U každého dílu bylinkového seriálu s Dr. Popovem minimálně tuším, kterým směrem se povídání vydá, protože o konkrétní kytce už něco vím. Aspoň zběžně. Mám představu, jestli se používá k léčení trávení, pomáhá s hormonálními výkyvy, špatnou pletí, padajícími vlasy, nervy nadranc, nebo absencí spánku. U dnešní části jsem se ale musela převelice začíst do knížek, abych vůbec byla schopná bylinku někam zařadit! Řeč bude totiž o Vrbovce malokvěté (Epolobium parviflorum). Pokud ji znáte a třeba i používáte, skláním se před vámi až k zemi a pasuju vás tímto na zkušeného bylinkáře. Vy ostatní, kteří jste dosud vrbovku neměli ani ve slovníku, vítejte v klubu a jdeme se společně mrknout, copak je to za kouzelný kvítek a komu by mohl být nejvíce ku prospěchu!

Vrbovek je prý známo na 200 druhů a jsou hojně rozšířeny po celém světě. Jako léčivky se ale používají druhy dva – vrbovka horská a vrbovka malokvětá. A právě na tu druhou se dnes soustředíme.

Vrbovka malokvětá je cca půl metru vysoká bylinka se vzpřímenou a stále chlupatou lodyhou (nadzemní částí rostliny, která nese listy). Číst dál »

„Co víš o pelyňku?“, ptám se chlapa, abych se naladila na dnešní díl bylinkového seriálu s Dr. Popovem. „Že je to vyjmenované slovo“, opáčí nečekaně. To mě zaskočilo, poněvadž mé pelyňkové asociace se ubírají úplně jiným směrem! Bez váhání bych vyhrkla slova Vermut, Absinth a Fernet. A až daleko za nimi by se hlásil o slovo lék na žaludek a trávení. Ale že jde o pravopisnou léčku? By mé zvrácené „já“ vůbec nenapadlo… :-)

Jakkoli se ale může zdát, že vše důležité o pelyňku už víte z prvního odstavce, přesto mu hodlám věnovat celý článek. Protože pelyněk (Artemisia absinthium) není jen tak obyčejná bylinka! Je to kouzelná bylinka! A taky pekelně hořká. Dost možná, že nejhořčí (to je ale divné slovo!) na světě!

Nejste-li extra znalí bylinkáři, asi bych se zdržela sbírání pelyňku ve volné přírodě vlastními silami. Roste sice všude možné na slunných stanovištích (neobhospodařované půdy, okraje cest, rumiště), ale je důležité, abyste posbírali ten pravý. A to doslova. Pelyňků u nás totiž roste hned několikero druhů. Číst dál »

Tak schválně, kterou kytku máte na jaro zafixovanou jako super hyper očistnou a třepete se na ni celý rok? Ha? Vsadím boty, že kopřivu! Však co – používá se do tzv. detoxikačních kúr, dává se dokonce do velikonoční nádivky, nebo se z ní dělá špenát. Taková kopřiva vám pomůže proti padání vlasů, odvede z těla přebytečnou vodu a pročistí krev. A také funguje proti revmatu! Jen si vzpomeňte, co vám babička říkávala, když jste v zápalu hry zaparkovali v kopřivách a pak řvali na celé kolo, že to pálí a máte puchýře. Babča jen moudře pokývala hlavou a odbyla vás slovy: „Neřvi, aspoň nebudeš mít na stará kolena revma!“. A bylo. Pokud byste si chtěli o kopřivě počíst víc, mrkněte na můj prosincový článek, který jsem rostlince v rámci bylinkového seriálu s Dr. Popovem věnovala.

Jak jste nejspíš z nadpisu chytře postřehli, dnešní článek nebude věnován pálivé bylince, přestože u jara ještě zůstaneme. Dneska se mrkneme na pampelišku lékařskou (Taraxacum officinale). A jestli jste doteď žili v domnění, že jde o plevelní záležitost, ze které se dá tak maximálně uvařit kotel medu, pak vás rychle vyvedu z omylu! Číst dál »

Během focení pro dnešní díl bylinkového seriálu s Dr. Popovem mě napadlo, že zkusím na fotce vystihnout největší benefity kozlíku lékařského, o kterém bude dnes řeč. Tedy, že je skvělý na spaní a zbožňují ho kočičky. Ne u všech bylinek se hodí shrnutí na jednom obrázku (třeba kotvičník na zvýšení libida by se fotil blbě, haha), ale uznejte, že tady se to nabízelo samo :-)

Kozlíčkové kapky jsou pro mou maličkost jedny z nejlepších a nejosvědčenějších, které má Dr. Popov vůbec v nabídce. Jasně, je jich víc, na které bych přísahala – třeba hořké Žaludek trávení, které mi strašně chutnají a dělají dobře na bříško. Nebo Třezalka na pocuchané nervy. A hlavně Lichořeřišnice, která ke mně letos nepustila žádného bacila na kilometr! První zima, kdy jsem neměla snad ani rýmu! [klep klep na dřevo – pro jistotu]

Kozlík lékařský (Valeriana Oficinalis) je vcelku nenápadná, ač poměrně vysoká bylinka (dorůstá 1-2 metry), která vám bude zdobit zahrádku drobnými bílými kvítky. Já ji vysadila ven loni a ač mě paní v zahradnictví varovala, že mám kvítky raději seříznout, jinak se mi kozlík rozšíří po celé zahradě a já se ho už nezbavím, tiše jsem doufala, že přesně to se stane. Číst dál »

Ne vždy, když spisuju povídání do seriálu s Dr. Popovem, mám s bylinkami i konkrétní zkušenost. Což je dnešní případ. Jeřáb mě na podzim odjakživa fascinoval oranžovou barvou, která mi na pozadí žlutých listů ostatních stromů dělala dobře na oči. Ale že bych ho někdy zkusila pokoštovat, nebo jakkoli využít ve své bylinkové lékárničce, to mě nikdy nenapadlo. Takže dnešním článkem povím cosi nového nejen vám, ale při načítání informací jsem se hodně přiučila i já. A zjistila jsem, že tinkturu z Jeřábu ptačího tuším nutně potřebuju, takže si ji rovnou naordinuju!

Hned na úvod se vám „pochlubím“ trapasem, že až během psaní jsem zjistila, že „jeřáb“ a „jeřabina“ patří k sobě. První je strom, druhé je plod toho stromu. Je to naprosto logické, vím. A jasně vidím ten zástup zdvižených obočí, jako kdybych vám právě řekla, že jsem si koupila Tatranku a až po dvaceti minutách neúspěšných pokusů o konzumaci mě napadlo ji nežrát naštorc, ale postupně ukusovat z užší strany… No co, všichni se pořád učíme. Číst dál »