krémová a klouzavá. A během roztírání uvolňuje tolik vůně! Při nanášení na mokré ruce je pěna řidší. Oplachuje se raz dva, stačí protáhnout pod vodou a je fuč. Akorát jsem si všimla, že mi docela vysušuje ruce a mám potřebu si je co nejdřív ošetřit krémem.
Čisticí pěna na obličej s okurkou a řeřichou
Okamžitě mě napadá srovnání s pěnou na ruce. Oproti ní je pěna na obličej znatelně řidší (i při nanášení na suchou kůži) a nevysušuje mě. Vůně je něco mezi RedBullem a zeleným jablíčkem. A možná i okurkovou slupku bych tam našla. Výtažek z řeřichy jsem ve vůni neobjevila :-)
Použití? Na kompletní vyčištění pleti po odlíčení očí. Teď si nedokážu vzpomenout, jestli jsem pěnu testovala i na řasenku? Kdyžtak ještě doplním. Pokud s ní ale myju obličej včetně okolí očí, všechno je na pohodu, nikde nic nepálí a neštípe. S výjimkou toho, když máte na pleti rozrýpaný pupínek. To pak okamžitě poznáte, kdeže bolavé místo přesně je.
Po opláchnutí je pleť absolutně čistá (i po kontrole vatovým tamponkem s tonikem) a vůbec nepne (podobně, jako třeba čisticí pěna na obličej od Weledy). Povedená věcička!
Sprchová pěna Šťavnaté jablko
Na první dobrou od sebe nedokážu odlišit mycí pěnu na ruce a sprchovou pěnu. Hustota je stejná (vlastně se dá využít i na holení), s vysušováním to vidím podobně. Po použití obou výrobků mám potřebu se něčím co nejdřív namazat. Snad jen ve vůni, že bych našla drobný rozdíl? Sprchová pěna dělá čest svému jménu a je opravdu šťavnatější. Naproti tomu pěna na ruce je více sladká a kořeněná. Mycí účinek perfektní, tam není o čem. Tož dobře to čistí :-)
Hedvábné pleťové sérum s olejem z brusinkových semínek
U všech kousků, které v tomto článku popisuju, jsem se snažila schovat si alespoň trošičku, abych mohla věrohodně popsat, jak věci voní, mažou, čistí, cokoliv. No u séra se mi to úplně nepovedlo, poněvadž jsem ho nadšeně vypoužívala až do dna. A jelikož už je tomu nějaký ten pátek, budu lovit hodně v paměti. Žila jsem v domnění, že jsem si aktivně udělala poznámky a ono nic.
Pamatuju se, že jsem ho používala jako podklad pod krém v chladném počasí. Jako kdyby mi další péči pozvedával o level výš a pleť dostávala bonusovou výživu. Něco na ten způsob, když začnete užívat vitaminy, nebo doplněk stravy. Napadl mě třeba goji džus, co jsem nedávno panákovala po ránu. Z poslední kapičky bych vůni přirovnala k šípkovému oleji a klidně bych si ho se sérem poslepu spletla.
Sérum je čistě olejové, je tedy vhodné nanášet ho na zvlhčenou pleť, aby se dobře vstřebalo. Stačí pokožku přestříknout tonikem, nebo si namočit dlaně a těmi pak sérum rozetřít, žádné dlouhé cavyky s tím. Pak nechte sérum chvilku „sednout“ (třeba než si vyčistíte zuby) a můžete vrstvit další péči.
Hydratační denní krém
To je zrovna kousek, který mám z poloviny vypotřebovaný a vůbec nevím, jak ho zhodnotit. Krém používám, když zrovna nic dalšího netestuju (se nestává často), jsem s ním obecně spokojená. Vlastně mu ani nemám co vytknout a kdyby mi ho někdo dal na poličku s tím, že „odteď budeš používat jen tohle“, neprotestovala bych.
Krém má kyselkavou vůni, jejíž původ bych opět neomylně tipla na šípkový olej, stejně jako u pleťového olejového séra. Tady je možná aroma ještě výraznější. Konzistence je na první pohled lehoučká, řidší a nemá daleko k pleťovému mléku. Krém je docela klouzavý, mazlavý a trvá o pár sekund déle, než se vstřebá. Kdybych nevěděla, že jde o přírodní kosmetiku, normálně bych prohlásila, že ve složení snad musí být něco silikonového, podobně jako v podkladové bázi.
Na pleti je krém příjemný, pokožka se pod ním ani v teplejším počasí nepotí (ani s podkladovou vrstvou Vitamin C séra od 100% Pure) a je viditelně ošetřená, hydratovaná a nic jí nechybí. Asi takto bych to popsala :-)
Regenerační noční krém s měsíčkem a olejem z rakytníku
Stejný případ, jako u denního krému ohledně dojmů. V případě, že bych ho dostala „na příděl“ ve smyslu „tohle máš na zbytek života“, jen bych pokrčila rameny, vzala věc na vědomí a mazala.
Vůně mi připomíná oranžové BonPari. Je pomerančová, mlsně sladká (ale ne lepivě!) a nějakým zvláštním způsobem mě uklidňuje. Zajímavé, že navzdory obsaženému rakytníkovému oleji nejde krém v parfemaci vůbec do kyselkava. Je prostě ovocně sladký. Jo a zasněně tipuju, že měsíček a rakytník ve složení může za sluníčkovou barvu :-)
Ohledně účinků – noční krém je citelně výživnější, než denní varianta. I tak bych ale výsledek nepopsala jako mastný. Spíš je pokožka viditelně promazaná, naducaná a na dotek vláčná.
Omlazující oční krém
Poněvadž jsem se nepřinutila používat krém kontinuálně a vždycky jsem měla napilno zrovna zkoumat něco jiného a krém jsem si sbalila s sebou párkrát na víkend a pak se zase vrátila k jiné kosmetice, berte následující text jako testování ze vzorečku, kdy jsem schopná sdělit první dojmy. Nic dlouhodobého.
Vůně je tak neutrální, že jsem strávila dobrých pět minut „šňupáním“ u kalíšku a roztíráním po ruce, abych si byla opravdu jistá, že parfemace neexistuje a nepřepadl mě zrovna další záchvat alergie a ztráty čichu. Roztíratelnost je ukázková, to samé vstřebatelnost. Pleť je po použití na dotek hebká, lehce vyhlazená a nemastná. Určitě po krému mohou sáhnout i majitelé citlivých oček, protože jsem si nevšimla žádného dráždění či slzení. A že z něj tohle jaro takřka nevycházím.
Rozhodně si umím představit, že bych prozkoumala plné balení. Zní mi lákavě i použité ingredience: chrpa (na opuchliny king!), kávový extrakt a kofein, arganový olej, kyselina hyaluronová, nebo pupalkový olej. A kdybych bych měla krém přirovnat k jiným produktům podobného typu? Napasovala bych ho konzistenčně mezi Nuxe (Merveillance) a 100% Pure kávu. Jo a perfektně se na krém dá vrstvit korektor (ať už minerální, nebo krémový). Takže za mě rozhodně ano, dokonce i zběžné testování ze vzorku by mě nalákalo k dalšímu objevování.
Tělový peeling sladký pomeranč a máta
Recept na domácí Joik peeling s podobnou vůní? Kupte pět balíčků zelených Orbit žvýkaček, nadrťe je na kousky, přisypte kilo cukru, zalejte olejem a máte hotovo. Pro mě je vůně peelingu nenásilně osvěžující a kombinace sladkého pomeranče a máty mě sice povzbudí, ale nepřipadám si, jako kdybych právě absolvovala kapačku s kofeinem přímo do žíly. Třeba verbenu a citron beru jako výrazné životabudiče. Naproti tomu máta a pomeranč vás spíš proberou z upocené letargie a pomůžou zase začat vnímat. Ale tak nějak pozvolna a relaxačně. Zní to jako protimluv, ale chápete, že jo?
Peeling je poměrně hrubý (asi jako cukr krystal), ale rychle se rozpouští. Během masáže pod rukama cítíte, jak se zrníčka zmenšují. Na obličej bych peeling nedoporučila, ale na tělo je to velmi příjemná věc! Zvlášť v létě by vám mohla přijít vhod. Po použití se totiž nebudete muset díky obsaženým olejům mazat! Kůže zůstane vláčná a ošetřená. Což se například při večerní sprše šikne – v ložnici milion stupňů bez klimy a představa, že na sebe ještě máte dávat krém… Eeeeeh, ne.
Exfoliační peeling na obličej
Škrabkací obláček, co drží tvar. Tak bych pracovně pojmenovala pleťový peeling Joik. Je to bílý našlehaný krém, který v kelímku necestuje ani při skladování obráceně. Je zajímavé, že při zběžném pohledu byste ho netipovali na peeling. Zrníčka jsou hrozně drobné a takřka neviditelné. Že jde o účinnou exfoliační záležitost vám docvakne v momentě, kdy hmotu nanesete na navlhčenou pleť a uvědomíte si, že vám pod rukama „drhne“ asi tak miliarda drobečků, z nichž největší jsou ve velikosti píchnutí špendlíkem. Nula nula nic. Voní velmi slabě po esenciálním citrusovém oleji. Jako kdybyste do velkého 50 ml kelímku přidali jednu kapku grepu.
Kdybych měla Joik přirovnat k podobným produktům, napadají mě 2 exfoliační krémy – Sóley Organics a Fleurs de Bach. Akorát byly oproti Joik mnohem řidší. Což ale nemělo žádný vliv na hustotu zrnek na centimetr čtvereční.
Použití? Nanesete na vlhkou odlíčenou pleť a jemnými krouživými pohyby pokožku chvíli masírujete. Žádné tlačení, nechcete si poškrábat fasádu. A opláchnete obličej teplou vodou. Peeling jde smýt jednoduše a rychle a nemusíte kvůli tomu nutně do sprchy – ani u umyvadla kolem sebe nenaděláte bordel, nebojte. Používejte 1x týdně, nebo jak vám to bude vyhovovat. Já doporučuju po peelingu sáhnout hlavně před pleťovou maskou. Přeci jen – když „odrhnete“ odumřelé zbytky kůže a nečistot, může maska líp působit. Chroustí dojmy z praxe :-)
Mýdlo Oriental night
Jsem silně zatížená na přírodní tuhá mýdla a používám je od hlavy až k patě. Pucuju s nimi občas obličej, tělo, ruce, využívám je namísto gelu/pěny na holení (speciální výrobek nekupuju). Ale! Někdy mi trvá setsakra dlouho, než nové mýdlo ubytuju v mýdlence u umyvadla. Proč? Nejčastěji kvůli fantastické vůni! Pamatujete, jak jsem kdesi psala, že mi můžete obrátit naruby jakou kapsu chcete a vždycky na vás vypadne balzám na rty? To samé ve skříni. Nadzvedněte svetr, tričko, nebo mikinu a jukne na vás tuhé mýdlo.
Oriental Night voní tak úžasně, že ho používám jako osvěžovač vzduchu a mám ho jen tak vystavené v koupelně na poličce. Jakkoli je totiž kostečka malinká, má sílu za tři a dokáže provonět celou skříň, nebo menší koupelnu. Nedokážu přesně popsat, co ve vůni cítím. Je to něco miminkovsky čistého a vidím asi milion šňůr s vypraným prádlem. Jak z reklamy. Mýdlo v sobě má i cosi podmanivě sladkého. Bez cukrátek, bez medu. Jako když voníte ke stolisté růži. Je to vábivé, možná až ovocné. Ale přitom ženské a nasládlé. Zkrátka vonný obláček, na kterém se zrovna vznášíte je plný, okouzlující a návykový a nic mu nechybí. Je dokonalý. Tak bych to řekla.
Mýdlo s růží a červeným jílem
Nejinak je tomu u růžového mýdla s jílem. Jen zrovna nebydlí na poličce, ale v prádelníku. Oproti svému orientálnímu bratříčkovi je mýdlo tak tradiční a klasické, že už to víc nejde. Představuje to, co se vám vybaví, když někdo řekne „mýdlo„. Malý krámek v Marseille, kde jsou v regálech vyrovnané maličké kousky na péči o obličej i velké kostky na praní a strouhání. Všude to voní tak moc, že vás skoro bolí hlava, ale stejně nechcete odejít a doufáte, že okolní vůní načichnete až do morku kostí. A máte tendenci mezi vyrovnanými pyramidami mýdel chodit a ke každé barvě přičichnout zvlášť. Co kdyby se moc lišila od té vedle…?
Nejvýstižnější pojmenování je tedy „typické mýdlo„. Výrazné, čisté, klasika všech klasik. Ještě mě ale napadá, že bych vůni doporučila víc pro ženy. Nevím proč, ale k chlapům mi sedí „pánštější“ levandule, nebo tak něco.
Sprchový olej „Malina Bon Bon“
Dlouho jsem nic nepřirovnávala k L’Occitane, je čas to napravit. Máte někdo zkušenost s mandlovým sprchovým olejem od francouzské značky? A taky jste si kolikrát říkali, že je sice hrozně fajn, ale že by se pro obměnu hodily i jiné vůně? Joik s ní přišel. Jmenuje se „Malina Bon Bon“ a navzdory přeslazenému očekávání je vůně hladce zastřená a není přehnaně sladká.
Když zavřete oči, v hlavě se vám zhmotní představa několika hrstí tvrdých cucavých bonbonů. A všechny budou mít na sobě míchanicový vzorek růžové a bílé, protože budou nejen ovocné, ale budou mít v sobě i příměs smetany, nebo něčeho takového. Zaboha si nevzpomenu, co to bylo za bonbony, ale popisuju jedny konkrétní. Byly balené každý zvlášť, kulaté, růžovobílé… Sakryš! Mám děravou paměť. Víte někdo?
Během použití oleje ve sprše mám podobný pocit, jako po peelingu s olejovým základem. Je to vláčné, mastnější, výživné. Po opláchnutí se ale srovnání s peelingem rozchází, protože olej nezanechává na kůži povlak a „promazaný pocit“. Ale nevysušuje ani omylem. Mytí s ním je velice šetrné a příjemné. Není mi po něm o číslo menší kůže, nic nepne, nešupinkuje.
Mléčná koupel s citrusovými oleji
Problém č. 1 – nemáme doma vanu, jen sprchový kout. Problém č. 2 – mám takovou sklerózu, že jsem si za půl roku nebyla schopná vzpomenout na žádném víkendu, dovolené, nebo u našich, abych s sebou maličký kelímek s dávkou pro extra luxusní mléčnou koupel vzala!
Takže pořád čekám, až nastane správná konstelace hvězd, obloha se zatáhne, okolní vzduch ochladí o 20 stupňů a já budu v dosahu vany, kterou si napustím až po okraj a slavnostně do ní obrátím dnem vzhůru kouzelný kelímek s voňavým práškem. A když bude nejhůř a nezadaří se, tak si prášek nasypu do vířivky, než ji před zimou vypustíme, no… :-)
Lanýže do koupele s bílou čokoládou
Prozatím jsem využila jen půl pralinky, kterou jsem si rozpustila v koupeli na nožky a během několika minut nám proměnila obývák v Karlíkovu továrnu na čokoládu. Druhou půlku si nejspíš schovám pod polštář a budu k ní čichat do konce života každý večer před spaním, abych měla sladké sny. To vám je tak mlsná vůně! Ale TAK! Jestli znáte někoho, kdo by byl schopný pro kousek bílé čokolády zabíjet a zároveň miluje koupele – berte to jako parádní tip na dárek.
Koupelové lanýže mu pořiďte a dotyčný vás bude na rukou nosit, to vám garanguju. Jsem si jistá, že takhle by voněla celá čokoládovna, kdybyste ji našlapali do mini kalíšku. A co ty ozdobné lístky na povrchu? Tuším to budou sušené růžové plátky, ale do vůně se nepromítají ani vzdáleně. Čokoláda je totiž suverénně přebije.
Jinak po koupeli jsem měla nachystaný krém na nohy, že si jako promasíruju chodidla, ať je nemám vysušené. Ale zase jsem tubu schovala, poněvadž nebyl potřeba cokoli mazat. Koupel nechala kůži tak krásně provoněnou a hydratovanou, že stačilo nožky jen lehce otřít a nic dalšího neřešit. A užít si čoko euforii :-)
Hydratační tělový olej s pomerančem a mátou
Učarovala vám kombinace sladkého pomeranče a máty natolik, že byste na sobě vůni nejradši cítili celý den, ale drhnout se pelingem ob 2 hodiny vám přijde nelogické? Snadná pomoc – existuje totiž i tělový olej se stejnou parfemací! Stačí si po sprše na vlhkou kůži nanést malé množství, lehce rozetřít a užít si voňavý rauš do aleluja!
A olejová připomínka, jako vždy – mažte tělové oleje vždy na mokrou/vlhkou pokožku. Vstřebají se tak beze zbytku a namísto mastnoty zanechají hydratovanou, zářivou a provoněnou pokožku. Kouzlo, víme? :-)
Tělové mléko s marakujou a mangem
Spojte si v duchu třpytivý tělový krém Bon Bon, okurkové mléko a tělové máslo s bergamotem. Z prvního vezmete třpytky a nebudete s nimi šetřit. Ze druhého pak konzistenci, která je lehoučká, řidší, perfektně se roztírá i vpíjí a něco jako mastný povlak je sci-fi. A z bergamotového másla cosi prazvláštního v parfemaci. Nebo asi takto – mléko mi primárně voní jako něco tropického. Marakuja? Nevím. Musím si doplnit voňavou kartotéku, protože si nemůžu vybavit, jak ovoce voní. Ale v pozadí cítím něco podobně zvláštního a dusivého, nebo dokonce zatuchlého, jako u másla. Nemám tucha, jak to vystihnout. Shodli jsme se doma oba dva, že jediné tyto dva krémy mají podobnou vlastnost ve vůni.
Tělové mléko se zeleným čajem a okurkou
Kdykoli jsem se natřela okurkovým mlékem, okamžitě kolem mě začal ňufat chlap, že prý čím tak krásně voním? Pamatujete si někdo řadu s mořskými řasami od Avon? Patřilo to pod Planet Spa. Měli v nabídce bledězelené mléko ve spreji, které mi strašně vonělo! Tohle je stejné. Lehounká svěží vůně, která v sobě kombinuje vodnatou okurku s natrpklým tónem zeleného čaje, který jste nechali příliš dlouho louhovat v hrnečku. Pokud se s mlékem natřete během parného letního dne a pojedete MHD, vsadím boty, že lidi si k vám budou dokonce i přisedat! Tak moc příjemná a obecně líbivá vůně to je!
Co do výživnosti je mléko spíše lehčí. Nezamastí vás, pokožku nezatíží a budete si dlouho po aplikaci připadat, že jste právě vyšli ze sprchy. Jo a ještě bych ráda dodala, že vůně není nikterak pronikavá, ani vtíravá! Třeba v místnosti „zavoníte“ podobně, jako kdybyste na ramínko pověsili čerstvě vyprané tričko a nechali ho v průvanu.
Tělové máslo „Malina Bon Bon“
Vůni bych popsala stejně, jako u sprchového oleje. Bez sebemenšího voňavého rozdílu. Máslo je velmi hutné a kdyby šlo o bezvodou konzistenci, nazvala bych ho balzámem. Tuším, že i kdybyste s kelímkem hráli fotbal, jeho obsah by se nehnul ani o milimetr. Tak husté je.
Nabírá se ale snadno, je příjemně klouzavé a do pokožky se vpíjí během chvilky. Kůže je po namazání výrazně vyživená, tedy jeden stupeň před tím, než bych použila slovo mastná. Výsledek ale hodnotím kladně, poněvadž mám výživné mazání hlavně v chladnějším počasí ráda. Máslo vůní perfektně doplňuje sprchový Bon Bon olej. Oproti němu má ale jeden bonus. Pokožka se vám bude po použití třpytit! Akorát se pořád nemůžu rozhodnout, jestli jsou částečky dostatečně drobné, nebo už jsou tak na hraně, kdy bych se bála dotknout třeba obličeje, abych nepřipomínala diskotékovou ozdobu :-)
Tělové máslo s citrusy a bergamotem
Stejný případ, jako tělové malinové máslo co do konzistence. Tuhá, hutná, skoro až masťová záležitost, která se snadno roztírá a s kůží ochotně splývá. Oproti Bon Bon máslu je bergamotová varianta méně mastná a více se hodí na teplé dny, řekla bych.
Akorát nemůžu nějak přijít na chuť vůni. Čekala bych rozjásanou citrusovou líbivku, ozvláštněnou bergamotem. Ale výsledek je neurčitý, mdlý a takový dusivý, či co? Vůbec nevím, jak bych to popsala. Něco se mi ve vůni nepozdává. A ne, není to dobou skladování – ten dojem mám od prvního testu v prosinci. Asi takto – na mazání perfektní, nemám co vytknout. Kůže je hezky hydratovaná, sametová, nemastná. Ale parfemace nějak není můj šálek kávy.
Hloubkově hydratační balzám s emu olejem
Při rozbalení balzámku jsem měla velikou radost, poněvadž miluju všechny univerzální krémy a mazadla, které s sebou můžu tahat po kapsách a kabelkách. Ale přiznám se, že při pročtení podrobností na e-shopu jsem zažila menší šok. Mažu si rty, čtu si složení, uznale kývu hlavou, že jako jo, super – olivový olej, bambucké máslo, avokádový olej, hmmm hmmm, dali si záležet… Dromaius Novaehollandiae (Emu) Oil. Cože? To je co? Emu? První myšlenka: „Ať je to kvítko, ať je to kvítko…“ Ne. Emu olej je přesně to, co si myslíte, že to je. Je to z ptáka Emu :-)
Balzám je bezvodý, žlutější než kanárek a voní vcelku neobvykle po kombinaci levandule, lemongrass a tea tree. V kelímku je vůně slabší, po kontaktu s pokožkou se o facku zesílí a převládne v ní až větrové aroma. Jako kdyby se snažil dostat ke slovu vrchní tón levandulové vůně (ten nejpronikavější) a zkombinoval se s citronovou trávou. Výsledek ale není ostrý a chvílemi mi připomíná i pomeranč – jen bez té ovocné rozjásanosti.
Co ale pořád nevím, tak jak se vypořádat s vědomím, že jde o zvířecí tuk. Bylo by to na jinou debatu, na kterou nemám ani kapacitu, ani chuť.
Abych to uzavřela. Balzám určitě vypotřebuju, to jako ne že ne, i když příště bych si ho nepořídila. Je ale zajímavá jedna věc. Třeba masti se základem z vepřového sádla bych na sebe nechala aplikovat jen v bezvědomí, nebo násilím. Ale tady mi to až tak nepřijde a jsem schopná se balzámem mazat. A přitom je to stejný případ. Zvláštně pokrytecké, co? :o)
Vonný sáček Vanilka a lískový ořech
„Už to máš vyfocené, ať to můžem hodit do auta?“, byla nejčastější otázka, kterou mě častovala drahá polovička od chvíle, kdy jsem sáček vybalila z kalendáře. Jde vlastně o pytlíček ze síťované průhledné látky (organza?), ve kterém jsou malé parfémované kuličky. Materiál tipuju na silikon. Asi. Jíst jsem je nezkoušela, proto podrobnější informací neposloužím :-D
Míša v e-shopu popisuje vůni jako kombinaci vanilky, karamelu, javorového sirupu a lískových oříšků. To vše podloženo krémovým základem. Vanilku v tom poznáte zaručeně. A dle mého je trefný i javorový sirup. Jako kdyby hladkou a hřejivou vanilku vzal a dodal jí jiskru. Ne ve smyslu, jak dokáže „rozkopnout“ jakékoli aroma citrus. Kolem toho to ani nešlo. Bavíme se o neotřelé a neokoukané vůni. Kdyby to neznělo blbě, pojmenovala bych to jako „vanilka s charakterem“ :-D
Micelární voda s chrpou a aloe vera
O micelární vodě jste si mohli podrobnou recenzi přečíst v lednu (v té době jsem ještě doufala, že zvládnu podobný článek o každém produktu separé). Ve zkratce, pokud se vám nechce číst celý text – je to jedna z nejlepších micelárních vod, které mi kdy prošly rukama. Nelepí, nepění, neštípe, nepálí. Dokonale odličuje, ať už máte na pleti cokoli. Snad možná s tetováním by si neporadila :-) Navzdory perfektní čisticí schopnosti ale pleť nestahuje a nevysušuje.
Myslím, že za svou kosmetickou kariéru už jsem vyzkoušela hodně micelárních vod (přírodních i nepřírodních), ale tato by stála na piedestalu prvního místa buď sama, nebo by se případně s někým dělila. Nižší místo v žebříčku si ale nezaslouží. Patří do ligy extra výjimečných kosmetických objevů.
Hedvábný balzám na rty Červený samet
Toto je pěkně prosím balzám, který by měl sloužit všem výrobcům barevných balzámků a rtěnek jako mustr! Rty jsou po něm krásně hebké a sametové. Balzám nelepí, nevysušuje a nezvýrazňuje vrásky ani šupinky (ani je netvoří!). Baví mě, že o něm vlastně vůbec nevím a necítím ho. Prostě nanesu, zapomenu na něj a jdu.
Jak se kamarádí s jídlem a pitím? Ani jedno bohužel nepřežívá bez ztráty desítky, ale má stejně jako tyčinka od 100% Pure jednu obrovskou výhodu! „Ojídá“ se rovnoměrně. Postupně bledne, mizne, ale nemapuje a nezůstane vám například jen trapná linka po obvodu rtů.
Jen si nejsem pořád jistá zařazením. Je to fakt ještě balzám, nebo spíš už rtěnka? Já bych se přikláněla k tomu druhému, protože barva je opravdu sytá a výrazná! No a co se týče samotného odstínu „Červený samet“ – je to teplá tmavěčervená s přechody do hnědé. Popravdě – já mám u sebe raději studené odstíny a v téhle barvě se moc dobře necítím. Nafialovělá se mi ke kombinaci černých vlasů a světlejší pleti zamlouvá víc.
Vonná svíčka Kořeněná brusinka
Brusinková Joik svíčka je tuším první, u které se mi nepodařilo vytvořit kráter. Víte, co – jak vám svíčka vyhoří uprostřed a po stěnách jí zůstane hromada vosku. A vám pak nezbyde, než se s ní rozloučit. Protože knotek je mrtvý a co s tím zbytkem? Kupodivu mi nikdy nepomohlo ani nechat svíčku rozpustit až ke krajům, ani zastřihovat knotek. Proč? Vím já? Asi mám něco s rukama.
No u Joik se konala změna. Stačilo svíčku nechat rozpustit ke krajům (konečně to někde fungovalo!) a nechat ji udělat „hladinku“. A hlídat délku knotu na max půl cm. A svíčka nečoudí, nedělá kráter a nádherně vám provoní celý barák! Až jsme ji museli často zhasnout, protože to bylo už moc :-)
Vůni bych popsala jako typickou zimně chumlací. Máte chuť se zasněně dívat z okna, když venku sněží a u toho si zahřívat ruce o hrneček se svařákem. A nechat si na klíně vrnět kocůrka a za zády praskat krb. Což je při současných venkovních teplotách stejně lákavá představa, jako strčit nohu do včelího úlu a zabouchat, je mi to jasné. Ale uvědomte si, že se tu bavíme o vánoční zásilce. Tak to berte třeba jako předběžný tip na nákup pro dlouhé zimní večery :-)
Tak a teď se přiznejte. Četl někdo z vás celý článek, nebo jste přeskakovali jen na některé věci? A už jste něco od Joik zkoušeli? :-)
Ty bobony jsou Alpenliebe :-D
ANOOO!! To jsou přesně ony! Díky, Helčo! Získáváš jednoho bludišťáka :-D
Bebe