Ne vždy, když spisuju povídání do seriálu s Dr. Popovem, mám s bylinkami i konkrétní zkušenost. Což je dnešní případ. Jeřáb mě na podzim odjakživa fascinoval oranžovou barvou, která mi na pozadí žlutých listů ostatních stromů dělala dobře na oči. Ale že bych ho někdy zkusila pokoštovat, nebo jakkoli využít ve své bylinkové lékárničce, to mě nikdy nenapadlo. Takže dnešním článkem povím cosi nového nejen vám, ale při načítání informací jsem se hodně přiučila i já. A zjistila jsem, že tinkturu z Jeřábu ptačího tuším nutně potřebuju, takže si ji rovnou naordinuju!

Hned na úvod se vám „pochlubím“ trapasem, že až během psaní jsem zjistila, že „jeřáb“ a „jeřabina“ patří k sobě. První je strom, druhé je plod toho stromu. Je to naprosto logické, vím. A jasně vidím ten zástup zdvižených obočí, jako kdybych vám právě řekla, že jsem si koupila Tatranku a až po dvaceti minutách neúspěšných pokusů o konzumaci mě napadlo ji nežrát naštorc, ale postupně ukusovat z užší strany… No co, všichni se pořád učíme. Číst dál »

Vždycky jsem si říkala, jak jen to zkušené bylinkářky dělají, že si pamatují využití tolika různých kytiček. Zachraptíte na ně, že vás bolí v krku a puf – ženská hmátne do šuplíku a vytáhne pět čajových směsí, které vás do pár dní postaví na nohy. To samé u trávení, spaní, nebo padání vlasů. Hluboce se na dvě vteřiny zamyslí a hned ví, po čem sáhnout. To mě fascinuje!

A pak jsem si uvědomila, že svůj pomyslný herbář v hlavě už jsem taky slušně rozšířila! Ačkoli se nemůžu bylinkovým babičkám rovnat ani z rychlíku a považuju se hlavně za nadšence, než za buhvíjakou znalkyni léčivé flory, přesto si leckdy umím poradit jen s bylinkami, aniž bych musela doktorovi bušit na dveře s každou bolístkou.

Trápí mě nespavost a čučím do stropu noc co noc? Snadná pomoc – nasadím do boje meduňku, levandulku a kozlíkové kapky! Číst dál »

„Je to jasné. To budou játra v háji„, prohlásila jsem suverénně u jednoho dílu Dr. House, když kamera zabrala pacošovi zblízka žluté bělmo. Přičemž chlap znejistěl a běžel k zrcadlu, aby zkontroloval bělmo vlastní a vzápětí mě donutil přísahat, že nevidím nic, co by šlo do žluta. Za paranoiu mohl fakt, že tehdy řešil nějaké vleklé peripetie, chodil na jaterní testy a usilovně zobal tabletky na rychlejší regeneraci, co mu doktor předepsal. Až když jsem mu pod zářivkou a baterkou z mobilu svatosvatě přísahala, že má bělmo krásně světlé, mohli jsme se dodívat na zbytek dílu :-)

Ostatně, věděli jste, že právě zabarvené oči jsou jedním z prvních viditelných příznaků, které vás může na potíže s tímto orgánem upozornit? Přičemž zdůrazňuji slovo „viditelným„, protože na nějaké první problémy tělo prý upozorňuje mnohem dřív, například nesnášenlivostí tučných jídel, nebo únavou. Číst dál »

Doma máme u rychlovarné konvice dva šuplíky s čaji. Jeden je chlapa, kde jsou ovocné čajíky buď samotné, nebo kombinované se zeleným, případně černým čajem. Druhý šuplík je můj, je našlapaný bylinkami a málokterá návštěva si tam vybere něco k pití. Vedu tam dva druhy čajů. Mixované záležitosti se stylovými názvy jako Horňácký odzemek, Klouby, Stres, Kůže, Hepa tea, aj. A pak spoustu jednodruhových sypaných či pytlíčkových čajů s bylinkami. Mimo jiné tam vždycky narazíte na měsíček, šalvěj, heřmánek, tymián, jitrocel, nebo kopřivu.

A jelikož nadpis zní jasně – víme, o čem bude dnešní 7. díl bylinkového seriálu s Dr. Popovem :-) Kopřivový čajík bere spousta lidí jako zlo, které je nutné chuťově přetrpět, když se potřebujete vyléčit z konkrétních neduhů. U mě to tak není. Čaj z kopřivy miluju, mé chuťové pohárky ho berou jako velikou ňamku a nepotřebuju si ho ani sladit, nebo do něj přidávat citron. Číst dál »

Onehdá jsem se na netu dívala na přehled vykázané péče u mé zdravotní pojišťovny. A víte, co? Už je to víc jak pět let, co jsem si naposled běžela pro antibiotika na zánět močového měchýře! A pořád si přesně vybavuju rozhodující vteřinu, kdy si uvědomíte, že „je všechno špatně“. Chvíli, kdy se spustí odpočítávání a vy máte cca dvě hodiny na to, abyste rozkopli dveře na pohotovosti s tím, že nutně potřebujete počůrat lakmusový papírek, protože se vám rozjíždí brutální zánět a bez Biseptolu neodejdete po dvou, ale odlezete po čtyřech. Tuším, že to byl tehdy 3. díl seriálu „My dva a ATB“, kde hlavní roli obsadil můj močový měchýř a vedlejší štěk jsem dostala já.

První díl jsem strávila v nemocnici, poněvadž jsem netušila, že třetí světová, odehrávající se v mém podbřišku, není legrace, kterou sama rozchodím. Číst dál »